Cílem příspěvku je představit mezinárodní longitudinální výzkum zkoumající dopady pandemie covid-19 na životy lidí v šesti evropských zemích. Výzkum se zaměřuje především na to, zdali pandemie ovlivnila vnímání menšin. Je odůvodněné předpokládat, že se vnímání menšin v době pandemie u většinové společnosti změnilo, neboť v médiích se objevovaly např. zprávy o pomáhajících a solidárních minoritách. Na druhou stranu, v době krize mající dalekosáhlé negativní dopady na zdraví majority, lze také očekávat, že menšiny budou majoritou vnímány jako riziko nemoci a hrozba snížení kapacit zdravotních zařízení. Součástí výzkumu je proto také měření strachu z neznámého, který by měl do jisté míry postoj vůči minoritám predikovat. První vlny sběru dat se účastnilo 3894 participantů z České republiky (n = 1434), Srbska (n = 494), Albánie (n = 585), Švýcarska (n = 570), Polska (n = 408) a Velké Británie (n = 403). Titíž participanti byli osloveni s odstupem jednoho měsíce v rámci druhé vlny sběru dat. Výsledky budou zpracovány v rámci přístupu multigroup strukturálního modelování (MG-SEM). V příspěvku budou diskutovány jak mezinárodní rozdíly a podobnosti, tak také změny způsobené časem a postupným rozvolňováním vládních restrikcí.