Residual ancient landscape segments in Carpathians of Moravian-Slovak borderland

KOLEJKA, Jaromír, Eva NOVÁKOVÁ and Karel KIRCHNER. Residual ancient landscape segments in Carpathians of Moravian-Slovak borderland. In Jitka Fialová. Public recreation and landscape protection – with sense hand in hand? 1st ed. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2020, p. 408-415. ISBN 978-80-7509-715-6.

Basic information

• Original name: Residual ancient landscape segments in Carpathians of Moravian-Slovak borderland
• Name in Czech: Segmenty zbytků dávné krajin v Karpatech na moravsko-slovenském pomezí
• Authors: KOLEJKA, Jaromír, Eva NOVÁKOVÁ and Karel KIRCHNER.
• Edition: 1. vyd. Brno, Public recreation and landscape protection – with sense hand in hand? p. 408-415, 8 pp. 2020.
• Publisher: Mendelova univerzita v Brně

Other information

• Original language: English
• Type of outcome: Proceedings paper
• Field of Study: 10508 Physical geography
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• Publication form: printed version "print"
• Organization unit: Faculty of Education
• ISBN: 978-80-7509-715-6
• Keywords in English: pre-industrial landscape, Moravian Carpathians, geotourist objects
• Tags: landscape science, landscape structures, mapování, pre-industrial heritage, pre-industrial laandscape, present landscape
• Tags: International impact, Reviewed

Abstract

The Moravian Carpathians border region is a large area located in the east of the Czech Republic. Historically, most of the time it was a peripheral border area between the Czech state and Hungary. Only in the period of the existence of Czechoslovakia (1919-1992), this territory was in the center of the state, when several stages of industrialization of the local economy took place here. The wellpreserved segments of pre-industrial landscape were inventoried here. They have such arrangement of land use, which originated in the period before the main wave of the industrial revolution in the Czech lands (i.e. before 1850), and has been preserved until present. It is documented in the oldest reliable maps, i.e. in a stable cadastre maps from the first half of the 19th century. A total of 182 segments of pre-industrial landscape were identified. Spatial analysis of their location in the area shows that the highest concentration of segments is near the international border (50% up to 10 km from the border), in dissected highland relief (52%), but often in the foothills between 300-500 meters above sea level (51%). Due to their location and appearance, they can represent interesting geotourist objects in the border area.

Abstract (in Czech)

Příhraniční region moravských Karpat představuje poměrně rozsáhlé území omezené na severu tokem Odry a jejím přítokem Ostravice, na západě toky řeky Moravy a jejího přítoku Bečvy. Historicky šlo po většinu času o periferní pohraniční oblast mezi českým státem a Uhry. Pouze v období existence Československa (1919-1939, resp. 1945-1992) se toto území ocitlo ve středu státu, kdy proběhla v několika etapách industrializace místního hospodářství. Přechod na velké podniky se dotknul jak průmyslu, tak zemědělství. V tomto území proběhla inventarizace zachovalých segmentů předindustriální krajiny. Tou se mysli takové uspořádání struktury využití území, které vzniklo v období před hlavní vlnou průmyslové revoluce v českých zemích (tj. před rokem cca 1850), zachovalo se dodnes a současně je dokumentováno v nejstarších spolehlivých mapách, tj. ve stabilním katastru z první poloviny 19. st. a analogicky v nejnovějších podkladech (recentních ortofotomapách). Zájmové území zahrnuje jak vysoká pohoří Karpat (max. 1276 m), tak vrchoviny, které do vnitrozemí Moravy přecházejí do pahorkatin a rovin. Celkem bylo v 322 katastrálních územích zjištěno 182 segmentů předindustriální krajiny ve 3 velikostních a 5 kvalitativních kategoriích. Byla provedena prostorová analýza jejich rozmístění v zájmovém území. Největší koncentrace segmentů je nedaleko mezinárodní hranice (50 % do 10 km od hranice), v členitém vrchovinném reliéfu (52 %), avšak často spíše v úpatních polohách mezi 300-500 m n. m. (51 %). Vzhledem ke své poloze mohou představovat zajímavé objekty pozornosti návštěvníků a aktivizovat cestovní ruch v pohraničí.