Introducción del discurso directo en el latín tardío

MIKULOVÁ, Jana. Introducción del discurso directo en el latín tardío. Acta antiqua Academiae scientiarum Hungaricae. Magyar Tudomanyos Akademia Klasszika-Filologiai Kozlemenyei, 2020, roč. 59, 1-4, s. 489-503. ISSN 0044-5975. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.1556/068.2019.59.1-4.43.

Základní údaje

• Originální název: Introducción del discurso directo en el latín tardío
• Název česky: Uvozování přímé řeči v pozdní latině
• Název anglicky: Introduction of direct discourse in Late Latin
• Autoři: MIKULOVÁ, Jana (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Acta antiqua Academiae scientiarum Hungaricae, Magyar Tudomanyos Akademia Klasszika-Filologiai Kozlemenyei, 2020, 0044-5975.

Další údaje

• Originální jazyk: španělština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 60202 Specific languages
• Stát vydavatele: Maďarsko
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: Introducción del discurso directo en el latín tardío
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/20:00114340
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Doi: http://dx.doi.org/10.1556/068.2019.59.1-4.43
• Klíčová slova česky: latina; přímá řeč; reprodukovaná řeč; uvozující výraz
• Klíčová slova anglicky: Latin; direct speech; reported speech; quotative marker
• Štítky: direct speech, grammaticalization, introducer, Late Latin, Latin, quotative marker, rivok
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

El artículo se enfoca en los verbos de habla utilizados para introducir la oración directa en el latín tardío y el cambio de uso ocurrido desde los tiempos del latín clásico. Se analiza el uso de cuatro formas verbales más frecuentes en una selección de textos tardíos, en concreto dixit, dicens, ait, inquit. Se examinan sus características y evolución hacia marcadores de citas. Se demuestra que en los textos tardíos hay mayor variedad de términos introductores, mientras que en los clásicos prevalece el verbo inquit. A pesar de senales de gramaticalización, ninguna de las cuatro formas llegó a convertirse en un marcador plenamente evolucionado. Por ende, la características básicas del uso de introductores en el latín tardío son variabilidad y heterogeneidad.

Anotace anglicky

This paper examines verbs of speech used for introducing direct speech in Late Latin and changes which occurred from Classical to Late Latin. It focuses on four verbal forms which were previously identified as the most frequent in selected Late Latin texts, namely inquit, ait, dicens, and dixit. Their properties and patterns of use are examined and their development into quotative markers are considered. It is shown that while in Classical Latin inquit prevails, in Late Latin the range of verbal forms is wider and includes verbal forms that in Classical texts almost never appeared or had different functions than introducing direct speech. It is argued that despite some signs of grammaticalization, none of the examined forms has become a fully developed quotative marker. Thus, concerning the means for introducing direct speech, variability and heterogeneity are the basic characteristics of Late Latin texts.

Návaznosti

• GA18-01878S, projekt VaV: Název: Uvozování přímé řeči v latině

Investor: Grantová agentura ČR, Uvozování přímé řeči v latině