J 2020

Introducción del discurso directo en el latín tardío

MIKULOVÁ, Jana

Základní údaje

Originální název

Introducción del discurso directo en el latín tardío

Název česky

Uvozování přímé řeči v pozdní latině

Název anglicky

Introduction of direct discourse in Late Latin

Autoři

MIKULOVÁ, Jana (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

Acta antiqua Academiae scientiarum Hungaricae, Magyar Tudomanyos Akademia Klasszika-Filologiai Kozlemenyei, 2020, 0044-5975

Další údaje

Jazyk

španělština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

60202 Specific languages

Stát vydavatele

Maďarsko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Introducción del discurso directo en el latín tardío

Kód RIV

RIV/00216224:14210/20:00114340

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

DOI

http://dx.doi.org/10.1556/068.2019.59.1-4.43

Klíčová slova česky

latina; přímá řeč; reprodukovaná řeč; uvozující výraz

Klíčová slova anglicky

Latin; direct speech; reported speech; quotative marker

Štítky

direct speech, grammaticalization, introducer, Late Latin, Latin, quotative marker, rivok

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 30. 4. 2021 07:47, Mgr. Igor Hlaváč

Anotace

ORIG EN

V originále

El artículo se enfoca en los verbos de habla utilizados para introducir la oración directa en el latín tardío y el cambio de uso ocurrido desde los tiempos del latín clásico. Se analiza el uso de cuatro formas verbales más frecuentes en una selección de textos tardíos, en concreto dixit, dicens, ait, inquit. Se examinan sus características y evolución hacia marcadores de citas. Se demuestra que en los textos tardíos hay mayor variedad de términos introductores, mientras que en los clásicos prevalece el verbo inquit. A pesar de senales de gramaticalización, ninguna de las cuatro formas llegó a convertirse en un marcador plenamente evolucionado. Por ende, la características básicas del uso de introductores en el latín tardío son variabilidad y heterogeneidad.

Anglicky

This paper examines verbs of speech used for introducing direct speech in Late Latin and changes which occurred from Classical to Late Latin. It focuses on four verbal forms which were previously identified as the most frequent in selected Late Latin texts, namely inquit, ait, dicens, and dixit. Their properties and patterns of use are examined and their development into quotative markers are considered. It is shown that while in Classical Latin inquit prevails, in Late Latin the range of verbal forms is wider and includes verbal forms that in Classical texts almost never appeared or had different functions than introducing direct speech. It is argued that despite some signs of grammaticalization, none of the examined forms has become a fully developed quotative marker. Thus, concerning the means for introducing direct speech, variability and heterogeneity are the basic characteristics of Late Latin texts.

Návaznosti

GA18-01878S, projekt VaV
Název: Uvozování přímé řeči v latině
Investor: Grantová agentura ČR, Uvozování přímé řeči v latině
Zobrazeno: 8. 11. 2024 15:50