V originále
Ukazuje se, že pro učitele jsou kompetence stále nesrozumitelné a ve výuce obtížně uchopitelné a že jejich rozvíjení u žáků je tím potenciálně omezeno. Tato studie se zaměřuje na kompetenci k řešení problémů, konkrétně pak na situace, které mají potenciál tuto kompetenci u žáků rozvíjet (tj. na problémově orientované situace, v jejichž jádru stojí problémově orientované úlohy). To, že učitel ve výuce využije problémově orientované učební úlohy, automaticky neznamená, že tím u žáků kompetenci k řešení problémů rozvíjí. Cílem článku je proto popsat, co způsobuje, že přestože výuka obsahuje úlohy nesoucí potenciál danou kompetenci rozvíjet, tento potenciál není využit. Metody. Zkoumáno je 19 výukových situací identifikovaných v 10 vyučovacích hodinách přírodovědy, které stavěly na problémově orientovaných úlohách, avšak zároveň nebyly hodnoceny jako rozvíjející. Pomocí mikroanalytického přístupu metodou analýzy kritických didaktických incidentů jsou ukázány konkrétní podoby průběhu problémově orientovaných situací ve výuce s cílem pojmenovat opakující se jevy, kvůli nimž jejich potenciál není využit. Výsledky. Dominantní skupinou incidentů bylo přílišné vztahování aktivity na učitele, které se projevovalo tím, že učitel natolik žáky provázel řešením úlohy, že ji de facto řešil sám. Ve studii jsou podrobně ukázány mechanismy, jak a za jakých okolností k tomuto a dalším incidentům docházelo. Pojmenování některých jevů, které oslabují rozvíjení klíčových kompetencí ve výuce, může pomoci ukázat, čeho se v praxi vyvarovat.
Anglicky
Teachers often consider the concept of competences incomprehensible and diffi cult to grasp in instruction. Th e development of pupils’ competences is thus potentially limited. Th e study focuses on the problem-solving competence (PSC), specifi cally on learning situations that potentially develop pupils’ PSC (i.e. problem-oriented situations with a problem task at their core). However, the fact that a teacher uses problem tasks in instruction does not automatically mean that pupils’ PSC is developed. Aim: Th e study aims to describe what causes the loss of the potential of problem-oriented situations to develop pupils’ PSC. Methods: 19 problem-oriented learning situations that had been identifi ed in ten primary science lessons and were not found to actually develop PSC were researched. Using critical didactic incident analysis, concrete forms of problem-oriented learning situations are described to capture the recurrent phenomena that cause the situations to lose their potential to develop PSC. Results: Th e dominant group of incidents was characterized by an excessive concentration of activity in the teacher – they guided pupils through the solving process so much that they solved the task de facto on their own. Th e study describes the mechanism of how this and other incidents came about. Describing some phenomena that reduce the development of PSC might help to show what should be avoided in instruction.