Detailed Information on Publication Record
2020
Nový stavební zákon a ochrana ovzduší v ČR
MRLINA, MatějBasic information
Original name
Nový stavební zákon a ochrana ovzduší v ČR
Name in Czech
Nový stavební zákon a ochrana ovzduší v ČR
Name (in English)
New Building Act and Ambient Air Protection in the Czech Republic
Authors
MRLINA, Matěj (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution)
Edition
1. vyd. Brno, COFOLA 2020: Sborník příspěvků mladých právníků, doktorandů a právních vědců, p. 413-433, 21 pp. 2020
Publisher
MUNIPRESS
Other information
Language
Czech
Type of outcome
Stať ve sborníku
Field of Study
50501 Law
Country of publisher
Czech Republic
Confidentiality degree
není předmětem státního či obchodního tajemství
Publication form
electronic version available online
References:
RIV identification code
RIV/00216224:14220/20:00120745
Organization unit
Faculty of Law
ISBN
978-80-210-9670-7
Keywords (in Czech)
Stavební právo; právo životního prostředí; životní prostředí; ochrana ovzduší; rekodifikace; dotčené orgány; integrace; veřejný zájem
Keywords in English
Construction Law; Environmental Law; Environment; Air Protection; Recodification; Authority Concerned; Integration; Public Interest
Tags
Tags
Reviewed
Změněno: 31/3/2022 09:32, Mgr. Petra Georgala
V originále
Plánovaná rekodifikace veřejného stavebního práva bude mít zásadní vliv na úroveň ochrany životního prostředí v České republice. Posun, který naznačuje jak vládou schválený věcný záměr stavebního zákona, tak návrh zákona, který je v současné době ve fázi vypořádání připomínek vzešlých z meziresortního připomínkového řízení. Návrh zákona ve svém celku i v jednotlivých aspektech a institutech a jejich úpravě znamená značný odklon od současné praxe ochrany životního prostředí. Nově připravovaný stavební kodex může, nedozná-li významných změn, negativně ovlivnit jak samotný stav životního prostředí, tak úroveň jeho ochrany. Jednou ze složek, která novým stavebním zákonem může být postihnuta nejvíce, je ovzduší, navrhovaná právní úprava totiž radikálně mění přístup k ochraně ovzduší a v určitých aspektech na jeho ochranu téměř resignuje. Výslovně nežádoucí je například snaha o "integraci" všech správních procesů, které se realizují v rámci života stavby (tedy od fáze projektu do fáze zrealizování, případně až do ukončení životnosti a jejího odstranění), do jednoho formálního správního řízení, které povede jeden z článků nově zřizované státní stavební správy. Takto integrované by tedy neměly být pouze např. proces EIA a řízení dle stavebního zákona, ale např. také provozní povolení dle tzv. složkových zákonů a nejspíše také řízení o integrovaném povolení. Uskutečnitelnost předání takového podkladového materiálu, který umožní meritorně rozhodnout od fáze umisťovací až po fázi schvalování použitých technologií ve vztahu k ochraně ovzduší, je přinejmenším diskutabilní. Další oblastí s nepředvídatelnými následky na úroveň ochrany ovzduší a jeho stav pro futuro je znezávaznění podkladových správních aktů vydávaných dotčenými orgány. Závazná stanoviska, která vydávají orgány ochrany ovzduší, mají mít nově právní povahu vyjádření, které ze své podstaty není závazné. Náležitou odbornou úroveň má nově zajistit sama státní stavební správa, pod kterou mají být podřazeni nově úředníci orgánů ochrany ovzduší, tedy garance odborného posouzení má být zajištěna nově interními procesy jednoho správního úřadu. V neposlední řadě také nový stavební zákon nereflektuje dlouhotrvající apel na zezávaznění imisních limitů pro další správní orgány mimo oblast ochrany ovzduší. Nutnost takové změny nepřímo vyplývá také z negativní správní praxe, kdy přes existující judikaturu Nejvyššího správního soudu dochází k povolování a umisťování průmyslových záměrů s vlivem na ovzduší do území zatížená špatnou kvalitou ovzduší, případně s překročenými imisními limity. Nejinak je tomu také v oblasti územního plánování. Tento výběr tří oblastí v rámci rekodifikace, které by negativně ovlivnily stav kvality ovzduší a úroveň ochrany ovzduší v ČR, není uzavřený a lze identifikovat také další oblasti s potenciálně negativním vlivem na ovzduší.
In English
Planned re-codification of public construction law will have essential impact on the level of environmental protection in the Czech Republic. The shift indicated by both the white paper approved by the Government and the draft law currently revised after undergone reflection process could be considered unimaginable. The draft law as a whole but also in its partial aspects and instruments means significant deflection from current environmental protection practice. Newly prepared Building Act could, if not changed, influence the state of the environment and the level of its protection negatively. One of the environmental components which could be affected the most by the new building act, is ambient air. Proposed legislation changes the approaches to ambient air protection dramatically and in certain aspects almost resigns from its protection. Explicitly regrettable is the effort to integrate all the administrative processes which are being realized throughout the life of a construction (from project phase to realization phase, eventually to the demolition phase) into one formal administrative procedure lead by one of the bodies of the newly soon-to-be-established state construction management. Under this “integration” falls not only EIA process and procedures regulated by the Building Act but probably also authorization procedures and IPPC procedure. Feasibility of handing over material enabling administrative decision comprising of solutions to all the questions from zoning permit to allowing certain technologies based on ambient air impact assessment is at least questionable. Other area with unforeseeable consequences to the level of ambient air protection and its quality in the future is the upcoming non-binding nature of underlying administrative acts issued by the authorities concerned. Binding opinions issued by the ambient air protection authorities are intended to have a non-binding legal nature in the forthcoming Act. Appropriate level of expertise should be ensured by the state construction management itself which should newly absorb majority of the civil servants dealing with ambient air protection, therefore the guarantee of assessment should arise from the internal procedures within one administrative authority. Finally, the new Building Act does not reflect long-lasting appeal to proclaim the limit values binding also for authorities outside of the structure of the ambient air protection authorities. Such a measures are indirectly implied by the non-satisfactory administrative practices when despite the case law of the Supreme Administrative Court, there are still issued zoning permits for industrial projects affecting the ambient air for areas with highly polluted ambient air or areas with exceeded limit values. This limited selection of arising problems regarding re-codification of public construction law and ambient air protection is not final and there are more issues to be identified with potentially negative influence on ambient air.
Links
| MUNI/B/1433/2019, interní kód MU |
|