C 2020

A quoi sert un étranger?

KYLOUŠEK, Petr

Základní údaje

Originální název

A quoi sert un étranger?

Název česky

K čemu slouží cizinec?

Název anglicky

Which use can be made of a stranger/ foreigner?

Autoři

KYLOUŠEK, Petr (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

1. vyd. Wettin-Löbejün, Nonkonformismus und Subversion : Festschrift zu Ehren von Thomas Bremer, od s. 283-292, 10 s. 2020

Nakladatel

Verlag Janos Stekovics

Další údaje

Jazyk

francouzština

Typ výsledku

Kapitola resp. kapitoly v odborné knize

Obor

60206 Specific literatures

Stát vydavatele

Německo

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Kód RIV

RIV/00216224:14210/20:00124867

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

ISBN

978-3-89923-419-0

Klíčová slova česky

quebecká literatura; Michel Tremblay; cizinec; kulturní konfrontace a integrace

Klíčová slova anglicky

Quebec litarature; Michel Tremblay; stranger/ foreigner; cultural confrontation and integration

Štítky

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 23. 1. 2023 18:03, doc. Mgr. Ivo Buzek, Ph.D.

Anotace

V originále

Il y a des périodes, dans la littératures canadienne française et québécoise, qui pullulent d’étrangers, y compris d’étrangers de pure souche québécoise. A preuve le roman Des nouvelles d’Édouard (1984) de Michel Tremblay qui montre subtilement le divorce culturel entre la Québec et la France en illustrant une étape importante dans le processus de l’autonomisation de la littérature québécoise. La fiction de Tremblay éclaire la prise de conscience différentielle de la critique littéraire québécoise apres 1945 et s’inscrit dans le processus de redéfinition du canon littéraire ou la notion d’étranger, de migrant et immigré acquiert une valeur positive. Notre propos comporte trois objectifs : (1) illustrer la thématisation de l’étranger sur un cas particulier de la présentation inversée, celle de soi-meme comme étranger ; (2) esquisser la relation entre cette thématisation et l’institution littéraire en passe de définir son autonomie ; (3) indiquer la transformation positive de la notion d’étranger dans le discours littéraire et critique de la littérature québécoise.

Česky

Ve francouzsko kanadské a quebecké literatuře jsou období, která se hemží cizinci, včetně cizinců čistého quebeckého původu. Důkazem je román Des nouvelles d´Édouard (1984) Michela Tremblaye, který vystihuje zásadní okamžik kulturního rozvodu mezi Quebekem a Francií v procesu autonomizace quebecké literatury. Tremblayova fikce vrhá světlo na zrod pocitu odlišnosti, který se po roce 1945 prosazuje v quebecké literární kritice a je součástí procesu předefinování literárního kánonu, kde pojem cizinec, migrant a imigrant nabývá postupně kladnou hodnotu. Rozbor má tři cíle: (1) ukázat tematizaci cizince na konkrétním případě invertované prezentace sebe sama jako cizince; (2) načrtnout vztah mezi touto tematizací a literární institucí v procesu definování její autonomie; (3) naznačit pozitivní transformaci pojetícizince v literárním a kritickém diskurzu quebecké literatury.

Návaznosti

GA20-14919S, projekt VaV
Název: Centrum a periferie: proměny postkoloniální situace v románských literaturách Ameriky, Afriky a Evropy (Akronym: Centrum a periferie)
Investor: Grantová agentura ČR, Centrum a periferie: proměny postkoloniální situace v románských literaturách Ameriky, Afriky a Evropy

Přiložené soubory

A_quoi_sert_un_etranger_texte_12.docx
Požádat o autorskou verzi souboru
Nonkonformismus_und_subversion_-_Kylousek.pdf
Požádat o autorskou verzi souboru