Jak pracovat s nadějí u pokročile onkologicky nemocných pacientů

SLEZÁČKOVÁ, Alena. Jak pracovat s nadějí u pokročile onkologicky nemocných pacientů (How to work with hope in patients with advanced cancer). Klinická onkologie. Praha: Česká lékařská společnost J. E. Purkyně/Ambit Media, a. s., 2020, vol. 33, Suppl 2, p. 134-137. ISSN 0862-495X. Available from: https://dx.doi.org/10.14735/amko20202S134.

Basic information

• Original name: Jak pracovat s nadějí u pokročile onkologicky nemocných pacientů
• Name (in English): How to work with hope in patients with advanced cancer
• Authors: SLEZÁČKOVÁ, Alena (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
• Edition: Klinická onkologie, Praha, Česká lékařská společnost J. E. Purkyně/Ambit Media, a. s. 2020, 0862-495X.

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Article in a journal
• Field of Study: 50101 Psychology
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• WWW: URL
• RIV identification code: RIV/00216224:14110/20:00114854
• Organization unit: Faculty of Medicine
• Doi: http://dx.doi.org/10.14735/amko20202S134
• Keywords (in Czech): naděje; komunikace; kvalita života; onkologické onemocnění
• Keywords in English: hope; communication; quality of life; cancer
• Tags: rivok
• Tags: Reviewed

Abstract

Naděje pacienta úzce souvisí s jeho duševním zdravím, jež je významnou složkou kvality života. V kontextu léčby závažného onemocnění lze nahlížet na naději jako na očekávání budoucího pozitivního výsledku, který je osobně hodnotný a reálně dosažitelný. Výzkumy dokládají, že osoby s vyšší mírou naděje vykazují lepší adaptaci, nižší hladinu stresu, méně trpí úzkostí a depresí a udržují si aktivní přístup k řešení problémů. Pro posouzení a ovlivnění míry naděje u pacientů s pokročilým onkologickým onemocněním vznikly dotazníkové a intervenční metody, jejichž efekt byl empiricky ověřen. Zjišťovány byly také zdroje a konkrétní obsahy pacientových nadějí, jež se mění v závislosti na životní situaci a závažnosti onemocnění. Opakovaně bylo zjištěno, že naděje pacientů s pokročilým onemocněním se netýkají výhradně vyléčení z nemoci, ale jsou směřovány spíše do psychosociální oblasti kvality života. Mezi hlavní zdroje naděje patří existence vztahu s blízkou osobou, možnost dosažení dílčích smysluplných životních cílů, kladně hodnocený prožitý život, pocit vlastní hodnoty a spirituální podpora. Naopak negativní vliv na naději má pocit osamělosti, přetrvávající bolest a snížené sebehodnocení. Ukazuje se také, že pacientova naděje je do velké míry ovlivněna kvalitou komunikace s lékaři a ostatními zdravotnickými pracovníky. V rozhovoru o nepříznivé prognóze pacienti nejvíce oceňují empatický dialog, v němž je upřímnost a jasnost sdělení vyvážena povzbuzením, které ponechává prostor pro naději. Znalost obsahu nadějí, přání a životních hodnot pacienta může významně přispět k rozhodování o optimální péči v závěru života.

Abstract (in English)

The patient's hope is closely related to his mental health, which is an important component of quality of life. In the context of the treatment of a serious illness, hope can be seen as the expectation of a future positive outcome that is personally valuable and realistically achievable. Research has shown that people with higher level of hope show better adaptation, lower stress levels, less anxiety and depression, and maintain an active approach to problem solving. Questionnaires and intervention methods have been empirically verified to assess and influence the level of hope in patients with advanced cancer. The sources and specific contents of the patient's hopes, which change depending on the life situation and the severity of the disease, were also determined. It has been repeatedly found that the hopes of patients with advanced cancer do not relate solely to cure from the disease, but are directed more towards the psychosocial aspects quality of life. The main sources of hope include the existence of a good relationship with a close person, the possibility of achieving partial meaningful life goals, a positively assessed life, a sense of self-worth, and spiritual support. On the other hand, the feeling of loneliness, persistent pain and reduced self-esteem have a negative effect on hope. It also shows that the patient's hope is largely influenced by the quality of communication with doctors and other healthcare professionals. In an interview on unfavorable prognosis, patients most appreciate the empathic dialogue in which the sincerity and clarity of the message delivered by the doctor is balanced by the encouragement that leaves room for hope. Knowledge of the patient's hope, wishes and life values can make a significant contribution to making optimal end-of-life care decisions.

Links

• TL02000360, research and development project: Name: Rozhodování o zdravotní péči v závěru života (Acronym: DECAREL)

Investor: Technology Agency of the Czech Republic