Byzantium or Democracy? Kondakov’s Legacy in Emigration: the Institutum Kondakovianum and André Grabar, 1925–1952

FOLETTI, Ivan a Adrien PALLADINO. Byzantium or Democracy? Kondakov’s Legacy in Emigration: the Institutum Kondakovianum and André Grabar, 1925–1952. 1. vyd. Brno-Rome: Masarykova univerzita, Viella. 211 s. Parva Convivia 8. ISBN 978-80-210-9637-0. 2020.

Základní údaje

• Originální název: Byzantium or Democracy? Kondakov’s Legacy in Emigration: the Institutum Kondakovianum and André Grabar, 1925–1952
• Název česky: Byzanc nebo demokracie? Dědictví Kondakova v emigraci: Institutum Kondakovianum a André Grabar, 1925–1952
• Autoři: FOLETTI, Ivan a Adrien PALLADINO.
• Vydání: 1. vyd. Brno-Rome, 211 s. Parva Convivia 8, 2020.
• Nakladatel: Masarykova univerzita, Viella

Další údaje

• Originální jazyk: angličtina
• Typ výsledku: Odborná kniha
• Obor: 60400 6.4 Arts
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Forma vydání: tištěná verze "print"
• ISBN: 978-80-210-9637-0
• Klíčová slova česky: ruská emigrace, byzantská studia, dějiny umění, historiografie dějin umění, Československo, Francie, Rusko
• Klíčová slova anglicky: Russian emigration; Byzantine Studies; Art History; History of Art History; Czechoslovakia; France; Russian cultural production; Interwar period; Russian revolution; totalitarian regimes
• Štítky: Munipress

Anotace

The notion of “Byzantium” has for centuries been associated with autocracy, totalitarianism, and suppression of freedom. It thus became the favored model for the Russian autocracy. In the nineteenth-century, Russian scholars working under Tsarist regimes were, either explicitly or tacitly, condoning and even supporting the ruling autocracy. After the Revolution of 1917, however, many of these effectively complicit intellectuals left Russia for Western democracies. This book shows how this experience affected the lives of intellectuals who fled and transformed their scholarship. Archival materials and writings from the time reveal how scholarship can move from aspiration to reality, as it did for the Russian émigrés until the crash of 1929 and the rise of Nazism in Germany. But how is this relevant today? Because it shows how scholarship and science must be understood as part of history, and because it illustrates the power of hope. As studied and presented by émigrés from Tsarist totalitarianism, “Byzantium” came to be a multinational screen onto which scholars projected not only frustrations but also dreams.

Anotace česky

Pojem „Byzanc“ byl po staletí spojován s autokracií, totalitarismem a potlačováním svobody, a stal se tak oblíbeným přirovnáním k ruské autokracii.  V devatenáctém století ruští badatelé explicitně či implicitně schvalovali, či dokonce podporovali samoděržaví. Po revoluci roku 1917 však většina z nich opustila Rusko a usadila se v západních demokratických zemích. Kniha ukazuje, jak zkušenost exilu změnila životy uprchnuvších intelektuálů a proměnila jejich bádání i jejich pohled na Byzanc.

Návaznosti

• GA18-20666S, projekt VaV: Název: Kondakovovo dědictví, Byzance a emigrace (André Grabar a Seminarium Kondakovianum) (Akronym: HNK)

Investor: Grantová agentura ČR, The Heritage of Nikodim P. Kondakov in the Experiences of André Grabar and the Seminarium Kondakovianum