Pozdně paleolitické a mezolitické osídlení Šumavy: možnosti výzkumu, datování a interpretace

KAPUSTKA, Katarína; Jan EIGNER; Marek PARKMAN; Milan REZAC; Antonín PŘICHYSTAL; Petr POKORNY; Lenka LISA; Michaela PTAKOVA; Ivo SVETLIK; Romana KOCAROVA; Milan METLICKA a Nikola KOSTOVA. Pozdně paleolitické a mezolitické osídlení Šumavy: možnosti výzkumu, datování a interpretace. Památky archeologické. PRAHA 1: AV ČR, Archeologický ústav, 2020, roč. 111, č. 1, s. 5-59. ISSN 0031-0506. Dostupné z: https://doi.org/10.35686/PA2020.1.

Základní údaje

Originální název

Pozdně paleolitické a mezolitické osídlení Šumavy: možnosti výzkumu, datování a interpretace

Název anglicky

Late Palaeolithic and Mesolithic Settlement of Šumava: The Possibilities of Research, Dating and Interpretation

Autoři

KAPUSTKA, Katarína (203 Česká republika, garant); Jan EIGNER (203 Česká republika); Marek PARKMAN (203 Česká republika); Milan REZAC (203 Česká republika); Antonín PŘICHYSTAL (203 Česká republika, domácí); Petr POKORNY (203 Česká republika); Lenka LISA (203 Česká republika); Michaela PTAKOVA (203 Česká republika); Ivo SVETLIK (203 Česká republika); Romana KOCAROVA (203 Česká republika); Milan METLICKA (203 Česká republika) a Nikola KOSTOVA (203 Česká republika)

Vydání

Památky archeologické, PRAHA 1, AV ČR, Archeologický ústav, 2020, 0031-0506

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

60102 Archaeology

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

URL

Kód RIV

RIV/00216224:14310/20:00117306

Organizační jednotka

Přírodovědecká fakulta

DOI

https://doi.org/10.35686/PA2020.1

UT WoS

000603410300001

EID Scopus

2-s2.0-85116419891

Klíčová slova česky

Pozdní paleolit; mezolit; štípaná industrie; horské osídlení; subsistenční strategie; Šumava

Klíčová slova anglicky

Late Palaeolithic; Mesolithic; lithics; mountain settlement; subsistence strategy; Sumava (Bohemian Forest)

Štítky

rivok

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno

---

Anotace

V originále

Hlavním cílem textu je prezentace poznatků o nově nalezených lokalitách v horském prostředí Šumavy. Během terénní části výzkumu v letech 2011–2019 bylo zjištěno 30 nových nalezišť, které je možné chronologicky zařadit do období pozdního paleolitu a mezolitu. Výzkum pravěkého osídlení horských oblastí Čech zůstával dlouho opomíjeným tématem. Přítomnost lovců-sběračů v horách v mezolitu dokládaly ojedinělé nálezy z Krušných hor a mnohem početnější z jihočeské části Šumavy. Tato studie prezentuje výsledky výzkumu, který probíhal ve třech vytipovaných oblastech, a to v povodí Roklanského potoka, horní Vltavy a Křemelné. Ukazuje se, že síť lokalit je v tomto prostoru poměrně hustá. Vzácně jsou doložena místa s pozůstatky intaktních situací, avšak chronologické zařazení většiny nalezišť se opírá pouze o různě početné soubory štípané industrie. Vzhledem ke zlomkovitosti získaného materiálu věnujeme prostor diskusi nad tím, do jaké míry je možné výsledky prospekce zasadit do širšího kontextu středoevropského mezolitického osídlení a předkládáme další úvahy o hustotě, charakteru a struktuře osídlení středoevropských pohoří.

Anglicky

The main objective of the article is to present knowledge of newly discovered sites in the mountainous environment of Šumava (Bohemian Forest). The fieldwork in 2011–2019 identified a total of 30 new sites that can be dated to the Late Palaeolithic and Mesolithic periods. The research of prehistoric settlement of the mountainous regions of Bohemia remained a neglected topic for many years. The presence of hunters-gatherers in the mountains in the Mesolithic was documented by isolated finds from the Ore Mountains and a far greater number from Šumava in south Bohemia. This study presents the result of research conducted in three identified locations: in the floodplains of the Roklanský Stream, the Upper Vltava (Moldau) and the Křemelná Stream. The article documents that the network of sites in this space is relatively dense. Although remnants of intact situations are documented in rare cases, the dating of the majority of sites is based solely on lithic assemblages of varying size. Due to the fragmented condition of the obtained material, we discuss the extent to which it is possible to set the survey results in the broader context of central European Mesolithic settlement and present additional thoughts on the density, character and structure of the settlement of central European mountain ranges.