Socioekonomické dopady bolestí hlavy - příčiny a možnosti ovlivnění

ŘEHULKA, Pavel, Martin VRUBEL, Tomáš NEŽÁDAL a Milan BRÁZDIL. Socioekonomické dopady bolestí hlavy - příčiny a možnosti ovlivnění. CESKA A SLOVENSKA NEUROLOGIE A NEUROCHIRURGIE. Praha: CZECH MEDICAL SOC, 2020, roč. 83, č. 5, s. 499-503. ISSN 1210-7859. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.14735/amcsnn2020499.

Základní údaje

• Originální název: Socioekonomické dopady bolestí hlavy - příčiny a možnosti ovlivnění
• Název anglicky: Socio-economic impact of headache disorders - reasons and improvement possibilities
• Autoři: ŘEHULKA, Pavel (203 Česká republika, garant, domácí), Martin VRUBEL (203 Česká republika, domácí), Tomáš NEŽÁDAL (203 Česká republika) a Milan BRÁZDIL (203 Česká republika, domácí).
• Vydání: CESKA A SLOVENSKA NEUROLOGIE A NEUROCHIRURGIE, Praha, CZECH MEDICAL SOC, 2020, 1210-7859.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 30103 Neurosciences
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: Odkaz na článek
• Impakt faktor: Impact factor: 0.350
• Kód RIV: RIV/00216224:14110/20:00117469
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta
• Doi: http://dx.doi.org/10.14735/amcsnn2020499
• UT WoS: 000606993500003
• Klíčová slova česky: bolest hlavy; migréna; hodnocení disability; ekonomická zátěž nemoci
• Klíčová slova anglicky: migraine; headache; disability evaluation; economic burden of disease
• Štítky: 14110127, podil, rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Bolesti hlavy jsou velmi rozšířené, vysokou prevalenci mají zvláště primární bolesti hlavy. Některé z nich jsou spojeny s výraznou disabilitou, která způsobuje významnou individuální i společenskou zátěž. Závažné ekonomické dopady jsou dány součtem negativních vlivů nejčastějších diagnóz: migrény, tenzního typu bolesti hlavy a bolesti hlavy vyvolané nadužíváním léčiv. Tato onemocnění lze přitom snadno diagnostikovat a účinně léčit. Přesto dosud existují ve zdravotnickém systému podstatné překážky (politické, ekonomické, sociální a klinické), které vedou k nedostatečné diagnostice a léčbě pacientů s bolestmi hlavy. Nepřímé náklady způsobené sníženou práceschopností totiž několikanásobně převyšují přímé výdaje za zdravotní péči, které pravděpodobně nedosahují 10 % celkových nákladů způsobených bolestmi hlavy. Případné zlepšení dostupnosti zdravotnických služeb se tedy z celkového hlediska zdá být efektivní a úsporné. Zlepšení managementu a organizace péče o pacienty s bolestmi hlavy vyžaduje vytvoření plánu postupných a cílených změn. Všechny základní komponenty efektivní zdravotní péče o pacienty s bolestmi hlavy (dostatečné povědomí o problematice, správné stanovení diagnózy, zamezení nepatřičným postupům, náležitá úprava životního stylu a poučené užívání vhodných léčiv) lze totiž realizovat již na úrovni primární nebo sekundární péče. Zvláštní úsilí by proto mělo směřovat k prohloubení pregraduálního a specializačního vzdělávání lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků.

Anotace anglicky

Headache disorders are ubiquitous and mainly those that are primary are highly prevalent. Some of those are associated with substantial disability and cause significant negative impact on both individual and societal levels. Migraine, tension-type headache and medication-overuse headache overwhelm all others in the economic burden. Despite easy diagnostics and availability of effective treatments, headache disorders remain underdiagnosed and undertreated due to substantial barriers (political, economic, social and clinical). The indirect financial costs through lost productivity are far greater than the healthcare expenditure, which probably does not exceed 10% of total costs of headache disorders. From a global point of view, a possible healthcare improvement seems to be cost-effective and costsaving. Improvement of management issues and organization of headache services requires the existence of a structured and stepwise action programme. All essential components of effective healthcare for headache (awareness of the problem, correct recognition and diagnosis, avoidance of mismanagement, appropriate lifestyle modifications and informed use of suitable pharmaceutical remedies) is possible to put in practice already at the level of primary or secondary care. The main efforts should be directed at elaboration of pre- and post-graduate education of physicians and other healthcare providers.