Detailed Information on Publication Record
2020
Der Böhmische Aufstand 1618–1620 als europäische Krise
KNOZ, TomášBasic information
Original name
Der Böhmische Aufstand 1618–1620 als europäische Krise
Name in Czech
České povstání 1618-1620 jako evropská krize
Name (in English)
The Bohemian Rebellion 1618-1620 as Europian Crisis
Authors
KNOZ, Tomáš (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution)
Edition
Jahrbuch des Vereins für Geschichte des Fürstentums Liechtenstein, Vaduz, Historischer Verein für das Fürstentum Liechtenstein, 2020, 0258-1426
Other information
Language
German
Type of outcome
Článek v odborném periodiku
Field of Study
60101 History
Country of publisher
Liechtenstein
Confidentiality degree
není předmětem státního či obchodního tajemství
References:
RIV identification code
RIV/00216224:14210/20:00114663
Organization unit
Faculty of Arts
Keywords (in Czech)
Dějiny; raný novověk; stavovské povstání; bitva na Bílé hoře; Morava; Karel starší ze Žerotína; František z Ditrichštejna; Karel z Lichtenštejna; císař Ferdinand II. Habsburský
Keywords in English
History; Early New Age; Bohemian Estates‘ Uprising; White Mountains Battle; Moravia; Charles of Žerotín; Franz of Dietrichstein; Charles of Liechtenstein; Emperor Ferdinand II. of Habsburg
Tags
Tags
International impact, Reviewed
Změněno: 6/4/2021 20:30, Mgr. Monika Kellnerová
V originále
Das Jahr 1618 wird allgemein als eines der Schlüsselmomente der europäischen Geschichte angesehen. Vielleicht findet sich aus diesem Grunde dessen Beschreibung und häufig auch seine Illustration in nahezu jedem Lehrbuch der europäischen und Weltgeschichte.2 Gerade in diesem Jahr begann nämlich der Dreissigjährige Krieg, der einen Meilenstein nicht allein in der Sphäre des Militärwesens, sondern in der gesamten europäischen Zivilisation darstellte. Es hat den Anschein, dass die Geschehnisse auf der Prager Burg im Mai des Jahres 1618 im übertragenen Sinne auch einen Wendepunkt zwischen der traditionellen und der neuzeitlichen Gesellschaft bildeten und durch ihren symbolischen Umfang in nichts der ebenfalls symbolischen Bedeutung der Ereignisse auf der Place de la Bastille im Juli 1789 nachstehen.3 Und dies ungeachtet der Tatsache, dass sich am 23. Mai der Himmel über Prag nicht von einem Feuerwerk eingefärbt zeigte und auch nicht die Motoren von Kriegsflugzeugen erdröhnten. Darüber hinaus finden wir im tschechischen Milieu der historischen Popularisierung relativ häufig eine besondere Erscheinung. Im Einklang mit dem Bedürfnis nach Akzentuierung der «großen Acht» (also der Zahlen) wird zwar zu Beginn die Prager Defenestration erwähnt, nicht weniger Aufmerksamkeit erfährt dessen ungeachtet die Schlacht auf dem Plateau des Weissen Berges, zu der es ein halbes Jahr kam. Eine der «berühmten böhmischen (tschechischen) Niederlagen» reihte sich unter die bedeutendsten konstitutiven nationalen Mythen der Tschechen ein.4 Alle drei Schlüsselmomente des Ständeaufstands – der Prager Fenstersturz, die Niederlage am Weissen Berg und die Exekutionen auf dem Altstädter Ring – wurden zu einem Gegenstand verschiedenartiger Deutungen und Interpretationen; de facto bereits im Augenblick ihres Geschehens, aber auch Jahrhunderte später, als das Bedürfnis bestand, das Ereignis in den Rahmen des historisierenden Nationalmythos einzuordnen
In Czech
Rok 1618 bývá obecně považován za jeden z klíčových momentů evropských dějin. Snad proto se jejich popis a často i vyobrazení objevuje snad v každé učebnici evropských a světových dějin. Právě toho roku totiž začala třicetiletá válka, která znamenala přerod nejen ve sféře vojenství, nýbrž v celé evropské civilizaci. Zdá se, že události na Pražském hradě v květnu roku 1618 tvořily symbolický mezník mezi tradiční a novověkou společností. Datum 23. května 2013 je spojováno s pražskou defenestrací jakožto iniciační událostí českého stavovského povstání a zároveň i celoevropské třicetileté války. Zpravidla se s prezentací a interpretací uvedené události lze setkat v širším kontextu, především se uplatňuje v rámci triády‚ pražská defenestrace (1518) – bitva na Bílé hoře (1620) – staroměstská exekuce (1621). V uvedeném kontextu se české povstání stalo součástí dobových interpretací, ale také jedním ze stavebních kamenů novodobého českého národního mýtu. Zatímco v této podobě bývají události vykládány v konturách pražského panoramatu jako určitý specifický jev boje české stavovské demokracii proti Habsburské reakci, ve skutečnosti jde o složitější historický proces. Na jednu stranu nelze zapomínat na komplikované relace mezi jednotlivými zeměmi České koruny a především na osobité pozice Moravy. Na druhé straně je důležitý také celoevropský kontext, jehož prizmatem lze české stavovské povstání vnímat jako jednu ze součástí obecných historických procesů – souboje reformace a protireformace, a také tenze mezi dosavadním mocenským dualismem panovníka a stavů a stále se více prosazujícím barokním absolutismem.
In English
The year 1618 is generally considered to be one of the crucial moments of European history. That might be why their description and often illustrations appear perhaps in every textbook of European and world history, because it was in that year that the Thirty Years’ War began, which meant a transformation not only in the sphere of military matters, but throughout the European civilization. It seems that the events at Prague Castle in May 1618 formed a symbolic milestone between traditional and modern society. The date of 23 May 1618 is connected with Prague defenestration as the initiating event of the Bohemian Estates’ Revolt and also the European-wide Thirty Years’ War. It is usually possible to encounter the presentation and interpretation of the mentioned event in a broader context; it is especially applied within the triad ‘Prague defenestration (1618) – battle at White Mountain (1620) – Old Town Square executions (1621)’. In the given context, the Bohemian Revolt became a component of the period interpretations, but also one of the cornerstones of the modern Czech national myth. Whereas in this form the events are usually interpreted in the contours of the Prague panorama as a specific phenomenon of the struggle of the Czech Estates’ democracy against the Habsburg reaction, it is in fact a more complex historical process. On the one hand, one cannot forget the complicated relations between the individual lands of the Bohemian Crown and especially the unique positions of Moravia. On the other hand, the Europe-wide context is also important, through the prism of which the Czech Estates’ Revolt can be perceived as one of the components of the general historical processes – the dual of the Reformation and Counter-Reformation, and also the tension between the existing power dualism of the sovereign and estates and ever more assertive Baroque absolutism.
Links
GB14-36521G, research and development project |
|