a 2020

Morfologie Corpus Callosum a klinický stav u pacientů s depresivní poruchou

HOŘÍNKOVÁ, Jana, Elis BARTEČKŮ, Marek DOSTÁL, Miloš KEŘKOVSKÝ, Alena DAMBORSKÁ et. al.

Basic information

Original name

Morfologie Corpus Callosum a klinický stav u pacientů s depresivní poruchou

Name in Czech

Morfologie Corpus Callosum a klinický stav u pacientů s depresivní poruchou

Name (in English)

Corpus Callosum morphology and clinical state in patients with major depression

Authors

Edition

Změny klimatu v české psychiatrii: Sborník příspěvků XIII. sjezdu Psychiatrické společnosti ČLS JEP 2020, 2020

Other information

Language

Czech

Type of outcome

Konferenční abstrakt

Field of Study

30215 Psychiatry

Country of publisher

Czech Republic

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

References:

Organization unit

Faculty of Medicine

Tags

Reviewed
Změněno: 15/3/2021 09:19, Mgr. Tereza Miškechová

Abstract

V originále

Úvod: U depresivní poruchy jsou nacházeny změny morfologie několika mozkových struktur. Vedle nejčastěji uváděných struktur jako je hippocampus, amygdala nebo cingulární kortex jsou změny patrné také ve struktuře corpus callosum (CC). V naší studii jsme se pokusili podrobněji prozkoumat objem jednotlivých částí corpus callosum ve vztahu k tíži depresivní symptomatologie. Metodika: Do studie bylo zařazeno 20 pacientů s alespoň středně-těžkou depresivní epizodou ve věku 18 – 65 let. U pacientů bylo v nejkratším možném období po zahájení hospitalizace, v období před stabilizací terapie, provedeno měření tíže depresivní symptomatologie pomocí škály Clinical Global Impression (CGI) a Montgomery–Åsbergovy škály tíže deprese (MADRS) a vyšetření magnetickou rezonancí (MR) mozku. T1 data získaná MR byla segmentována pomocí aplikace FreeSurfer, přičemž do statistického zpracování vstupoval celkový objem mozku, objem bílé a šedé hmoty, celkový objem CC a objem jednotlivých částí CC a to jako frakce celkového intrakraniálního objemu. Ve statistickém zpracování byly využity obecné lineární modely. Výsledky: Při analýze vlivu CGI na objem jednotlivých zvolených struktur byla zjištěna signifikantní souvislost mezi CGI a celkovým objemem bílé hmoty (F = 6,07, p = 0,025) a objemem zadní-střední části CC (F = 5,1, p = 0,038). Při analýze MADRS pak byla zjištěna signifikantní souvislost mezi hodnotou MADRS a objemem středního-zadního segmentu CC (F = 5,64, p = 0,031). Závěr: V souladu s literaturou jsme potvrdili souvislost mezi tíží depresivní symptomatologie a změnami corpus callosum. Hlavní limitací této studie je malá velikost souboru. V dalším výzkumu se budeme soustředit na změny corpus callosum v průběhu terapie a také na analýzu tvaru jiných struktur.