Člověk – hudba – technika: K otázce vlivu technologií na hudební myšlení 20. a počátku 21. století

FLAŠAR, Martin. Člověk – hudba – technika: K otázce vlivu technologií na hudební myšlení 20. a počátku 21. století (Man – music – technology: The question of the influence of technology on the musical thinking of the 20th and early 21st century). 2019.

Basic information

• Original name: Člověk – hudba – technika: K otázce vlivu technologií na hudební myšlení 20. a počátku 21. století
• Name (in English): Man – music – technology: The question of the influence of technology on the musical thinking of the 20th and early 21st century
• Authors: FLAŠAR, Martin.
• Edition: 2019.

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Habilitation thesis
• Field of Study: 60403 Performing arts studies
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• WWW: Habilitační práce
• Organization unit: Faculty of Arts
• Keywords in English: music; technology; musical thinking; electroacoustic music; post-technolgy; modernism; postmodernism

Abstract

Přítomná habilitační práce zkoumá modality vztahů člověka a technologie, které se promítají do hudebního myšlení autorů artificiální hudby 20. a počátku 21. století. Diskurzivní a referenční rámec pojednání tvoří především individuální umělecké poetiky a obecnější hudebně-estetické reflexe zasazené do základních teoretických koncepcí technologie a jejích funkcí v kultuře a společnosti. Výchozím momentem práce je Heideggerova přednáška Die Frage nach Technik, v níž autor navrhuje humanizaci techniky prostřednictvím umění. Dále je problematika vztahu člověka, hudby a techniky zkoumána z těchto tří úhlů pohledu. Kap. 3 se zabývá hudbou z hlediska techniky, kap. 4 analyzuje proměny hudebního artefaktu ve vývojovém oblouku 20. století od číselné abstrakce přes digitalizaci po materializaci v hudebních i mimohudebních uměleckých formách. Kap. 5 je reprezentací člověka a jeho myšlení ve vztahu k technologii v hudbě. Zde rozlišujeme čtyři základní typy postojů hudebního myšlení k technologii členěné podle míry vlivy připisovaného technologii: technoutopický / technooptimistický, technorealistický, technoskeptický a posttechnologický. V rámci posledního zmíněného postoje pak definujeme čtyři základní umělecké strategie, které vytvářejí samostatné typy: kritický postoj, adaptaci technologických modelů, recyklaci a inspiraci. Tyto strategie jsou seřazeny od obecně negativních postojů, přes konkrétně pozitivní po obecně pozitivní.

Abstract (in English)

The present habilitation thesis examines the modalities of human relations and technology as reflected in the musical thinking of the authors of artificial music of the 20th and the beginning of the 21st century. The discursive and reference frame of the treatise consists mainly of individual artistic poetics and more general musical-aesthetic reflections embedded in the basic theoretical concepts of technology and its functions in culture and society. The starting point of the work is Heidegger's lecture Die Frage nach Technik, in which the author suggests humanising technology through art. The following chapters examine the relationship between man, music and technology from three points of view. Chap. 3 deals with music from a technical point of view, Chap. 4 analyses the transformation of the musical artefact in the developmental arch of the 20th century from numerical abstraction through digitisation to materialisation in musical as well as non-musical art forms. Chap. 5 is a representation of man and his thinking in relation to technology in music. Here we distinguish four basic types of attitude in musical thinking on technology, sorted by the degree of influence attributed to technology: techno-utopian/techno-optimistic, technorealistic, technosceptic and post-technological. In the latter, we define four basic artistic strategies forming separate types: critical attitude, adaptation of technological models, recycling and inspiration. These strategies are ranked from generally negative attitudes, through specifically positive to generally positive.