Veřejnoprávní souhlasy v režimu stavebního zákona

PRŮCHA, Petr. Veřejnoprávní souhlasy v režimu stavebního zákona (Public-law Approvals under the Building Act). Acta Universitatis Carolinae, Iuridica. 2020, vol. 66, No 2, p. 37-50. ISSN 0323-0619. Available from: https://dx.doi.org/10.14712/23366478.2020.10.

Basic information

• Original name: Veřejnoprávní souhlasy v režimu stavebního zákona
• Name (in English): Public-law Approvals under the Building Act
• Authors: PRŮCHA, Petr (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
• Edition: Acta Universitatis Carolinae, Iuridica, 2020, 0323-0619.

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Article in a journal
• Field of Study: 50501 Law
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• WWW: Open access časopisu
• RIV identification code: RIV/00216224:14220/20:00121047
• Organization unit: Faculty of Law
• Doi: http://dx.doi.org/10.14712/23366478.2020.10
• Keywords in English: territorial consent; approval to the execution of the announced building plan; occupancy permit; approval to change the use of the building; consent to the removal of construction; unlawful intervention; decision; judicial review
• Tags: rivok

Abstract

Veřejnoprávní souhlasy v režimu stavebního zákona jsou ve stávajícím pojetí ve smyslu platné právní úpravy specifickými, zjednodušujícími, aplikačními formami realizace veřejné správy. Ve své podstatě jsou jednou z vícerých forem rozhodování stavebních úřadů v širším slova smyslu, a jako takové představují typovou podmnožinu představitelných forem činnosti veřejné správy.

Abstract (in English)

The paper deals with the so-called public-law consents in the regime of the Building Act, as simplified forms of activity, resp. decision-making, building offices. It points out the development of this amendment since its adoption in 2007 and its current status. At the same time it also points to the development of related case law of administrative courts, including its most recent conclusions. The paper concludes that the development of the current state of the legal regulation of public consent and related case law can be considered as the most adequate.