V originále
Na pozadí zájmu o společenský život ve venkovských obcích jihozápadní Moravy během pozdního socialismu autor knihy sleduje sociálních proměny v širších souvislostech. Život na venkově se měnil nejen díky mocenským zásahům, ale i v souladu se snahami vesnických komunit uchovat si vlastní tradice a identitu pod tlakem modernizačních procesů. Jsou přitom brány v potaz oficiální i neformální činnosti spjaté se společenským životem. Organizované i neorganizované aktivity se přitom mnohdy prolínaly a byly formovány motivací i charakterem organizátorů a účastníků – stěžejní význam je proto v práci přisuzován jednotlivcům, jejich sociálním sítím, zálibám i hodnotám. Výrazně jsou v knize reflektovány taneční zábavy jako symbol společenského života, který se nevyhnul nutnosti adaptace v souladu s regulacemi a nařízeními autoritativní moci. Za účelem jejich organizace se lidé na venkově iniciativně sdružovali ve společenských organizacích, aby mohli žádat o patřičné „razítko“ umožňující pořádání kulturní akce. Měli totiž zájem o konání zábav ve své obci díky jejich tradiční socializační funkci. Předkládané interpretace jsou postaveny na principech mikrohistorie, dějin každodennosti a symbolické antropologie. V neposlední řadě však navazují na tradici etnografického výzkumu současné vesnice a z metodologického hlediska se inspirují ve způsobu zaznamenávání vzpomínek pomocí orální historie.
Anglicky
On the background of his interest in social life in the villages in south-western Moravia at the time of late socialism the author of the book observes social transformations in wider contexts. Rural life changes not only due to interventions of power, but also in accordance with village communities efforts to safeguard their own traditions and identity even under pressure from the processes of modernization. Official and informal activities connected with social life are taken into account as well. Organized and unorganized activities often faded into one another, being formed by the motivation and character of the organizers and participants – for this reason, the treatise attributes crucial significance to individuals, their social networks, hobbies, and values. The submitted interpretations are based on the principles of micro-history, history of everyday life, and symbolic anthropology. Last but not least they also continue the tradition of ethnographical research into the contemporary village, and, from the methodological point of view, they have found their inspiration in the way of recording the recollections by means of oral history.