Půda v právních vztazích: aktuální otázky

TKÁČIKOVÁ, Jana, Vojtěch VOMÁČKA, Dominik ŽIDEK, Ján BAHÝĽ, Lucia ČERŇANOVÁ, Helena DOLEŽALOVÁ, Lenka GREŠOVÁ, Jan HAK, Karel HUNEŠ, Alena CHALOUPKOVÁ, Jaroslav CHYBA, Štěpán JAKL, Kateřina KOMÁROVÁ, Barbora KŘÍŽOVÁ, Ľudovít MÁČAJ, Matúš MICHALOVIČ, Nikola MRKÝVKOVÁ, Hana MÜLLEROVÁ, Maroš PAVLOVIČ, Marek PERINGER, Gabriela PROCHÁZKOVÁ, Ivana PRŮCHOVÁ, Gulnur, K. RASHEVA, Hana SEDLÁČKOVÁ, Tereza SNOPKOVÁ, Ondřej VÍCHA a Martina WEISSOVÁ. Půda v právních vztazích: aktuální otázky. Brno: Masarykova univerzita. 472 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity, řada teoretická, Edice Scientia, sv. č. 690. ISBN 978-80-210-9695-0. 2020.

Základní údaje

• Originální název: Půda v právních vztazích: aktuální otázky
• Název anglicky: Soil in Legal Relations: Current Issues
• Autoři: TKÁČIKOVÁ, Jana, Vojtěch VOMÁČKA, Dominik ŽIDEK, Ján BAHÝĽ, Lucia ČERŇANOVÁ, Helena DOLEŽALOVÁ, Lenka GREŠOVÁ, Jan HAK, Karel HUNEŠ, Alena CHALOUPKOVÁ, Jaroslav CHYBA, Štěpán JAKL, Kateřina KOMÁROVÁ, Barbora KŘÍŽOVÁ, Ľudovít MÁČAJ, Matúš MICHALOVIČ, Nikola MRKÝVKOVÁ, Hana MÜLLEROVÁ, Maroš PAVLOVIČ, Marek PERINGER, Gabriela PROCHÁZKOVÁ, Ivana PRŮCHOVÁ, Gulnur, K. RASHEVA, Hana SEDLÁČKOVÁ, Tereza SNOPKOVÁ, Ondřej VÍCHA a Martina WEISSOVÁ.
• Vydání: Brno, 472 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity, řada teoretická, Edice Scientia, sv. č. 690, 2020.
• Nakladatel: Masarykova univerzita

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Odborná kniha
• Obor: 50501 Law
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Forma vydání: tištěná verze "print"
• ISBN: 978-80-210-9695-0
• Klíčová slova anglicky: Soil; legal protection; environmental law; case-law; climate change; agriculture
• Štítky: Munipress

Anotace

Publikace se zaměřuje na aktuální problémy ochrany půdy. Je rozdělena do čtyř komplexních a vzájemně souvisejících částí. První část publikace se zaměřuje na otázku důležitosti ústavní, respektive mezinárodní a evropské legislativy pro ochranu půdy. Také se věnuje problematice sběru, registraci a aktualizaci informací o půdě, které jsou nebo by měly být k dispozici státu a vlastníkům a uživatelům pozemků, pro efektivní a informované rozhodování. Problematika efektivního a udržitelného využívání území státu týkající se rozmanitosti soukromých a veřejných zájmů, jejichž propojení v zemi je nepochybné, je předmětem následující části publikace. Autoři postupně nastolují řadu následujících otázek o tom, jak je zajištěno udržitelné využívání území státu, tématech o zajištění budování území podle plánu a uvažování o konečné, i když nedostatečně zjevné, množství „živé“ půdy. Pak otázka, jak vyvážit ochranu vlastnických práv k půdě a poslední v neposlední řadě, jak zajistit, aby byly zásahy do půdního prostředí minimalizovány, pokud je zásah nezbytný. Třetí a čtvrtá část publikace se zaměřují na známý fakt, že půda degraduje, s výjimkou výstavby půdy ztrácí své produktivní a neproduktivní vlastnosti. Snahy o maximalizaci produkce a zisku bez ohledu na další propojení půdních ekosystémů se stávají významnou překážkou v boji proti změně klimatu. Neudržitelné využívání půdy vede k vyčerpání půdy, ztrátě úrodnosti, snížení produkce a dalšímu zhoršování degradace, aby se dosáhlo požadovaného množství produkce, což má další negativní důsledky. Třetí část publikace proto chápe půdu jako součást životního prostředí a jeho funkcí v obecném kontextu změny klimatu a v politickém a právním rámci, který ovlivňuje způsob jeho řízení. Následně se ve čtvrté části autoři zabývají samotným zemědělským managementem, jehož současná podoba je z dlouhodobého hlediska neudržitelná.

Anotace anglicky

The publication focuses on current issues in soil protection. It is divided into four comprehensive interrelated sections. The first part of the publication focuses on the question of the importance of constitutional, respectively international and European legislation, on soil protection. The constitutional level of soil protection seems to be easy to understand because the soil is considered the national natural wealth of every country. In contrast, the question then arises as to why it would be appropriate to regulate at least some aspects of soil protection at an international or European level, and what does brake such regulation. First part of this publication is also devoted to the issue of collecting, registering and updating the information which are or should be available to the state and owners and users of such land about the soil, for effective and informed decision-making. The issues of efficient and sustainable use of the territory of the state concerning the diversity of private and public interests, whose connection within the land is unquestionable, is the subject of the following part of the publication. The authors gradually raise many following questions about how the sustainable use of the state’s territory is ensured, topics about ensuring the building the territory up as planned and considered about the final, although the insufficiently apparent, amount of „living“ soil. Then the question how to balance the protection of property rights to land and last but not least, how to ensure that interventions in the soil environment are to be minimized, in case the intervention is necessary. Part three and four of the publication focus on the well-known fact that the soil degrades, except for building the land up, it loses its productive and non-productive qualities. Efforts to maximize production and profit, regardless of other soil ecosystem linkages, are becoming a significant obstacle to combating climate change. Unsustainable land use leads to land depletion, loss of fertility, reduced production and increased further degradation to achieve the required quantity of production, which has other negative consequences. Therefore, the third part of the publication comprehendssoil as a component of the environment and its functions in the general context of climate change and in the political and legal framework that influences the way it is managed. Subsequently, in the fourth part, the authors deal with the agricultural management itself, whose current form is unsustainable from the long-term point of view.