DAMBORSKÁ, Alena, Eliška HONZÍRKOVÁ, Elis BARTEČKŮ, Jana HOŘÍNKOVÁ, Sylvie FEDOROVÁ, Šimon ONDRUŠ, Christoph M. MICHEL and Maria RUBEGA. Alterace efektivní konektivity pravé amygdaly u deprese. In 63. česko-slovenská psychofarmakologická konference. 2021.
Other formats:   BibTeX LaTeX RIS
Basic information
Original name Alterace efektivní konektivity pravé amygdaly u deprese
Authors DAMBORSKÁ, Alena, Eliška HONZÍRKOVÁ, Elis BARTEČKŮ, Jana HOŘÍNKOVÁ, Sylvie FEDOROVÁ, Šimon ONDRUŠ, Christoph M. MICHEL and Maria RUBEGA.
Edition 63. česko-slovenská psychofarmakologická konference, 2021.
Other information
Type of outcome Conference abstract
Confidentiality degree is not subject to a state or trade secret
WWW URL URL
Tags International impact
Changed by Changed by: doc. MUDr. Alena Damborská, Ph.D., učo 24083. Changed: 22/2/2021 19:36.
Abstract
Úvod: Kortiko-bazální ganglia-thalamo-kortikální a limbické okruhy jsou považovány za klíčové hráče v patofyziologii deprese. Stimulace hlubokých mozkových struktur může zlepšit symptomy u farmakorezistentní deprese. Nicméně, je třeba lépe pochopit konektivitu anatomických struktur potenciálně využitelných pro léčbu hlubokou mozkovou stimulací (DBS). Metody: S využitím 128-kanálového EEG jsme studovali klidovou efektivní konektivitu u 25 zdravých subjektů a 26 pacientů s alespoň středně těžkou depresivní fází v rámci bipolární afektivní poruchy, depresivní fáze nebo periodické depresivní poruchy. Spočítali jsme parciální směrovou koherenci ze zdrojových EEG signálů zaměřených na amygdalu, přední cingulum, putamen, pallidum, kaudátum a thalamus. Efektivní konektivitu jsme posoudili na základě parametrů: globální efektivita celého mozku a lokální efektivita, klastrovací koeficient, odtok a síla vybraných hlubokých mozkových struktur. Výsledky: V pravé amygdale byly všechny parametry konektivity signifikantně vyšší (p < 0.001) u pacientů ve srovnání s kontrolami. Globální efektivita byla signifikantně vyšší (p < 0.05) u pacientů ve srovnání s kontrolami a snižovala se s vyšší intenzitou farmakoterapie (R2=0.59 a p=1.52e-05). Závěr: Výsledky studie (Damborská et al., 2020) ukazují na důležitou roli amygdaly v neurobiologii deprese. Pro posouzení vhodnosti amygdaly jako možného cíle DBS v léčbě farmakorezistentní deprese bude zapotřebí realizace klinických studií. Studie byla podpořena programem “Horizon 2020 - rámcový program EU pro výzkum a inovace” v rámci Akce Marie Skłodowska-Curie grantem No. 739939.
PrintDisplayed: 26/8/2024 06:47