Československo-jihoslovanská liga v Moravské Ostravě

KOLÁŘOVÁ, Kateřina. Československo-jihoslovanská liga v Moravské Ostravě (Czechoslovak-South Slavic League in Moravian Ostrava). Časopis slezského muzea, série B, vědy historické. Opava: Slezské zemské muzeum, 2020, vol. 69, No 3, p. 235-263. ISSN 1211-3131.

Basic information

• Original name: Československo-jihoslovanská liga v Moravské Ostravě
• Name in Czech: Československo-jihoslovanská liga v Moravské Ostravě
• Name (in English): Czechoslovak-South Slavic League in Moravian Ostrava
• Authors: KOLÁŘOVÁ, Kateřina (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
• Edition: Časopis slezského muzea, série B, vědy historické, Opava, Slezské zemské muzeum, 2020, 1211-3131.

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Article in a journal
• Field of Study: 60101 History
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• WWW: URL
• RIV identification code: RIV/00216224:14210/20:00121212
• Organization unit: Faculty of Arts
• Keywords (in Czech): Československo-jihoslovanská liga; Moravská Ostrava; československo-jugoslávské vztahy; meziválečné období; kultura; vzdělání
• Keywords in English: Czechoslovak-South Slavic League; Moravian Ostrava; czechoslovak-yugoslavian relations; 1918-1938; culture; education
• Tags: rivok
• Tags: Reviewed

Abstract

Autorka se v práci věnuje působení Československo-jihoslovanské ligy v Moravské Ostravě v meziválečné době. Nastiňuje, jak se tento celostátní spolek snažil o posilování československo-jugoslávské vzájemnosti a podporu vzájemných styků. V praktické rovině se tyto úkoly a cíle naplňovaly především prostřednictvím organizováním činnosti osvětové a kulturní, činností překladatelskou či podporou rozvoje turismu na Jadran. Československo-jihoslovanská liga se svými odbory se těšila oficiální podpoře státu, především ministerstev zahraničí a školství. Měla tak blízko k organizaci oficiální a jako taková byla nositelem a spolutvůrcem oficiálního obrazu Jihoslovanů a Jugoslávie. Autorka v příspěvku přináší pohled na činnost odboru spolku v Moravské Ostravě, a to především na základě studia dochovaných archivních materiálů v Archivu města Ostravy (fond Československo-jihoslovanská liga – odbor v Moravské Ostravě) a na základě informací a příspěvků z dobových spolkových časopisů – Československo-jihoslovanské ligy (1921–1930) a Československo-jihoslovanské revue (1931–1939). Autorka dochází ke zjištění, že odbor Československo-jihoslovanské ligy v Moravské Ostravě – fungující především díky Václavu Papouškovi, Jaroslavu Havlíčkovi (a Jaroslavu Bláhovi v Českém Těšíně) – vznikl ve třicátých letech, tj. v druhé dekádě fungování celostátního spolku, který v té době měl už mít vyřešeny všechny organizační a administrativní záležitosti. I přesto komunikace s ústředím nefungovala ideálně, obzvláště ve finančních otázkách, kdy se moravskoostravský odbor nemohl na nic spolehnout. Autorka na základě dochovaných materiálů pak konstatuje, že nejzáslužnější aktivity tohoto odboru v rámci československo-jugoslávských vztahů byly aktivity na poli osvětovém – pokud si odbor mohl dovolit pořádat kurzy srbochorvatského jazyka, navštěvoval je vysoký počet posluchačů. Také se odbor mohl pochlubit aktivně vystupujícím studentským kroužkem fungujícím pod jeho křídly. Kulturně-vzdělávací význam měly též pravidelně se konající konverzační večírky, které v této podobě snad nepořádal žádný jiný odbor. Autorka také neopomenula skutečnost, že moravskoostravský odbor si ovšem dokázal prosadit také své zájmy v okolí – v Českém Těšíně velmi aktivně vystupoval studentský kroužek při místním gymnáziu, který se snažil o československo-jugoslávské sbližování, především prostřednictvím jazykových kurzů, přednášek a korespondencí se studenty z Jugoslávie. Autorka dochází k závěru, že i přesto, že moravskoostravský odbor (stejně jako i ty další) se potýkal s řadou problémů – ty souvisely především s finančním zabezpečením odborů a stárnutím svých členů (proto ke konci trvání spolku můžeme sledovat jistý úpadek jeho činnosti) – tak tento odbor celostátního vzájemnostního spolku v Moravské Ostravě zanechal alespoň určitou stopu v rámci československo-jugoslávské spolupráce během meziválečné doby.

Abstract (in English)

he author deals with the work of the Czechoslovak-South Slavic League in Moravian Ostrava in the interwar period. She outlines how this nationwide association sought to strengthen the Czechoslovak-Yugoslav reciprocity and support the mutual relations. At the practical level, these tasks and goals were achieved primarily through the organization of educational and cultural activities, translation activities or support for the development of tourism in the Adriatic. The Czechoslovak-South Slavic League and its departments enjoyed official support from the state, especially the Ministries of Foreign Affairs and Education. It was nearly an official organization and, as such, it was the bearer and co-creator of the official image of the Yugoslavs and Yugoslavia. In the article, the author provides an overview of the activities of the department of the association in Moravian Ostrava, mainly on the basis of the study of the preserved archival materials in the Archives of the City of Ostrava (Czechoslovak-South Slavic League – department in Moravian Ostrava) and Czechoslovak-South Slavic League (1921–1930) and Czechoslovak-South Slavic review (1931–1939). The author finds out that the department of the Czechoslovak-South Slavic League in Moravian Ostrava – operating mainly thanks to Václav Papoušek, Jaroslav Havlíček (and Jaroslav Bláh in Český Těšín) – was established in the 1930s, i.e. in the second decade of operation of the nationwide association, which, at that time, should have already resolved all organizational and administrative matters. Even so, the communication with the headquarters did not work ideally, especially in financial matters, when the Moravian-Ostrava department could not rely on anything. Based on the preserved materials, the author states that the most meritorious activities of this department within the Czechoslovak-Yugoslav relations were activities in the field of education – when the department could afford to organize Serbo-Croatian language courses, they were attended by a large number of students. The department also showed off an active student circle operating under its wings. Regularly held conversation parties were also of cultural and educational importance, and, perhaps, no other department organized them in such a form. The author also did not omit the fact that the Moravian-Ostrava department was able to assert its interests in the area it operated; in Český Těšín, there was a very active student group at the local grammar school seeking Czechoslovak-Yugoslav rapprochement, especially through language courses, lectures and correspondence with students from Yugoslavia. The author concludes that even though the Moravian-Ostrava department (as well as others) faced a number of problems (these were mainly related to the financial security of the departments and the ageing of its members (therefore, towards the end of the association, we can observe a certain decline in its activities)), this department of the nationwide mutual association in Moravian Ostrava left at least some traces within the Czechoslovak-Yugoslav cooperation during the interwar period.

Links

• MUNI/A/0900/2019, interní kód MU: Name: Slavistická badatelská dílna

Investor: Masaryk University, Category A