Pohybová aktivita jako účinný prostředek nefarmakologické péče v onkologii

KAPOUNKOVÁ, Kateřina, Iva HRNČIŘÍKOVÁ, Zora SVOBODOVÁ, Marie CRHOVÁ, Ivan STRUHÁR, Alexandra MALÁ, Martina ŠPERKOVÁ, Jana HALÁMKOVÁ, Iva BUREŠOVÁ, Markéta HADRABOVÁ a Andrea JANÍKOVÁ. Pohybová aktivita jako účinný prostředek nefarmakologické péče v onkologii. 1., elektronické vyd. Brno: Masarykova univerzita. 108 s. ISBN 978-80-210-9787-2. 2021.

Základní údaje

• Originální název: Pohybová aktivita jako účinný prostředek nefarmakologické péče v onkologii
• Název anglicky: Physical activity as an effective means of non-pharmacological care in oncology
• Autoři: KAPOUNKOVÁ, Kateřina, Iva HRNČIŘÍKOVÁ, Zora SVOBODOVÁ, Marie CRHOVÁ, Ivan STRUHÁR, Alexandra MALÁ, Martina ŠPERKOVÁ, Jana HALÁMKOVÁ, Iva BUREŠOVÁ, Markéta HADRABOVÁ a Andrea JANÍKOVÁ.
• Vydání: 1., elektronické vyd. Brno, 108 s. 2021.
• Nakladatel: Masarykova univerzita

Další údaje

• Typ výsledku: Odborná kniha
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Forma vydání: elektronická verze "online"
• WWW: Čítárna Munispace
• ISBN: 978-80-210-9787-2
• Klíčová slova česky: pohybová aktivita, nefarmakologická terapie, nádor, kvalita života
• Klíčová slova anglicky: physical activity, nonpharmacological therapy, cancer, quality of life
• Štítky: Munipress

Anotace

Dosavadní výzkumy potvrzují domněnku, že pravidelná fyzická aktivita může hrát klíčovou roli v nefarmakologické péči o přeživší pacienty a ovlivnění jejich kvality života. Samotná léčba onkologických onemocnění s sebou nese řadu nežádoucích vedlejších účinků, například kardiotoxicitu, úzkostné stavy, deprese, sarkopenii, polyneuropatii, nádorovou únavu a poruchy spánku.  Pravidelná pohybová aktivita je spojena s významnými přínosy pro lidské zdraví, včetně sníženého rizika výskytu některých typů nádorů a eliminaci doprovodných nežádoucích účinků onkologické léčby.  Řada epidemiologických studií zjistila souvislost pravidelné pohybové aktivity se sníženou úmrtností související s onkologickým onemocněním. Minimální množství aktivity potřebné k dosažení takového přínosu je stále neznámé, doporučení ACSM naznačují, že je zapotřebí minimálně týdně 150 minut pohybové aktivity se střední intenzitou.  Nefarmakologická pohybová léčba je oblastí péče o přeživší, jejímž cílem je zavedení cílených řízených cvičebních programů do celkové terapie u pacientů. Cvičební programy jsou proveditelné v průběhu onemocnění, včetně období před zahájením léčby, také během adjuvantní protinádorové léčby (včetně chemoterapie) a u přeživších.  Při preskripci pohybové aktivity je nutné přihlédnout k aktuálnímu zdravotnímu stavu pacienta, včetně komorbidit, věku a úrovni tělesné zdatnosti.  Pokud se má řízená pohybová aktivita stát nedílnou součástí léčby onkologických pacientů, bude nutné prokázat bezpečnost a efektivitu nákladů vynaložených na tuto terapii.

Anotace anglicky

Much of the existing research confirms the assumption that regular physical activity can play a crucial role in nonpharmacological therapy and quality of life management in cancer survivors. The treatment of oncological diseases itself brings about numerous undesirable side effects, such as cardiotoxicity, anxiety, depression, sarcopenia, polyneuropathy, cancer fatigue and sleep disorders. Regular physical activity is associated with significant benefits for health including a lower risk of developing certain types of tumours and elimination of the accompanying undesirable effects of oncological treatment. A number of epidemiological studies found a correlation between regular physical activity and lower mortality linked to oncological diseases. The minimal amount of the activity needed to gain this benefit has not been established, however, the recommendations of ACSM indicate that at least 150 minutes of moderate physical activity are needed per week. Physical exercise as nonpharmacological treatment is a domain of cancer survivors therapy whose aim is to incorporate targeted controlled exercise programmes into the overall treatment plan of the patients. Exercise programmes can be performed both in the duration of the illness as well as in the period prior to the treatment or in the course of adjuvant antitumour treatment (including chemotherapy) and in survivors. When prescribing physical activity it is necessary to take current health condition of the patient into account including their comorbidities, age or the level of physical fitness. If controlled physical activity is to become an indispensable part of oncological treatment it will be necessary to prove the therapy is safe and cost-effective.