Hydrotermální mineralizace s anatasem z Nemojova u Pelhřimova (Česká republika)

TOMAN, Jiří; Marek SLOBODNÍK a Vladimír HRAZDIL. Hydrotermální mineralizace s anatasem z Nemojova u Pelhřimova (Česká republika). Acta Musei Moraviae, Scientiae Geologicae. Moravské zemské muzeum, 2020, roč. 105, č. 2, s. 183-197. ISSN 1211-8796.

Základní údaje

Originální název

Hydrotermální mineralizace s anatasem z Nemojova u Pelhřimova (Česká republika)

Název česky

Hydrotermální mineralizace s anatasem z Nemojova u Pelhřimova (Česká republika)

Název anglicky

Hydrothermal mineralization with anatase from Nemojov near Pelhřimov (Czech Republic)

Autoři

TOMAN, Jiří (203 Česká republika); Marek SLOBODNÍK (203 Česká republika, garant, domácí) a Vladimír HRAZDIL (203 Česká republika)

Vydání

Acta Musei Moraviae, Scientiae Geologicae, Moravské zemské muzeum, 2020, 1211-8796

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

10505 Geology

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

URL

Kód RIV

RIV/00216224:14310/20:00118480

Organizační jednotka

Přírodovědecká fakulta

EID Scopus

2-s2.0-85101210988

Klíčová slova česky

anatas; fluidní inkluze; migmatit; Nemojov; pararula; křemen; křemenná žíla

Klíčová slova anglicky

anatase; fluid inclusions; migmatite; Nemojov; paragneiss; quartz; quartz vein

Štítky

rivok

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno

---

Anotace

V originále

Křemenná žíla s anatasem protíná biotitické pararuly a HT/LP kordieritové migmatity komplexu Pelhřimov (moldanubická zóna). Má směr ENE-WSW se strmým sklonem a jeho průměrná mocnost je 10 cm, ve střední části až asi 50 cm. Hornina sousedící s žílou prošla nízkoteplotní alterací, kdy byly biotit, živce a kordierit nahrazeny chloritem a jemnozrnným muskovitem (sericitem). Zonální struktura křemenné žíly vykazuje alespoň dvoufázový vývoj. Žíla je v nejmocnější části výplněna hranolovými krystaly křemene (až křišťály), dlouhé až 4 cm, s jednoduchou růstovou zonálností. Jsou částečně porostlé menšími krystaly křemene. Anatas místně vytváří velmi hojné drobné tmavě modré až černé krystaly bipyramidového tvaru o velikosti až 1 mm, které narůstají na křemenné krystaly nebo tvoří inkluze v jejich vnějších zónách. Za zdroj Ti pro krystalizaci anatasu se považuje rozklad biotitu a/nebo ilmenitu. To je potvrzeno chemickou homogenitou anatasu bez zjevné zonace a nízkou koncentrací dalších prvků (Nb <0,003 apfu ; Ta, W a Fe <0,001 apfu). Teploty tvorby křemene se předpokládají v širokém rozmezí 180–340 ° C pod tlakem 85–170 MPa. Výzkum fluidních inkluzí v křemenu naznačuje, že chemický typ fluid lze definovat jako H2O - NaCl ± (Na+1, K+1, Mg+2, Fe+2-3) ± CH4 ± N2. Přítomnost těchto iontů je v souladu s uvolňováním složek z minerálů, které tvoří okolní horniny. Křemenná žíla s anatasem je mladší než blízké křemenné žíly se sulfidickou mineralizací. Teplota vzniku křemene, zejména vnější zóny s anatasem, patří spíše k nižším hodnotám uvedeného rozsahu. To je v souladu s předpokladem, že zkoumané žíly s anatasem představují konečnou fázi hydrotermálních procesů v pelhřimovském komplexu.

Anglicky

The quartz vein with anatase cuts discordantly biotite paragneisses and HT/LP cordierite migmatites of the Pelhřimov complex (Moldanubian zone). It has ENE-WSW direction with a steep slope and its average thickness is 10 cm, in the central part up to about 50 cm. The rock adjacent to the vein underwent a lowtemperature alteration where biotite, feldspars and cordierite were replaced by chlorite and fine-grained muscovite (sericite). The zonal texture of the quartz vein shows at least two-phase development. The vein has vugs in the thickest part filled with prismatic quartz crystals (to rock-crystal), up to 4 cm long, with simple growth zonality. They are partially overgrown with smaller quartz-crystal crystals. Locally, anatase forms very abundant tiny dark blue to black crystals of bipyramidal shape, up to 1 mm in size, which overgrowing quartz crystals or rarely forms inclusions in their outer zones. The decomposition of titanium-bearing biotite and/or accessory ilmenite from the adjacent migmatite is considered to be a source of Ti for anatase crystallization. This is confirmed by the chemical homogeneity of anatase without apparent zoning and the low concentration of other elements (Nb < 0.003 apfu; Ta, W and Fe < 0.001 apfu). Quartz formation temperatures are assumed in a wide range 180–340 °C under a pressure of 85–170 MPa. Fluid inclusion investigation in quartz suggests that chemical type of fluids could be defined as H2O – NaCl ± (Na+1, K+1, Mg+2, Fe+2-3) ± CH4 ± N2. The presence of these ions is consistent with the release of components out of rock-forming minerals during their decomposition. Anatase-bearing quartz vein is younger than the nearby quartz veins with base-metal mineralization. The temperature of quartz formation, especially outer zone with anatase inclusion, belongs to rather lower values. It is in line with the assumption that this is the final stage of the hydrothermal processes in the Pelhřimov complex.