J 2020

Prostorové vymezení polohy a objemu struskové akumulace v národní přírodní památce Rudické propadání s pomocí geofyzikálních metod

BALDÍK, Vít, Martin DOSTALÍK, Jan SEDLÁČEK, Roman NOVOTNÝ, David BURIÁNEK et. al.

Basic information

Original name

Prostorové vymezení polohy a objemu struskové akumulace v národní přírodní památce Rudické propadání s pomocí geofyzikálních metod

Name in Czech

Prostorové vymezení polohy a objemu struskové akumulace v národní přírodní památce Rudické propadání s pomocí geofyzikálních metod

Name (in English)

Position, extent and volume of slag accumulation in the cave system of the Rudice Sinkhole, a National Nature Monument, studied geophysical methods

Authors

BALDÍK, Vít (203 Czech Republic), Martin DOSTALÍK (guarantor), Jan SEDLÁČEK, Roman NOVOTNÝ, David BURIÁNEK, Jana JANDERKOVÁ, Eva KRYŠTOFOVÁ, Hana KRUMLOVÁ (203 Czech Republic, belonging to the institution), Jiří NEČAS, Karolína FAKTOROVÁ and Stanislav LEJSKA

Edition

Zprávy o geologických výzkumech, Česká geologická služba, 2020, 0514-8057

Other information

Language

Czech

Type of outcome

Článek v odborném periodiku

Field of Study

10505 Geology

Country of publisher

Czech Republic

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

References:

RIV identification code

RIV/00216224:14310/20:00118487

Organization unit

Faculty of Science

Keywords (in Czech)

Rudické propadání; propadání potoka; geofyzikální průzkum; elektrická rezistivní tomografie; vertikální elektrické sondování; podzemni radar; speleotémy; objem strusky

Keywords in English

The Rudice Sinkhole; stream sink; geophysical survey; electrical resistivity tomography; vertical electrical sounding; ground penetrating radar; speleothems; slag volume

Tags

Tags

International impact, Reviewed
Změněno: 20/4/2021 13:17, Mgr. Marie Šípková, DiS.

Abstract

V originále

Národní přírodní památka Rudické propadání je silně zasažena struskovým materiálem vyplaveným ze staré akumulace strusky po těžbě železné rudy. Struska z nedaleké staré slévárny železa byla v 19. století vysypána na svahy rokle „Ve Struskách“. Během silných srážkových epizod byla struska postupně splachována do žlebu občasného potoka vstupujícího do krasového systému Rudického propadání. Struska odváděná do krasového systému mechanicky poškozuje krápníkovou a sintrovou výzdobu a ztěžuje pohyb speleologům prozkoumávajícím jeskyně. Jedním z hlavních cílů projektu bylo stanovení celkového objemu uložené strusky pro účely péče o CHKO Moravský kras. Průzkumné vrtání struskových hald a přemístěného struskového materiálu je v tak obtížně přístupném členitém terénu velmi nákladné, proto bylo k výzkumu zvoleno několik geoelektrických metod využívajících rozdíly v měrném odporu různých geoelektrických těles. Uvažovaný geofyzikální model se skládá ze 3 hlavních kvazihomogenních geoelektrických vrstev: akumulace strusky, kvartérní sedimenty a podkladový vápenec. Výsledky aplikované tomografie elektrického odporu (ERT), vertikálního elektrického sondování (VES) a radaru pronikajícího do země (GPR) spolu s mapováním a průzkumnými jámami poskytly dostatečné množství dat pro stanovení plošného rozsahu a tloušťky struskového materiálu uloženého ve vyšetřované oblasti.

In English

The Rudické propadání National Nature Monument (The Rudice Sinkhole) has been strongly affected by slag material washed down from the disturbed slag heaps, then transported by intermittent stream and redeposited in the gully called "Ve Struskách" (In slags) located upstream the sinkhole. Slag from a nearby old iron foundry was dumped on the slopes of the gully in the 19th century. During some heavy rainfall events, the slag was occasionally washed down into an episodic stream channel entering the local karst system near the Rudice Sinkhole. There are many similar slag heaps contaminating the Protected Landscape Area of Moravian Karst. The slag drained into the karst system and caves damages mechanically the karst dripstone and sinter decoration and makes difficult the movement of speleologists investigating the caves. One of the major project objectives was to establish the total volume of the deposited slag for the purpose of the management of the Moravian Karst Protected Landscape Area. Exploratory drilling of slag heaps and redeposited slag material is thought to be inappropriately expensive in such a difficult rough topography. Consequently, several geoelectrical methods exploiting differences in resistivities of various geoelectric bodies were selected and used to determine the thickness of different parts of the slag deposition. The considered geophysical model consists of 3 major quasi-homogeneous geoelectric layers: slag accumulation, Quaternary sediments, and the underlying limestone. The results of the applied electrical resistivity tomography (ERT), vertical electrical sounding (VES), and ground penetrating radar (GPR) together with field mapping and test pits provided a sufficient amount of data to establish the areal extent and thickness of the slag material deposited in the area investigated. Moreover, the GIS analyses of local topography, insertion of geophysical measurements together with an overall interpretation of the obtained data gave interesting results leading to a new assessment of the extent and thickness of the deposited slag. On the other hand, if the issue of the old burden related to the distribution and deposition of slag material would be not resolved, it may endanger the major subject of environmental protection of the Moravian Karst Protected Landscape Area as a whole.