Czechoslovak Republic and the Formation of Ethnographic Science during the “First Republic” (1918–1938) – Part II

VÁLKA, Miroslav. Czechoslovak Republic and the Formation of Ethnographic Science during the “First Republic” (1918–1938) – Part II. Glasnik Etnografskog Instituta SANU. Bělehrad, 2020, roč. 68, č. 2, s. 379-396. ISSN 0350-0861. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.2298/GEI2002379V.

Základní údaje

• Originální název: Czechoslovak Republic and the Formation of Ethnographic Science during the “First Republic” (1918–1938) – Part II
• Název česky: Československo a formování národopisné vědy během první republiky - část II
• Autoři: VÁLKA, Miroslav (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Glasnik Etnografskog Instituta SANU, Bělehrad, 2020, 0350-0861.

Další údaje

• Originální jazyk: angličtina
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 50404 Antropology, ethnology
• Stát vydavatele: Srbsko
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/20:00122220
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Doi: http://dx.doi.org/10.2298/GEI2002379V
• Klíčová slova česky: Československo; etnografie; antropogeografie; Slovensko a Zakarpatská Ukrajina; dějiny oboru
• Klíčová slova anglicky: Czechoslovakia (1918–1938); ethnography; anthropogeography; Slovakia and Carpathian Ruthenia; history of science
• Štítky: rivok
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

Our target is to assess how the Czech and the Slovak ethnography developed in the period of the First Czechoslovak Republic (1918–1938), whether it displayed international connotations, and to what extent it responded to the common European development of this discipline. Research contacts between Slavic ethnographers and geographers influenced one of the ethnographic research lines in Czechoslovakia, and the evidence for this are the application of Jovan Cvijić’s Anthropogeographic School and the application of cultural and geographical research line in interwar Czechoslovakia’s science. Between the world wars, Czechoslovak ethnographers paid attention to Slovakia and to Carpathian Ruthenia, where forms of traditional folk culture still actively lived on. Ethnography in the interwar Czechoslovakia can be considered to be an important part of evolving European ethnology. Unfortunately, this advancement was interrupted by political development after World War II.

Anotace česky

Naším cílem je posoudit, jak se česká a slovenská etnografie vyvíjela v období první ČSR (1918–1938), zda vykazovala mezinárodní konotace a do jaké míry reagovala na společný evropský vývoj této disciplíny. Výzkumné kontakty mezi slovanskými etnografy a geografy ovlivnily jednu z etnografických výzkumných linií v Československu a důkazem jsou aplikace antropogeografické školy Jovana Cvijiće a aplikace kulturně geografické výzkumné linie v meziválečné československé vědě. Mezi světovými válkami věnovali českoslovenští etnografové pozornost Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde formy tradiční lidové kultury stále aktivně žily. Etnografii v meziválečném Československu lze považovat za důležitou součást vyvíjející se evropské etnologie. Tento pokrok byl bohužel po 2. světové válce přerušen politickým vývojem.