V originále
The paper deals with the issue of urban tourism and destination sustainability in the context of global megatrends. It builds on previous theoretical studies which identified and analysed current global trends affecting tourism and its sustainable development. Based on the knowledge of the key trends and their potential impact on destination sustainability, the paper compares the situation in two selected European cities (Prague, Split) before COVID-19. It aims to evaluate the main problems putting pressure on these cities, their infrastructure and services. Moreover, it identifies possible performance gaps in managing sustainable development. For this purpose, participatory observation and an online questionnaire including closed questions for destination representatives were adopted. According to the results, these cities faced different challenges. Prague was significantly influenced by the expansion of the sharing economy and the presence of new demand segments (e.g. Generation Z). Split benefited greatly from the preferences of a healthy lifestyle and localism. As far as the approaches to dealing with the impacts of tourism on destination sustainability regards, representatives of Split had lower performance in the monitoring system and pricing policy. Prague needed to focus on innovative and customised product development.
Česky
Příspěvek se zabývá problematikou městského cestovního ruchu a udržitelnosti destinací v kontextu globálních megatrendů. Navazuje na předchozí teoretické studie, které identifikovaly a analyzovaly současné globální trendy ovlivňující cestovní ruch a jeho udržitelný rozvoj. Příspěvek na základě poznatků o klíčových trendech a jejich potenciálních dopadech na udržitelnost porovnává situaci ve dvou vybraných evropských městech (Praha, Split) před pandemií koronaviru. Jeho cílem je vyhodnotit hlavní problémy vyvíjející tlak na tato města, jejich infrastrukturu a služby. Kromě toho identifikuje možné mezery ve výkonu při řízení udržitelného rozvoje. Za tímto účelem bylo realizováno participativní pozorování a online šetření se zástupci obou městských destinací. Podle výsledků čelila tato města různým výzvám. Praha byla významně ovlivněna expanzí sdílené ekonomiky a přítomností nových poptávkových segmentů (např. Generace Z). Split těžil z preferencí zdravého životního stylu a lokálních prvků. Co se přístupů k řešení dopadů cestovního ruchu na udržitelnost týče, měli zástupci Splitu nižší výkonost v oblasti monitoringu a cenové politiky. Praha se naopak potřebovala zaměřit na vývoj inovativních a personalizovaných produktů.