Tato práce pojednává o problematice aplikace institutu účinné lítosti v případech daňových trestných činů. Zaměřuje se především na srovnání institutů obecné účinné lítosti upravené v § 33 trestního zákoníku a zvláštní účinné lítosti upravené v § 242 trestního zákoníku. Zejména polemizuje se závěry vyjádřenými v nálezu Ústavního soudu ze dne 28. července 2009, sp. zn. IV. ÚS 3093/08, a následně provádí jejich komparaci s dosavadními závěry rozhodovací praxe a názory odborné veřejnosti. Snaží se rovněž nastínit případné řešení konfliktu v judikatuře.