V originále
Když v roce 1918 vzniká Československá republika nese si s sebou celou řadu národních a etnických sporů vlastních jejímu předchůdci, Rakousku-Uhersku. Politická situace je nestabilní – ještě v roce 1919 se bojuje o hranice státu – ta ekonomická je komplikovaná. V tomto těžkém období se dva nejmocnější muži v zemi, premiér Karel Kramář a prezident Tomáš G. Masaryk rozhodují pro neuvěřitelný krok: otevírají hranice Československa ruským emigrantům, kteří prchají před bolševickou revolucí. Tento krok není nepromyšlený. Do Československa jsou zváni především intelektuálové a studenti. Nejde ani o rozhodnutí čistě velkorysé: oba politici doufají, že po stabilizaci situace v Rusku a návratu emigrantů to vytvoří pro Československo výjimečné podmínky pro poválečnou spolupráci s Ruskem. Dějiny se však vyvinou jank. Většina ruských emigrantů se nevrátí a postupně bude Československo opouštět. Díky této velkorysé akci však dobu první republiky do Československa zavítají skutečné elity ruského národa – a to je pro nás nejdůležitější – přední světoví byzantologové. Díky jejich přítomnosti a aktivitám se Praha stane skutečným hlavním městem byzantských studií a bude v akademických kruzích proslulá od Yale po Oxford a z Harvardu po Řím. To všechno by se nestalo nebýt velkorysé vize zakladatelů Československa, kteří si uvědomili, že nehledě na všechny těžkosti nového státu přišel čas štědrosti, čas pro emigraci.
In English
When the Czechoslovak Republic was established in 1918, it brought with it a number of national and ethnic disputes inherent in its predecessor, Austria-Hungary. The political situation was unstable - still in 1919 the state's borders were being contested - the economic situation was complicated. In this difficult period, the two most powerful men in the country, Prime Minister Karel Kramář and President Thomas G. Masaryk, the two most powerful leaders of Czechoslovakia, decide to take an incredible step: they open the borders of Czechoslovakia to Russian emigrants fleeing the Bolshevik Revolution. This step is not accidental: were invited to join the country mainly intellectuals and students who are invited to Czechoslovakia. Nor the decision was a purely generous decision: both politicians hoped that, once the situation in Russia has stabilised and the emigrants have returned, this would create exceptional conditions for Czechoslovakia to cooperate with Russia after the war. History, however, will turn out a very different destiny. Most of the Russian emigrants will not return to the URSS and will gradually leave Czechoslovakia. Thanks to this generous action, however, the real elites of the Russian nation - and this is most important for us - the world's leading Byzantologists will reach Czechoslovakia during the First Republic. Thanks to their presence and activities, Prague will become a true capital of Byzantine studies and will be renowned in academic circles from Yale to Oxford and from Harvard to Rome. All this would not have happened if it had not been for the generous vision of the founders of Czechoslovakia, who realized that, notwithstanding all the hardships of the new state, the time for generosity, the time for emigration, had arrived.