A C T A P O L I T O L O G I C A
www.acpo.cz
RECENZOVANÝ ČASOPIS | PEER-REVIEWED JOURNAL
2021 I Vol. 13 I No. 3 I ISSN 1803-8220
VÉRTEŠI, Martin; KOPEČEK, Lubomír (2021). Nastolování politických
témat a ovlivňování mediální agendy prezidentem Milošem Zemanem:
Čínské investice, podpora Izraele a sankce proti Rusku. Acta Politologica.
Vol. 13, no. 3,pp. 46-66.
https://doi.org/10.14712/1803-8220/46_2020
Published: 05/10/2021
Tento článek podléhá autorským právům, kopírování a využívání jeho
obsahu bez řádného odkazování na něj je považováno za plagiátorství a
podléhá sankcím dle platné legislativy.
This article is protected by copyright. Copying and use of its content and
presenting it as original research without proper citation is plagiarism,
which is subject to legal sanctions.
Katedra politologie Institutu politologických studií
Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
Department of Political Science, Institute of Political Studies
Faculty of Social Sciences, Charles University
A C T A P O L I T O L O G I C A
N a s t o l o v á n í p o l i t i c k ý c h t é m a t a o v l i v ň o v á n í m e d i á l n í a g e n d y
p r e z i d e n t e m M i l o š e m Z e m a n e m :
Č í n s k é i n v e s t i c e , p o d p o r a I z r a e l e a s a n k c e p r o t i R u s k u 1
Martin Vérteši, Lubomír Kopeček2
Abstract:
The article assesses the ability of Czech President Miloš Zeman to establish political issues in
the public discussion. The period investigated in this study covers the latter part of his first
term and the early part of his second term in office. We identified the key issues of his public
speeches using content analysis. The eight most important issues (Chinese investment in
Czechia, support for Israel, sanctions against Russia, the fight against terrorism, budget
investments, hospice care, criticism of the European Union and inclusivity) were observed in
several major Czech media outlets. Using a guantitative method, we constructed agendasetting
graphs for each issue; using gualitative analyses, we described the context and the
president's success rate in issue management. President Zeman successfully established the
issues of Chinese investment and support for Israel in the media agenda.
Key words: Political issues, public speeches, agenda setting, media coverage, President
Miloš Zeman.
Úvod
Miloš Zeman zvítězil v roce 2013 v první přímé volbě prezidenta v historii České republiky
a po pěti letech ve funkci svůj mandát v roce 2018 obhájil. Podařilo se mu to i navzdory
řadě politických střetů, chátrajícímu zdraví a kontroverzím. Ačkoliv při změně způsobu volby
prezidenta nedošlo k žádným zásadním změnám v ústavním vymezení prezidentských
pravomocí, Miloš Zeman se opakovaně dokázal výrazně politicky prosadit a posiloval svou
pozici. Činil tak především extenzivním výkladem ústavních článků, zvláště viditelné to bylo
ve vztahu k vládě. Zmiňme v této souvislosti alespoň nejviditelnější příklad situace, ze které
dokázal Miloš Zeman těžit: politickou krizi při pádu Nečasový vlády v létě 2013. Prezident
tehdy prosadil úřednickou vládu Jiřího Rusnoka, a to bez ohledu na skutečnost, že pro její
vytvoření neměl podporu politických stran. Rusnokova vláda nezískala důvěru Poslanecké
1
English title: Czech President Miloš Zeman as agenda setter and media influencer: Chinese investment, support
for Israel and sanctions against Russia. Tento článek vznikl na Masarykově univerzitě v rámci specifického
vysokoškolského výzkumu (kód projektu MUNI/A/1324/2020). Rádi bychom poděkovali oběma anonymním
oponentům za jejich komentáře a připomínky, které pomohly výrazně vylepšit kvalitu rukopisu, a Štěpánu
Káňovi za jazykové konzultace názvu a abstractu textu.
2
Mgr. Martin Vérteši je doktorandem na Katedře politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity
v Brně. E-mail: vertesi@mail.muni.cz, adresa: Joštova 10, 602 00 Brno. ResearcherID: ABH-8789-2020.
prof. PhDr. Lubomír Kopeček, Ph.D. je profesorem na Katedře politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy
univerzity v Brně. E-mail: kopecek@fss.muni.cz, adresa: Joštova 10, 602 00 Brno. ResearcherID: W-6747-2019.
46
Nastolování politických témat a ovlivňování mediální agendy prezidentem Milošem Zemanem
sněmovny a opírala se pouze o podporu prezidenta, který ji udržoval v úřadu ještě několik
měsíců po předčasných volbách v říjnu 2013 (podrobně např. Hloušek 2014; Just, Brunnerová
a Charvát a kol. 2018: 57-67; Brunclík a Kubát 2019: 81-82).
Miloš Zeman byl poměrně úspěšný i ve vztahu k veřejnosti. Po většinu svého prvního
funkčního období udržoval solidní důvěru veřejnosti a také utužoval loajalitu tábora svých
věrných příznivců. Ačkoliv došlo několikrát k prudkým poklesům jeho popularity především
v souvislosti s kontroverzními či nezvládnutými aktivitami (tzv. viróza nad korunovačními
klenoty, aféra okolo neudělení vyznamenání Jiřímu Bradymu, podivný výstup s přijetím „demise"
Bohuslava Sobotky v květnu 2017 atd.), podařilo se Zemanovi vždy poměrně rychle
vrátit na předchozí hodnoty (srovnej CVVM 2017).
Stojí za pozornost, že Zeman problematické kauzy či nelichotivé diskuze kolem svého
chování někdy řešil tím, že nastolil do veřejné debaty nové téma, ve kterém se cítí pohodlněji,
nebo probíhající debatu přerámoval ve svůj prospěch (Šedo a Vérteši 2018: 48). Dá se
to ale opravdu takto zjednodušit? Jakým způsobem ve skutečnosti Miloš Zeman nastoloval
mediální agendu? Jaká témata si vybíral pro své projevy a do jaké míry byla součástí mediální
agendy? Do jaké role se mu podařilo v daných tématech v médiích situovat?
Na tyto otázky přinášíme odpovědi v tomto článku. Časově se zaměřujeme na období
předcházející a následující po Zemanovu znovuzvolení do prezidentské funkce v roce
2018, kdy projevoval značnou veřejnou agilitu. Nejprve načrtneme naše teoretická východiska
a metodologický přístup, na což navazuje empirická analýza nejdůležitějších témat,
s nimiž Zeman pracoval, a jejich účinnost při prosazování do mediální debaty.
Management témat v politice
V centru zájmu tohoto článku jsou témata. Tematické vlastnictví (issue ownership) a s ním
úzce propojená palčivost témat (issue salience) jsou koncepty, které vysvětlují, jak se s tématy
v politickém boji pracuje a proč je klíčové se jimi zabývat.
Klasikem, spojovaným s počátky tohoto konceptu, je William Riker, jenž především
spolu s lanem Budgem a Dennisem Farliem definoval jeho jádro. To spočívá v myšlence, že
političtí aktéři se snaží vnášet do veřejného prostoru (ať už v rámci kampaně nebo v rámci
své „běžné" komunikace) témata, ve kterých se cítí silní a kredibilní. Nejde tak primárně o
zaujetí nejvýhodnější pozice v nějakém tématu, ale o vyzdvižení tématu, jehož palčivost přinese
aktérovi sama o sobě výhodu, nebo o ovládnutí tématu, které se pálčivostí již vyznačuje
(Riker 1993:112). Platí to samozřejmě i obráceně-témata, která pro aktéra nejsou výhodná,
jsou aktivně upozadbvána. Z hlediska voličů se předpokládá, že volba je založena na přesvědčení
o kompetentnosti daného aktéra v tématech, která volič vnímá jako nejpalčivější.
Koncept tematického vlastnictví tak nahlíží politickou soutěž vlastně jako disciplínu
založenou na jakémsi managementu témat, který pokud kandidát či politická strana zvládne,
může mít vyhráno. I zde ale samozřejmě existují mantinely. Strany a kandidáty ve výběru
a komunikaci témat omezuje jejich vlastní historie - pokusy o její popření by mohly vést
k zásadnímu narušení důvěryhodnosti a reputace (Eibl 2011: 28).
Teoretickému rozvoji konceptu se výrazně věnoval John Petrocik (1996), který mimo
jiné přišel s rozlišením dlouhodobého a krátkodobého vlastnictví. Petrocik mluví o tom, že
dlouhodobé tematické vlastnictví je do značné míry spojeno s klasickými konfliktními liniemi
(cleavages) a vyznačuje se stabilitou. Právě tímto druhem vlastnictví lze podle něj vysvětlit
typické spojování pravicových stran v Evropě s tématy jako jsou boj proti kriminalitě nebo
47
2021 I Vol. 13 I No. 3
obrana, zatímco levicových stran s tématy jako nezaměstnanost či sociální zabezpečení. Přisouzení
krátkodobého nebo dlouhodobého efektu tématům přitom hraje v rámci teorie
tematického vlastnictví klíčovou roli - dlouho se totiž počítalo primárně s tím, že témata
jsou krátkodobou záležitostí, která se objevuje před volbami a rychle zase mizí.
Jedna z hlavních otázek, které je věnována ve výzkumech značná pozornost, zní, zda
je tematické vlastnictví spíše statickou nebo dynamickou veličinou. Jinými slovy jak moc (a
zda vůbec) se vlastnictví témat politickými aktéry v čase mění. To, že má vlastnictví témat
blízko k danosti, která se téměř nemění (a když už, tak velmi pomalu), popisují jak starší
práce (Budge a Farlie 1983; Petrocik 1996), tak některé novější studie (Seeberg 2017). Podobně
najdeme zastánce také na straně dynamického charakteru tematického vlastnictví
(Bélanger 2003). Co lze z nejednoznačných (a někdy protiřečících si) výsledků výzkumů vypíchnout,
je to, že ke změně ve vlastnictví jsou zjevně více náchylná témata, která lze spojit
s výkonností politických aktérů.
Poznámku si zaslouží i otázka, která přirozeně navazuje na snahu o pochopení celého
procesu práce s tématy z pozice politických aktérů, zvláště stran - co mohou udělat pro zisk
témat do svého vlastnictví? Poměrně ucelenou představu nabízí Rune Stubager (2013), jenž
považuje za základní nástroj komunikaci a výkonnost v oblasti policy. Roman Chytilek (2014:
139) v této souvislosti upozorňuje na fakt, že tento nástroj bývá přístupný spíše vládním stranám
a nelze ho tak považovat za příliš univerzální. Stubager pak ale zmiňuje další prostředky:
(pře) rámová ní, důraz na specifická témata, změnu policy pozice (směrem k pozicím elektorátu)
a povahu elektorátu, k němuž se strana či kandidát obrací (tedy spojení s konkrétními
volebními obvody). Benny Geys (2012) se zaměřuje na obecnější principy a zmiňuje v zásadě
dvě možnosti, jak v konkurenci nějaké téma získat: buď může aktér profitovat z historického
vlastnictví tématu, nebo může v daném tématu zaujmout radikálnější postoj.
Tematické vlastnictví je aktuálně považováno za aspoň částečně volatilní veličinu,
kterou se političtí aktéři mohou pokoušet aktivně ovlivňovat. Aktuální přístupy však spíše
nepočítají s existencí něčeho jako je „řízení témat" v pravém slova smyslu - na to je boj o
témata příliš komplexní a jeho výsledek je těžko ovlivnitelný rozhodnutím jednoho aktéra
(Chytilek 2014:141).
Klíčovou roli v politickém boji o témata hraje palčivost, jinými slovy téma musí být
nastoleno jako důležité, aby mohlo spojení s ním přinést jakémukoliv aktérovi nějaké body.
Právě o tom hovoří koncept nastolování agendy {agenda settíng). Ten se objevil v zásadě
současně jak v mediálních studiích, tak v politologii, ačkoliv striktně vzato je potřeba prvenství
připsat Maxwellovi McCombsovi a Donaldu Shawovi (1972). Tito výzkumníci účinků
masové komunikace zkoumali důležitost témat před prezidentskými volbami v USA v návaznosti
na to, jaký prostor byl tématům věnován v médiích. Jejich experiment prokázal,
že existuje poměrně vysoká souvislost mezi agendou médií a tím, jakou důležitost přisuzují
tématům voliči. Politologická tradice výzkumu vychází z klasického díla Elmera E. Schattschneidera
The Semi-Sovereign People a je založena na tezi, že formulování problémů a
jejich prioritizace je základním mocenským instrumentem, což následně rozvinuli Roger
Cobb a Charles Elder (Cobb a Elder 1972; srovnej Rogers, Dearing, a Bregman 1993).
Dlouho se výzkum odehrával v obou „větvích" striktně odděleně s tím, že mediálně-vědní
práce se zaměřovaly na povahu ovlivňování veřejné agendy tou mediální, zatímco
politologické práce kladly důraz na vysvětlování toho, co ovlivňuje politickou agendu a co
má vlastně vliv na prioritizaci v rámci decision-making procesu (Kalvas 2009: 7). Propojení
obou tradic provedli Everett Rogers, James Dearing a Dorine Bregman (1993), kteří vytvořili
48
Nastolování politických témat a ovlivňování mediální agendy prezidentem Milošem Zemanem
model, jenž kombinuje všechny tři agendy: mediální, veřejnou a politickou a umisťuje je
do tří vrcholů pomyslné pyramidy, přičemž tím rovnou dává najevo, že se všechny mohou
ovlivňovat navzájem.
Další výzkumy ukázaly, že součástí procesu nejsou jen média (vysílající zprávy, které
nastolují agendu), veřejnost (která konzumuje) a politici, ale také další proměnné jako třeba
události reálného světa, interpersonální komunikace nebo osobní zkušenost (Nečas 2008:
17). Víme také, že mediální agenda svým charakterem úplně neodpovídá realitě. Funkhouser
(1973) například prokázal, že se liší palčivost témat prezentovaných v médiích a skutečná
palčivost v čase; některá mediálně velká témata pak ve skutečnosti nebyla velkými tématy
vůbec. Nastolování politické agendy je pak chápáno především v kontextu „konfliktu o konfliktech"
(Bachrach a Baratz 1962). K jakékoliv politické změně je totiž potřeba pozornost a
další zdroje, které jsou vzácné a omezené (Green-Pedersen a Walgrave 2014: 6; Rutledge a
Larsen Price 2014).
Nastolování témat do mediální, politické, a nakonec i veřejné agendy je předmětem
neustálých výzkumů. Je nicméně jasné, že ne každému tématu se podaří probojovat-v této
souvislosti se často hovoří o tzv. okně příležitosti {window of opportunity), které se za určitých
podmínek otevře a umožní tématu projít (Kingdon 2003).
Metodologie a data
Naším cílem je představit co nejdetailnější a nejplastičtější obrázek o tom, jak prezident
České republiky Miloš Zeman v posledním roce svého prvního funkčního období a v prvním
roce svého druhého funkčního období pracoval s tématy svých veřejných projevů a zda byla
tato témata přítomna v mediální agendě. Tomuto cíli odpovídají otázky, které byly zmíněny
už v úvodu tohoto článku a je v souladu s nimi strukturován náš postup.
Naše hlavní výzkumná otázka (HVO) zní, jakým způsobem prosazoval Miloš Zeman
témata a svou pozici v nich do mediální agendy?
Dále si klademe tři vedlejší výzkumné otázky (VVO). VVOl zní, jaká témata si Miloš
Zeman vybíral pro své projevy? VV02 se ptá, do jaké míry byla Milošem Zemanem
prosazovaná témata součástí mediální agendy? VV03 se věnuje tomu, do jaké role se prezidentovi
podařilo v daných tématech v médiích situovat?
K provedení výzkumu byly využity dva druhy dat. Prvními jsou veřejné projevy prezidenta
Miloše Zemana, které jsou dostupné na webu Pražského hradu (Projevy Miloše
Zemana 2020). Ty byly zpracovány metodou obsahové analýzy, jejímž cílem je identifikace
témat, která prezident projevům vtiskl. Obsahová analýza se zaměřuje na explicitní a zjevný
obsah, tedy zkoumá obsah tak, jak byl k publiku vyslán a zcela pomíjí, jak byl publikem
přijat. Logicky tak není možné touto metodou zkoumat kupříkladu motivy produkce obsahů
ani predikovat potenciální účinky na příjemce (Trampota 2008: 41).
Druhým typem dat jsou mediální výstupy týkající se klíčových témat (filtrované navíc
dle zvolených médií a období). Ty byly získány z monitoringu médií v databázi Anopress. Získaná
data byla rozdělena do kategorií podle témat a zdrojových médií, následně metodou
interpretativního čtení podrobena analýze obsahu. Jejím smyslem je především zodpovědět
otázku VV03. Naopak otázka nastolování mediální agendy v klíčových tématech je zodpovězena
za pomoci jednoduchého počítání příspěvků na dané téma v čase.
Operacionalizace v případě analýzy témat představuje pouze redukci na maximálně
tři témata, která jsou v rámci jednoho projevu identifikována jako klíčová. Do výběru pro-
49
2021 I Vol. 13 I No. 3
jevů bylo zahrnuto celkem 174 projevů od 8. března 2017 do 7. března 2019. Časový výsek
odpovídá začátku posledního roku prvního funkčního období a konci prvního roku druhého
funkčního období, odvozenému ode dne Zemanovy inaugurace v březnu 2018.
Mediální výstupy pro účely analýzy nastolování agendy byly generovány pro totožné
období, avšak doplněné o rok před a rok po tomto období pro získání kontextu. Výsledné
období tedy je od 8. března 2016 do 7. března 2020. V textu je proto často rozlišováno
mezi „užším zkoumaným obdobím" (březen 2017 až březen 2019) a „širším sledovaným
pásmem". U některých témat, kde je to potřeba, pak sledujeme kontext i mimo širší sledované
pásmo. Projevuje se zde totiž vlastnost, kterou předpokládá i samotná teorie práce s
tématy - je to dlouhodobá záležitost.
Do výběru textů z mediální agendy byly zařazeny texty z Mladé fronty Dnes, Práva,
Hospodářských novin a Blesku. Jedná se o čtyři nejčtenější tištěná nesportovní média,
přičemž poslední z nich je považován za bulvární. Tento výběr byl motivován snahou postihnout
dostatečně velkou výseč mediálního prostoru se stejnou platformou (tištěný deník).
Přes postupně klesající význam má tento druh médií stále značný vliv na veřejnost, i když
připouštíme určitá omezení, které tento výběr má pro vyvozované závěry. Hospodářské noviny
byly ve sledovaném období sice ve čtenosti až za Lidovými novinami, do výzkumu však
byly zařazeny místo Lidových novin z důvodu pokrytí odlišné vlastnické struktury (Mladá
fronta a Lidové noviny patří do holdingu Agrofert). V případě, kdy ve výběru figurovaly stejné
texty v několika mutacích novin, byl text do analýzy zařazen pouze jednou.
Při výběru jsme vědomě pominuli média, u kterých byl či stále je zjevný nadstandardní
vztah k prezidentovi, což je případ Parlamentních listů a v minulosti (do roztržky se
spolumajitelem Jaromírem Soukupem) Televize Barrandov. I bez detailnějšího výzkumu je
u nich zjevný enormní prostor, který v nich prezident měl zajištěný prostřednictvím pravidelných
rozhovorů. Navíc se svým charakterem tato média velmi odlišují od čtyř tištěných
deníků zahrnutých do výzkumu.
Výběr textů z databáze Anopress byl proveden vždy zvlášť pro každé téma, identifikované
v rámci VVOl. Tento krok je spojen se dvěma metodologickými postupy, které vyžadují
bližší osvětlení. Zaprvé je to hledání vhodných klíčových slov pro generování výsledků, které
co nejvíce odpovídají parametrům vycházejícím z výzkumných otázek. Je v zásadě nemožné
tyto vyhledávací fráze algoritmicky určit dopředu pro všechna témata, naopak je potřeba
pro každé téma zvlášť najít vhodný dotaz. Zadruhé bylo potřeba provést očištění zobrazených
výsledků od textů, které obsahově neodpovídají zadanému tématu. Jinými slovy je
potřeba z matice textů vyškrtnout ty, které sice obsahují definovaná klíčová slova, avšak
jako celek nepojednávají o tématu, které má být zkoumáno.
Oba tyto kroky ze své podstaty stojí na určité míře subjektivního zásahu při výzkumu.
0 nutnosti zařadit do kvantitativní části výzkumu kvalitativní manuální obsahovou analýzu
však hovoří i metodologové. Například Sonia Alonso, Andrea Volkens a Braulio Gómez
(2012:19) říkají, že „reliabilita v tomto případě závisí jednak na schopnostech, zkušenostech
a vhledu kodéra, ale také na jasnosti kategorií a pravidel kódování".
U analyzovaných novinových textů bylo provedeno bodování. Každý text obdržel
body ve dvou kategoriích: dle velikosti textu a dle jeho umístění v rámci novin. V kategorii
velikosti textu každý příspěvek obdržel 1 bod (do 2 000 znaků), 2 body (2 000 - 5 000 znaků)
nebo 3 body (nad 5 000 znaků). V kategorii umístění pak každý příspěvek dostal 3 body
(pokud byl zveřejněn na titulní stránce), 2 body (pokud byl zveřejněn na straně 2 či 3) nebo
1 bod (v případě umístění na jakékoliv zbylé straně). Bodové hodnoty v obou kategoriích
50
Nastolování politických témat a ovlivňování mediální agendy prezidentem Milošem Zemanem
byly sečteny a následně sčítány pro dané médium a daný měsíc, výsledkem čehož je vždy
graf nastolování agendy daného tématu u jednotlivých médií v průběhu času.
Pro zodpovězení VV03 byla provedena interpretační analýza textů, které splňují následující
podmínky: 1/ Spadají do období 8. března 2017 až 7. března 2019, a 2/ v textu je
v souvislosti s daným tématem zmiňován Miloš Zeman. U těchto textů bylo vždy hodnoceno:
1/ zda je v textu zároveň nějak popsána prezidentova pozice v rámci daného tématu
(ANO/NE), 2/ zda je prezident v rámci prezentovaného problému/situace v pozici jeho prosazovatele
nebo odpůrce, 3/ zda bylo celkové vyznění textu a/ v souladu s pozicemi/názory,
které Miloš Zeman vyjadřoval ve svých projevech, b/ v rozporu s těmito názory či c/ neutrální,
potažmo zda je v tomto duchu referováno o samotných tématech.
Tematika veřejných projevů
Tabulka 1 shrnuje témata, která se objevila v Zemanových projevech. Uvedená čísla značí
počet projevů, ve kterých lze dané téma považovat za hlavní (či aspoň jedno ze dvou nebo
tří hlavních). Realita je většinou taková, že prezident některá témata okrajově zmiňoval i
v dalších projevech, což je případ především těch témat, která si v žebříčku stojí vysoko.
Tabulka 1: Četnost témat v projevech Miloše Zemana
Téma
Počet projevů 1. rok (březen
2017 až březen 2018)
Počet projevů 2. rok
(březen 2018 až březen
2019)
Celkem
Čínské investice +
Hedvábná stezka
5 5 10
Podpora Izraele +
přesun českého velvyslanectví
2 7 9
Sankce proti Rusku 7 2 9
Boj proti terorismu + zahraniční mise 3 6 9
Rozpočtové investice 6 2 8
Hospice 6 1 7
Památková péče v krajích 5 1 6
Kritika Evropské unie 3 2 5
Inkluze 3 2 5
Migrace 3 2 5
Kritika novinářů, resp. médií 0 5 5
Přímá demokracie 1 3 4
Výdaje na obranu 3 1 4
Robotizace 3 1 4
Podpora vládě 2 2 4
Předčasné volby 4 0 4
Zdroj: Autoři.
51
2021 I Vol. 13 I No. 3
Pro další analýzu jsme z rozsahových důvodů vybrali osm nejsilnějších témat: Čínské investice
(+Hedvábná stezka), podpora Izraele (+přesun české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma),
sankce proti Rusku, boj proti terorismu (+zahraniční mise), rozpočtové investice, hospice,
kritiku Evropské unie a inkluzi.
Rozhodli jsme se ponechat stranou téma památkové péče v krajích, protože jde o záležitost
fragmentovanou, s rozdílným obsahem v každém kraji, a bylo by proto obtížné dobrat
se jakéhokoliv smysluplného závěru. Témata migrace a kritiky novinářů, resp. médií měla
v projevech stejné zastoupení jako kritika EU a inkluze (celkově se jim věnovalo 5 projevů), do
další analýzy jsme je však nevybrali. Téma migrace bylo ve zkoumaném období v mediálním
prostoru natolik exponované, že by pravděpodobně nebylo možné ze záplavy mediálních
výstupů usuzovat nic konkrétního ve vztahu k cíli této studie. (To samozřejmě neznamená,
že ho lze v souvislosti s Milošem Zemanem opomíjet - srov. např. Kopeček 2017: 255-257.)
Téma kritiky novinářů je zase ze své vlastní podstaty poněkud nevhodné ke zkoumání v mediálních
obsazích, protože lze dopředu očekávat jednostranné referování médií.
Nastolování mediální agendy a pozice v tématech
Podívejme se nyní na to, jak byla nastolována mediální agenda v tématech, o kterých hovořil
ve svých projevech Miloš Zeman, a jak bylo o prezidentovi v rámci témat referováno.
Postupně „rozpitváme" každé z osmi témat, představíme graf nastolování agendy daného
tématu v průběhu čtyř let a zmíníme důležité souvislosti.
Čínské investice v Česku
Téma čínských investic v Česku a v širším kontextu také související témata spolupráce s Čínou
a dění okolo Hedvábné stezky bylo nejčastěji používané téma v Zemanových projevech.
Prezident o Číně mluvil v obou sledovaných letech, a to jak „doma", tak přímo v Číně. Projevy
s (pro)čínskou tematikou jsou ve sledovaném období datovány do května 2017 (4),
července 2017 (1), června 2018 (1), října 2018 (1), listopadu 2018 (2) a prosince 2018 (1).
V mediální agendě bylo téma čínských investic přítomné nejen po celou dobu dvou
let 2017 a 2018, ale také v širším sledovaném pásmu. V rámci celého období od března
2016 do března 2020 bylo zveřejněno o tomto tématu celkem 87 textů: 31 v Hospodářských
novinách, 23 v Blesku, 17 v Mladé frontě Dnes a 16 v Právu. Podoba nastolování agendy
v tomto tématu je přehledně shrnuta v grafu 1. S výjimkou března 2016, což lze vysvětlit
třídenní návštěvou čínského prezidenta v České republice a souvisejícím sporům, se média
tématu věnovala vcelku konstantně. Vyšší počet textů, vyšlých v Hospodářských novinách,
lze přisoudit ekonomickému charakteru daného tématu. Větší nárůst, především u Blesku a
Hospodářských novin, ale později i u Práva a Mladé fronty, je pak patrný v květnu 2017, od
srpna do září 2017, od února 2018 do května 2018 a v dubnu 2019.
52
Nastolování politických témat a ovlivňování mediální agendy prezidentem Milošem Zemanem
Graf 1: Téma čínských investic v Česku
OMOH
Zdroj: Autoři.
Porovnáme-li mezi sebou sledované dvouleté období a „zbytek" širšího sledovaného pásma,
zjistíme, že z hlediska počtu vydaných textů mezi nimi není výrazný rozdíl. V užším
dvouletém období vycházelo k tomuto tématu průměrně 0,43 článku měsíčně v jednom
každém médiu, zatímco mimo toto období vycházelo průměrně 0,46 článku měsíčně v jednotlivém
médiu. Z hlediska významnosti v rámci mediální agendy je tomu podobně.
Zaměříme-li se na konkrétní měsíce, ve kterých Miloš Zeman mluvil ve svých projevech
o Číně, zjistíme, že ve dvou případech lze v následném období (2 následující měsíce)
vysledovat výraznější nárůst bodové hodnoty tématu v rámci mediální agendy. Jedná se o
již zmíněné období května 2017 (patrný souběh se 4 prezidentovými projevy), okolo září
2017 (v návaznosti na projev z července 2017) a o období listopadu 2018 (připomeňme, že
v říjnu, listopadu a prosinci 2018 pronesl prezident celkem 4 projevy s touto tematikou).
Bodová hodnota textů u nejintenzivněji zastoupených Hospodářských novin v září 2017 a
v listopadu 2018 dosáhla 13, respektive 8 bodů, přičemž průměr tohoto média v širším sledovaném
pásmu činí 2,57 bodu měsíčně.
Z celkového pohledu zjištěné výsledky ukazují souvislost, která ale není natolik silná,
aby se dalo zcela jednoznačně hovořit o prezidentově nastolování mediální agendy v tomto
konkrétním tématu. Příčinou je nicméně hlavně to, že téma je poměrně stabilně a dlouhodobě
přítomné v mediální agendě všech čtyř sledovaných médií, což může být způsobeno
dlouhodobějšími vlivy, jejichž charakter není možné kvůli časově omezenému zaměřenítéto
studie podrobně analyzovat. Avšak lze s ohledem na znalost prezidentova chování směrem
k Číně už od počátku v prezidentském úřadu vyslovit názor o nastolování čínské agendy
výrazně dříve než ve zkoumaném období. To může následně vyvolávat zkreslující dojem
dlouhodobě stabilního mediálního zájmu, na který prezident už nemá vliv.
Zaměříme-li se na prezidentovu pozici, lze vyjít z 26 textů, kde byl Miloš Zeman
zmíněn. 14 z nich zároveň v textu nějakým způsobem popisuje pozici, kterou prezident
53
2021 I Vol. 13 I No. 3
k dané otázce zastává. V 11 případech přitom prezident figuroval v textu jako prosazovatel
daného přístupu (nejčastěji text referuje o okolnostech čínských investic v Česku, prezident
je přitom aktér, který prosazuje čínské investice). Pouze v jednom případě byl Zeman identifikován
jako odpůrce. Podíváme-li se však na celkové vyznění novinových textů vzhledem
k prezidentově zastávané pozici, výstupy jsou zajímavější: 12 textů vyznívá v rozporu s prezidentovou
pozicí, 10 jich je neutrálních a pouze 2 vyznívají v souladu se Zemanovou pozicí.
Nejsou přitom žádné výraznější rozdíly mezi jednotlivými analyzovanými médii, i u bulvárního
Blesku je vidět jasné nesouznění s prezidentovým postojem. V průběhu času se přitom
tato mediální negativita viditelně zesiluje.
Ukazuje se tak, že se prezidentovi příliš nedařilo docílit toho, aby o tématu média
referovala tak, jak by si přál. Samozřejmě je potřeba si uvědomit, že na vyznění velké většiny
textů mělo vliv především jednání Číny, respektive aktuální skutečný stav čínských investic
v Česku, které zůstaly daleko za očekáváním. To je faktor, který se těžko přetavuje v příznivé
mediální výstupy.
Podpora Izraele
Téma podpory Izraele, a především záměru přesunout českou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma,
se vyznačuje zcela jinou dynamikou než téma čínských investic. Prezident o tématu
začal s větší intenzitou hovořit až v roce 2018, do listopadu se pak datuje dokonce pět takových
projevů, což je pochopitelné vzhledem k Zemanově návštěvě Tel Avivu a Jeruzaléma.
Prezidentova slova mířila ve všech projevech shodně k podpoře státu Izrael a od září 2017
vždy obsahovala prezidentův názor na přesun české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma.
Graf 2: Téma Izraele a přesunu tamní české ambasády
•i
Období
Při™ M F f r i n UnooUHkilK SU-jJ;
Zdroj: Autoři
Při pohledu na mediální agendu a výskyt tématu v ní zobrazené v grafu 2 je jasně zřejmé, že
noviny o tématu do září 2017, respektive do jara 2018 vůbec nepsaly. Z celkem 22 textů, které
vyšly poté, bylo 6 v Právu, 6 v Hospodářských novinách, 6 v Blesku a 4 v Mladé frontě Dnes.
54
Nastolování politických témat a ovlivňování mediální agendy prezidentem Milošem Zemanem
Nastolení tématu Izraele a přesunu české ambasády do Jeruzaléma tak proběhlo vcelku
rychle kolem zmíněného přelomu let 2017-2018 a až do začátku roku 2019 se pak o tématu
víceméně pravidelně psalo. Bodové hodnoty ukazují, že nešlo o tolik významné téma jako
čínské investice, ale zajímavý je kontext s prezidentovými projevy a jejich obsahem. Zcela
zjevně lze totiž prezidenta v rámci tohoto tématu označit za klíčového strůjce nastolení
agendy. Jednak byl prvním politikem, který s myšlenkou přesunu ambasády přišel, jednak
doba pronesení dotčených projevů je shodná s dobou, kdy se o tématu začalo psát. Po prezidentově
projevu v dubnu 2018 následovalo nejsilnější období v rámci mediálního pokrytí
(květen 2018 a hodnota 8 u Hospodářských novin a 7 u Práva), po sérii 5 projevů v listopadu
2018 pak rovněž vidíme solidní mediální pokrytí.
O prezidentovi se psalo v 16 textech. Všech 16 textů zároveň obsahovalo nějakou
formu popisu prezidentovy pozice, zpravidla jeho prosazování přesunu české ambasády
v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma. Ve všech případech prezident v textech figuroval jako
prosazovatel daného přístupu. Z pohledu celkového vyznění textů bylo 6 v souladu s prezidentovou
pozicí, 3 v rozporu a 7 lze označit za neutrální.
V rámci tohoto tématu je zřejmé, že se Miloši Zemanovi nejen podařilo téma nastolit
do mediální i politické agendy, v jistém smyslu by se dokonce dalo hovořit o „stvoření
tématu". Navíc se mu podařilo také docílit stavu, kdy texty byly především v souladu s jeho
pozicemi nebo neutrální. Omezený počet textů bohužel brání hlubší analýze či pokusům o
odvážnější interpretaci. Každopádně se zde vyjevuje jeden aspekt, který stojí za pozornost.
Prezident je zjevně úspěšný v tématu, které dosud nebylo součástí mediální ani politické
agendy, respektive dané téma - přesun ambasády - až do okamžiku prezidentovy aktivity
vlastně vůbec neexistovalo (podpora Izraele jako širší zahraničně-politické téma české politiky
ale pochopitelně ano).
Sankce proti Rusku
O protiruských sankcích mluvil prezident Zeman ve svých projevech především v prvním
sledovaném roce. Konkrétně v červnu, srpnu, říjnu a listopadu 2017. V listopadu o sankcích
promluvil ve třech projevech, přičemž dva pronesl při své návštěvě Ruska. V roce 2018 o tématu
mluvil v květnu a srpnu. Obsah byl vždy totožný - prezident kritizoval uvalené sankce
na Rusko (ze strany EU) a vyzýval k jejich ukončení.
Mediální agenda okolo tématu protiruských sankcí byla v celém širším sledovaném
pásmu poměrně bohatá: celkem 63 textů, z toho 25 zveřejnily Hospodářské noviny, 22 Právo,
13 Mladá fronta a pouze 3 Blesk. 33 textů bylo datováno do užšího dvouletého období,
ve kterém tak vycházelo průměrně 0,34 textu měsíčně v přepočtu na jednotlivé médium.
Mimo hlavní sledované dvouleté období byl průměr podobný, a to 0,3 textu měsíčně. Průběh
mediální agendy v tématu sankcí proti Rusku je vidět v grafu 3.
55
I 2021 IVol. 13 I No. 3
Graf 3: Téma sankcí proti Rusku
-Pram - H t K p m u ř i k í i i .
Zdroj: Autoři
Krátkodobé výkyvy zájmu médií o toto téma, respektive dočasný růst významnosti, přikládaný
tématu médii, lze v tomto případě vysvětlit spíše dění na mezinárodní scéně než
prezidentovými slovy. Zjednodušeně řečeno platí, že se o sankcích psalo se zvýšenou intenzitou
v době, kdy orgány EU či americký Kongres jednaly o prodloužení uvalených sankcí,
příkladem budiž období června a července 2017 nebo leden 2018. V některých momentech
však zároveň platí, že ve stejnou dobu o tématu mluvil i prezident, což je patrné především
v červenci, srpnu a říjnu 2017. Podíváme-li se na období následujících dvou měsíců po proslovení
projevů, zjistíme, že nárůst mediálního zájmu nastal pouze v těch případech, kdy
zároveň probíhala zmíněná jednání. Faktem nicméně zůstává, že prezident se vůči protiruským
sankcím vymezoval prakticky od jejich začátku, téma by tak ideálně bylo dobré sledovat
před rokem 2016. Určitou roli v mediálním pokrytí sehrál také rozpor v otázce sankcí mezi
ústavními činiteli, tedy především mezi prezidentem a vládou, či přesněji předsedou vlády.
Jak premiér Bohuslav Sobotka, tak jeho nástupce ve funkci Andrej Babiš totiž nesdíleli prezidentův
názor. I zrod těchto sporů se však datuje do období předcházejícího naši analýzu.
Ze všech novinových textů daného období byl Miloš Zeman zmíněn jen v 7 výstupech,
a proto se jejich vyzněním kvůli zanedbatelnému počtu nemá cenu zabývat. Za zmínku
ale stojí, že na samém počátku ukrajinské krize na jaře 2014 Zeman ruskou anexi odsoudil
a přechodně také krátce projevoval souhlas se sankcemi, později však otočil (srovnej např.
Kopeček 2017: 246-247).
V tomto tématu se prezidentovi nepodařilo příliš uspět, jakkoliv zaujal protichůdnou
pozici oproti většině (evropského i českého) politického hlavního proudu. Je však nutné
stále vnímat, že téma protiruských sankcí bylo na vrcholu zájmu v letech 2014 a 2015 (připomeňme,
že sankce jsou reakcí na anexi Krymu a eskalaci napětí na východní Ukrajině).
Zkoumané období tak už zjevně odráží spíše útlum zájmu o sankce.
56
Nastolování politických témat a ovlivňování mediální agendy prezidentem Milošem Zemanem
Boj proti terorismu a zahraniční mise
Prezident Zeman se tématu boje proti terorismu věnoval především ve druhém sledovaném
roce, kdy rovněž v projevech začal klást větší důraz na podporu zahraničních misí. Po jednom
projevu pronesl prezident v květnu, září a prosinci 2017, ve druhém roce pak od dubna
do listopadu 2018 pronesl celkem 6 projevů, ve kterých se tematice věnoval.
Síla tohoto tématu v mediální agendě byla poměrně významná: zaznamenat lze celkem
107 textů (64 otiskl Blesk, 21 Právo, 13 Hospodářské noviny a 9 Mladá fronta Dnes). 60
z nich přitom vyšlo v užším dvouletém období, 47 jich spadá do zbytku širšího sledovaného
pásma. Téma se v mediálních obsazích objevovalo po celou sledovanou dobu, výrazně
nadstandardní je ale jeho pokrytí deníkem Blesk. Zjevně to souvisíš bulvárním charakterem
tohoto deníku, pro který bylo dané téma vysoce atraktivní.
Graf 4: Téma boje proti terorismu a zahraničních misí
90
OWobl
Zdroj: Autoři.
Vývoj tématu v mediální agendě je znázorněný v grafu 4. Největší zájem médií o téma je
patrný v červenci 2017 a v srpnu 2018, kdy dosáhla souhrnná bodová hodnota vydaných
textů čísla 29, respektive 47. Ve druhém případě je důvod snadno vystopovatelný - začátkem
srpna byli zabiti tři čeští vojáci na misi NATO v Afghánistánu při útoku sebevražedného
atentátníka hnutí Tálibán.
O prezidentovi se píše pouze v 11 novinových textech, z čehož ve 3 je zmíněna jeho
pozice. Vzhledem k charakteru této pozice (výzva k boji proti terorismu) není mezi analyzovanými
médii žádný výraznější rozdíl v přístupu - jsou buď neutrální, nebo s prezidentovým
přístupem souzní.
Rozpočtové investice
O investicích jako součásti státního rozpočtu mluvil Miloš Zeman ve svých projevech především
v prvním sledovaném roce. Téma se v projevech objevilo v březnu, květnu, červnu a
57
2021 IVol. 13 I No. 3
prosinci 2017, později také v lednu, červenci a říjnu 2018. Jednotícím prvkem všech projevů
byla kritika nedostatečného podílu investic v rámci návrhů státního rozpočtu. Několikrát
bylo téma předmětem prezidentova projevu na schůzi Poslanecké sněmovny, kam prezident
chodil vládní návrh rozpočtu podpořit.
Mediální pokrytí tohoto tématu bylo v celém širším sledovaném pásmu velice střídmé:
pouhých 24 textů (10 publikoval Blesk, 7 Právo, 4 Hospodářské noviny a 3 Mladá fronta Dnes).
Do jisté míry lze tento stav přisoudit charakteru tématu, které samo o sobě v podstatě neobsahuje
žádný samonosný obsah. Rozložení textů v čase odpovídá jednoduchému vzorci, kdy
nejvíce se tématu média věnovala v období debat o schvalování státního rozpočtu na příští
rok, typicky na konci léta a na podzim. Rozložení mediálního pokrytí tématu je vidět v grafu 5.
Graf 5: Téma rozpočtových investic
3 A
•• .v: v: :rf .v. "i" V v. -v TO V y 7- 7 7- 7 7 7 7 - 7 - 7 7> <7 7 - D O C
3 5 S 5 5 S S 5 S 5 5 S 3 5 S S 5 S S 5 S S 5 S S H R 3
M IM is ŕv. *j ra r-d *j w « IM r* r4 r* f*
-MFOHM Hmpoíliřrtí n.
Zdroj: Autori.
Podíváme-li se na mediální pokrytí v souvislosti s prezidentovými projevy, zjistíme, že následný
nárůst po vyslovení projevů (ve dvou následujících měsících) je patrný u projevů
z května a června 2017 a z července 2018. Minimálně ve druhém jmenovaném případě jde
přitom o podobný případ, jako tomu bylo u tématu zahraničních misí. Mediální výstupy
zde nelze připisovat primárně prezidentovým vystoupením, nýbrž samotnému politickému
dění, v tomto případě projednávání státního rozpočtu. I v těch nejexponovanějších měsících
však souhrnná bodová hodnota textů dosáhla maximálně na číslo 11, téma tak obecně nelze
(alespoň z mediálního hlediska) považovat za zvlášť důležité.
Prezident byl zmíněn ve čtyřech výstupech a pouze ve dvou byla rovněž zmíněna
jeho pozice v tématu. Je tedy zjevné, že v tomto tématu se prezidentovi nepodařilo prosadit.
Zároveň je potřeba zmínit, že prezident sice opakovaně vybízel vládu, aby značnou část
státního rozpočtu vyčlenila na investice, avšak svůj postoj nijak zvlášť „nehrotil", pokaždé
totiž státní rozpočet v předložené podobě podpořil. Dalo by se tak vlastně říct, že prezidentova
pozice v tématu byla spíše verbální a „pro-forma", než že by prezident skutečně měl
v úmyslu razantněji prosazovat její naplnění.
Nastolování politických témat a ovlivňování mediální agendy prezidentem Milošem Zemanem
Hospice
Tématu hospiců a hospicové péče se prezident Zeman věnoval v podstatě výhradně v prvním
sledovaném roce. O tématu typicky hovořil při svých návštěvách krajů, kde buď vybízel
vedení příslušného kraje, aby začalo s budováním hospiců na svém území, nebo chválil za
nově otevřené zařízení. Konkrétně o hospicích hovořil v dubnu, květnu, červnu, říjnu a listopadu
2017. Jeden projev se pak datuje do července 2018.
Toto téma má dvě klíčové charakteristiky. Zaprvé se jedná o poměrně netypické
téma, které nejde jednoduše spojit s běžným politickým provozem, což pomáhá při jeho
analýze ve vztahu k prezidentovu konání. Zadruhé, a to je vzhledem k prvnímu bodu poměrně
překvapivé, bylo téma v mediální agendě zastoupeno opravdu výrazně: ve 113 textech
(z toho 60 zveřejnila Mladá fronta Dnes, 43 Právo, 6 Hospodářské noviny a 4 Blesk). Téma
bylo v mediální agendě přítomno průběžně po celou dobu jen s výjimečnými výpadky, jak
znázorňuje graf 6. Porovnáme-li užší sledované (dvouleté) období se zbytkem sledovaného
pásma, zjistíme, že ve dvouletém období byl měsíční bodový průměr všech médií 5,58, zatímco
mimo období 6,36.
Největší mediální zájem o téma nastal v listopadu 2016, což je ovšem mimo užší
sledované období. Uvnitř období, které je předmětem tohoto výzkumu, dosáhlo pokrytí
maxima v listopadu a prosinci 2018, a to především přičiněním Mladé fronty. Texty tohoto
média dosáhly v těchto měsících hladiny 9 a 10 bodů.
Graf 6: Téma hospiců
W - U > W - « W U > U W W W - F - 1 - F I . F I . ^ P I . F I . F » , P - . P - I ^ P * P - . # 0 O - B W í* -P? H W * «1 W (T. IJ, -fT, a, 7 fli iji Q o o
3 3 3 S 5 S S 5 3 3 5 5 3 3 5 5 3 5 5 5 5 5 5 5 5 3 S S 3 5 3 S 5 S S S 3 3 S S 5 3 3 3 3 3 3 3 3
Dhdot
Zdroj: Autoři.
Podíváme-li se na mediální agendu v souvislosti s prezidentovými projevy, zjistíme, že v následujících
dvou měsících po pronesení projevů nenásledují žádné vyšší hodnoty mediálního
pokrytí. Nejvyšší souhrnná hodnota činí 8 po projevech v květnu a červnu 2017, což je vzhledem
k průměrné hodnotě nízké číslo. Prezident tak téma hospiců do mediální agendy ve
sledovaném období příliš neprosadil. Opět však vyvstává otázka jeho dlouhodobého vlivu v
rámci tématu, které může být velmi senzitivní.
Je zajímavé, že z celkem 50 textů, které vyšly ve sledovaném užším dvouletém období,
se o Miloši Zemanovi psalo pouze ve čtyřech. Navzdory prezidentově snaze tak nedošlo
59
2021 IVol. 13 I No. 3
(minimálně v rovině mediální) k propojení tématu, které je samo o sobě silné, a osoby prezidenta.
Prezident tak z tématu, které by jinak skýtalo potenciál k získání politických bodů
u veřejnosti, nedokázal příliš mnoho vytěžit a z hlediska práce s tématem si nevedl dobře.
Kritika Evropské unie
Kritika Evropské unie se v projevech Miloše Zemana ve sledovaném období objevovala rozprostřeně
po celou dobu dvou let, i když se celkově jedná „jen" o pět projevů. Prezident o
tématu mluvil v květnu, červnu a říjnu 2017 a následně v červnu a říjnu 2018. V projevech se
věnoval především státní suverenitě v kontextu evropské integrace, částečně pak integraci
západního Balkánu a evropskému rozpočtu.
U tohoto tématu je potřeba zmínit, že je pro potřeby analýzy poměrně obtížně uchopitelné.
Není jednoduché najít vhodná klíčová slova, která vystihnou texty s tak abstraktním
obsahem, jako je kritika specifického politického uspořádání, jímž je EU. Jako efektivní podpůrný
nástroj jsme proto připojili pomocné klíčové slovo, a to „suverenita". Analyzováno
tak bylo 44 textů, přičemž jednotlivá média byla zastoupena obdobně jen s mírně větším
pokrytím v případě Blesku (Blesk 17 textů, Hospodářské noviny 12 textů, Právo 8 textů a
Mladá fronta Dnes 7 textů).
Téma nebylo v mediálních výstupech nijak zvlášť silné, jak je patrné z grafu 7. Nejvyšší
bodové hodnoty vystoupily na číslo 11, navíc ani u slabších vrcholů mediálního zájmu
nedocházelo ke kumulaci u většího množství médií. Zájem o téma proto lze označit jako
roztříštěný. Porovnáme-li mezi sebou užší dvouleté sledované období a zbytek sledovaného
pásma, zjistíme, že v užším období byl měsíční bodový průměr všech médií 3,75, zatímco
mimo období 2,84.
Graf 7: Téma kritiky Evropské unie
Obdcbi
Zdroj: Autoři.
Podíváme-li se na mediální agendu v souvislosti s prezidentovými projevy, zjistíme, že
v následném období po pronesení projevů je vždy v médiích jeden, výjimečně dva texty
měsíčně. To je sice více než průměr celého sledovaného pásma (ten činí 0,9 textu měsíčně
60
Nastolování politických témat a ovlivňování mediální agendy prezidentem Milošem Zemanem
pro všechna média), nejde však o nic závratného. Z celkového pohledu se rovněž nezdá, že
by Miloš Zeman nastoloval agendu v tomto tématu - spíše se ukazuje, že téma sílí samo
o sobě v celoevropském kontextu a pozičně se stává výhodnou právě pozice, do které se
umístil Miloš Zeman.
V této souvislosti je potřeba dodat, že Miloš Zeman se ještě před nástupem do funkce
a v prvních měsících ve funkci prezidenta označoval za eurofederalistu a jednoznačného
stoupence projektu Evropské unie. Tento postoj se však v průběhu jeho prvního prezidentského
mandátu rychle změnil. Souviselo to zvláště s vrcholem uprchlické krize v roce 2015,
kdy prezident začal využívat aktuální situace a kritizoval Evropskou unii, a dokonce přišel s
návrhem na uspořádání referenda o setrvání Česka v EU.
Právě v tomto kontextu je potřeba téma kritiky Evropské unie chápat. Miloš Zeman vycítil
náladu společnosti a zaujal výhodnou pozici v tématu, které už samo o sobě ani nepotřebovalo
posilovat palčivost či nastolovat mediální agendu. Výsledky analýzy to potvrzují:
prezidentovi se agendu v tématu nastolovat nedařilo a při bližším pohledu se dokonce ukázalo,
že o samotném prezidentovi se v tisku psalo v souvislosti s tématem málo, konkrétně
pouze ve 4 textech. Z toho lze poměrně jasně vyvodit, že minimálně mediálně se prezidentovi
z tématu nic moc „vykřesat" nepodařilo, alespoň ne ve čtyřech sledovaných médiích. To
ovšem nemusí znamenat, že z něj netěžil. Nálada společnosti vůči EU, do které se prezidentovi
dařilo vcelku dobře strefovat, či slaďování odporu k EU s náklonností vůči Číně a Rusku
mohou být dostatečnými zisky.
Inkluze
Posledním analyzovaným tématem je téma inkluze neboli začleňování dětí s handicapem či
se specifickými nároky do běžné výuky v rámci vzdělávacího systému. Téma je opět značně
specifické, v politické agendě se vyskytuje již dlouhou dobu, avšak je patrné, že pálčivosti
nabylo teprve relativně krátce před širším sledovaným pásmem. Často se hovoří o roce
2005 jako o skutečném startu inkluzivního vzdělávání v Česku (srovnej např. Boček 2017), o
rozvíření veřejného a mediálního zájmu se pak ale nejspíš postaral až Miloš Zeman v lednu
2015 svými silnými výroky.3
Doznívající vlnu zájmu je vidět i v grafu 8, kde jsou od března do
září 2016 viditelné hodnoty okolo 20 bodů (a v případě Blesku i více než trojnásobné), což se
pak už nikdy ve sledovaném období neopakuje. Tento zájem nepochybně souvisí se začátkem
školního roku 2016/2017, kdy vstoupila v platnost novela školského zákona a inkluze se
tak přenesla do praxe. Média proto tehdy toto téma pokrývala s velkou razancí.
Miloš Zeman o inkluzi hovořil v červnu a září 2017 a pak v lednu, září a říjnu 2018. Téma
inkluze bylo v mediální agendě v celém širším sledovaném pásmu poměrně silné: celkem 236
textů, přičemž 80 zveřejnil Blesk, 78 Mladá fronta, 52 Právo a 26 Hospodářské noviny. Blesk
si téma zjevně vzal za vlastní a vedl neskrývaný boj proti inkluzi. Především vlivem již zmíněného
silného začátku širšího sledovaného pásma je u tohoto tématu patrný opačný stav,
než bylo u témat předešlých. Užší dvouleté sledované období vykazuje průměrnou hodnotu
dohromady pro všechna média 11 bodů měsíčně, zatímco zbytek období 19,5 bodu.
I během užšího dvouletého období jsou v rozložení tématu v mediální agendě patrné
drobné výkyvy, částečně se prolínající se začátky školního roku. Při porovnání mediální
agendy s prezidentovými projevy zjistíme, že určitý nárůst mediálního pokrytí v následném
3
Zeman se tehdy ostře proti inkluzi vymezil, přičemž až do jeho „intervence" nevyvolávaly plánované zákonné
změny přílišný zájem veřejnosti ani médií.
61
2021 IVol. 13 I No. 3
období je patrný u projevů z června 2017 (v srpnu souhrnná bodová hodnota stoupla na
28), v září 2017 (v říjnu je souhrnná bodová hodnota 32), v lednu 2018 (ve stejném měsíci
je bodová hodnota rovna 17) a v říjnu 2018 (v tomto měsíci je hodnota 26).
Ze srovnání hodnot z širšího sledovaného pásma je zřejmé, že se nejedná o maximální
možná čísla, i když jsou silně nad průměrem celého období. Projevy Miloše Zemana
mohou mít na vyšší hodnoty mediálního pokrytí vliv, pravděpodobně však půjde o kombinaci
několika faktorů, mimo jiné například o tradiční zájem médií o problematiku inkluzivního
vzdělávání vždy na začátku školního roku či na začátku kalendářního roku v souvislosti se
státním rozpočtem. Prezidenta zmiňuje celkem 13 textů, 10 z nich prezentuje jeho pozici.
V případě Blesku byly texty vždy v souladu s jeho pozicí (5), u textů ostatních médií byly vždy
buď neutrální (3) nebo v rozporu (5).
Graf 8: Téma inkluze
113
ÜD
•£•&•£.•••£••£• -r •£ 'Ji' C' -C'
G C •
Zdroj: Autoři.
-Prawj .Haspodiískŕn. - S i n k
Miloši Zemanovi je však nepochybně potřeba přiznat podíl na konstruování pálčivosti tématu
inkluze, které se od zmíněného roku 2015 snažil „vlastnit" a na němž sbíral body po
celou sledovanou dobu. Jakkoliv je tak obtížné přiřknout Zemanovi konkrétní vliv na podobu
mediální agendy v nějakém časovém bodě, nepochybně se mu podařilo uchopit téma se
silným potenciálem, posílit jeho palčivost a zaujmout v rámci něj výhodnou pozici. To je pro
budování vlastní image a reputace efektivní přístup.
Závěr
Miloš Zeman ve svých prezidentských projevech kladl důraz na velmi rozmanité spektrum
témat. Jejich přítomnost a pořadí odráží jeho zahraničněpolitické priority a také akcenty
v domácí agendě. Největší pozornost věnoval prezident čínským investicím, o něco méně
zmiňoval sankce proti Rusku, podporu Izraele, boj proti terorismu a zahraničněpolitické
mise. Za zmíněným následovaly rozpočtové investice a témata hospiců, památkové péče
v krajích, kritika EU, inkluze, migrace a kritika novinářů.
62
Nastolování politických témat a ovlivňování mediální agendy prezidentem Milošem Zemanem
V prvním sledovaném roce (od března 2017 do března 2018) bylo nejproponovanějším tématem
Miloše Zemana sankce proti Rusku a v závěsu pak téma hospiců. Pro obě témata
platí, že se jim prezident ve druhém sledovaném roce (od března 2018 do března 2019) už
zdaleka tolik nevěnoval. V tomto druhém roce bylo na přední příčce téma podpory Izraele,
zajímavé je však také poukázat na téma kritiky novinářů, o kterém prezident v prvním sledovaném
roce nemluvil vůbec, zatímco ve druhém roce se objevilo v pěti projevech. Patrně
to souviselo s dozvuky prezidentských voleb začátkem roku 2018, kdy Miloš Zeman „vracel"
většině novinářské obce její postoje. V naší další analýze jsme (z různých důvodů) ponechali
stranou památkovou péči, migraci a kritiku novinářů.
Pokud krátce shrneme odpověď na otázku, „do jaké míry byla Milošem Zemanem
prosazovaná témata součástí mediální agendy?", můžeme říct, že se mu podařilo nastolovat
mediální agendu v tématech čínských investic a podpory Izraele (explicitně přesunutí českého
velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma), u ostatních témat nikoliv. Při podrobnějším
vysvětlování je zapotřebí uvést, že u čínských investic sice nelze nastolování tématu vždy
s naprostou jistotou spojit s prezidentovými projevy, ale provedená analýza na zřejmou
souvislost ukazuje. Určitým limitem výzkumu je zde bohužel fakt, že Zemanovo nastolování
této agendy intenzivně probíhalo už před dobou zahrnutou v našem výzkumu. U řady dalších
témat je pak jasně patrné, že je jejich mediální pokrytí mnohem silněji navázáno na
mezinárodní dění než na prezidentovo vystupování. Z toho lze v širším kontextu usoudit, že
pokud se prezident věnuje tématům, která jsou spojená s aktuálním děním, není to on, kdo
je primárním aktérem nastolování daného tématu do mediální agendy.
Podíváme-li se na pokrytí témat jednotlivými médii, je potřeba říct, že z analýzy nevyplývá
žádný propastný rozdíl mezi nimi v tom, jaký význam tématům věnují. Jedinou větší
výjimkou jsou témata terorismu a inkluze, kterým se výrazně více věnoval bulvární Blesk.
Obecně se projevuje nepřekvapivá souvislost se zaměřením jednotlivých deníků (zejm. reflexe
ekonomických témat u Hospodářských novin).
U některých témat je patrné, že prezident sice není nijak zvlášť efektivní v nastolování
mediální agendy, ale je poměrně úspěšný v nastolování politické agendy. Jinými slovy
Miloš Zeman často rozpoutá politickou debatu v tématech, která do té doby na politické
scéně přítomna nebyla nebo jen okrajově, přičemž to nemusí automaticky znamenat vyvolání
mediálního zájmu, který by byl přímo vystopovatelný zpět k prezidentovi.
Při odpovědi na naši další otázku, „do jaké role se Miloši Zemanovi podařilo v daných
tématech v médiích situovat?", zjistíme, že výsledky odpovídají logickému očekávání. V
tématech, která se prezidentovi nepodařilo „protlačit" do médií, prezident ani nebyl „přítomen"
v analyzovaných textech. Naopak u témat čínských investic a podpory Izraele, u nichž
je jeho nastolení agendy patrné, je „přítomnost" prezidenta v novinových textech zřejmá.
Oba případy se od sebe však podstatně liší. Téma čínských investic je charakteristické spíše
negativním vyzněním textů či přesněji řečeno vyzněním, které je v rozporu s prezidentovou
pozicí, a postupným vývojem od pozitivních nebo alespoň neutrálních k negativním konotacím.
Naopak téma podpory Izraele se vyznačuje setrvale více méně pozitivní konotací a
texty vyznívají v souladu s prezidentovou pozicí. Za vypíchnutí dále stojí v souvislosti s inkluzí
poodhalení, že i zasazení do negativní role může být v určitých tématech pro prezidenta
(a vlastně obecně pro jakéhokoliv politika) výhodné.
Z celkového pohledu na projevy Miloše Zemana se ukazuje, že se vlastně jedná o specifický
proces, na jehož začátku stojí vyzdvižení pálčivosti určitých témat, z nichž některá se
mu skutečně podaří nastolit do mediální agendy, což zpravidla vede k tomu, že je v textech
63
2021 I Vol. 13 I No. 3
rovněž výslovně zmiňován. Tento fakt ale nemá přímý vliv na to, jestli je zmiňován tak, jak by
chtěl, nebo nikoliv. Možné je obojí. Vývoj jednotlivých témat přehledně shrnuje tabulka 2.
V kontextu výše uvedeného můžeme hovořit o prezidentovi, který promyšleně pracuje
na svém veřejném obrazu a je mužem dynamicky chápaných témat. Jeho reputace
nestojí na dlouhodobém vlastnictví jakéhokoliv tématu, ale naopak na šikovném manévrování,
střídání témat, a někdy dokonce střídání pozic v tématech podle toho, jak to situace
zrovna vyžaduje. Jeho pozoruhodná a dlouhá politická dráha potvrzuje, že je to recept
funkční, i když hodnotově viděno, jde o přístup poněkud chameleonský.
Tabulka 2: Souhrn analyzovaných témat nastolovaných Milošem Zemanem
Téma Palčivost Nastolování agendy Přítomnost v textech Vyznění textů
Čínské investice Ano Ano Ano Postupně negativně
Podpora Izraele Ano Ano Ano Pozitivně
Sankce proti Rusku Ne Ne Ne Terorismus
Ne Ne Ne Investice
Ne Ne Ne Hospice
Částečně Ne Ne Kritika
EU Ne Ne Ne Inkluze
Ano Ne Ne Zdroj:
Autoři.
LITERATURA:
ALONSO, Sonia; VOLKENS, Andrea; GÓMEZ, Braulio (2012). Content-analyzing political
texts: a guantitative approach. Madrid: Centra de Investigaciones Sociológicas.
Anopress (mediální databáze). Newton Media a. s.
BACHRACH, Peter; BARATZ, Morton S. (1962). Two Faces of Power. American Political Science
Review. Vol. 56, no. 4, pp. 947-52. https://doi.org/10.2307/1952796.
BÉLANGER, Eric (2003). Issue Ownership by Canadian Political Parties 1953-2001. Canadian
Journal of Political Science. Vol. 36, no. 3, pp. 539-58. https://doi.org/10.1017/
S0008423903778755.
BOČEK, Jan (2017). Data o inkluzi: asistenti mají o třetinu nižší platy než učitelé, lrozhlas.cz,
11. 8. 2017. [cit. 2020-12-12]. Dostupné z WWW: <https://www.irozhlas.cz/zpravy-do-
mov/data-o-inkluzi-asistenti-maji-o-tretinu-nizsi-platy-nez-ucitele_1708140944Jab>.
BRUNCLÍK, Miloš; KUBÁT, Michal (2019). Semi-presidentialism, Parliamentarism and Presidents:
Presidential Politics in Central Europe. London - New York: Routledge.
BUDGE, Ian; FARLIE, Dennis (1983). Explaining and predicting elections: issue effects and
party strategies in twenty-three democracies. London - Boston: Allen & Unwin.
COBB, Roger W.; ELDER, Charles D. (1972). Participation in American politics: The dynamics
64
Nastolování politických témat a ovlivňování mediální agendy prezidentem Milošem Zemanem
of agenda-building. Baltimore: Johns Hopkins University Press.
CVVM (2017). Důvěra vrcholným politikům - duben 2017. CVVM [cit. 2020-12-12]. Dostupné
z WWW: <https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/
a4288/f9/pil70502.pdf>.
EIBL, Otto (2011). Politický prostor a témata v České republice v letech 2006-2008. Brno:
CDK.
FUNKHOUSER, G. Ray (1973). The Issues of the Sixties: An Exploratory Study in the Dynamics
of Public Opinion. Public Opinion Quarterly. Vol. 37, no. 1, pp. 62-75. https://doi.
org/10.1086/268060.
GEYS, Benny (2012). Success and Failure in Electoral Competition: Selective Issue Emphasis
under Incomplete Issue Ownership. Electoral Studies. Vol. 31, no. 2, pp. 406-12. htt-
ps://doi.org/10.1016/j.electstud.2012.01.005.
GREEN-PEDERSEN, Christoffer; WALGRAVE, Stefaan eds. (2014). Agenda setting, policies,
and political systems: a comparative approach. Chicago - London: The University of
Chicago Press.
HLOUŠEK, Vít (2014). Is the Czech Republic on its way to semi-presidentialism? Baltic Journal
of Law and Politics. Vol. 7, no. 2, pp. 95-118.
CHYTILEK, Roman (2014). Politický prostor a politická témata: studie k soutěži politických
stran. Brno: CDK.
JUST, Petr; BRUNNEROVÁ, Olga; CHARVÁT, Jakub a kol. (2018). Dobývání Hradu: Česká prezidentská
volba 2018. Praha: Togga.
KALVAS, František (2009). Nastolování agendy: role masové a interpersonální komunikace,
osobní zkušenosti a genderu. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni.
KINGDON, John W. (2003). Agendas, alternatives, and public policies. New York: Longman.
KOPEČEK, Lubomír (2017). Miloš Zeman. Příběh talentovaného pragmatika. Brno: B & P.
MCCOMBS, Maxwell E.; SHAW, Donald L. (1972). The Agenda-Setting Function of Mass Media.
Public Opinion Quarterly. Vol. 36, no. 2, pp. 176-187. https://doi.org/10.1086/267990.
NEČAS, Vlastimil (2008). Tradice výzkumů agenda setting. In ŠKODOVÁ, Markéta; ČERVENKA,
Jan (eds.). Agenda-setting: teoretické přístupy. Praha: Sociologický ústav Akademie
věd ČR, pp. 15-27.
PETROCIK, John R. (1996). Issue Ownership in Presidential Elections, with a 1980 Case
Study. American Journal of Political Science. Vol. 40, no. 3, pp. 825-50. https://doi.
org/10.2307/2111797.
Projevy Miloše Zemana (2020). Pražský hrad. [cit. 2020-12-12]. Dostupné z WWW: <https://
www.hrad.cz/cs/prezident-cr/soucasny-prezident-cr/vybrane-projevy-a-rozhovory>.
RIKER, William H., ed. (1993). Agenda formation. Ann Arbor: University of Michigan Press.
ROGERS, Everrett M.; DEARING, James W.; BREGMAN, Dorine (1993). The Anatomy of Agenda
Setting Research. Journal of Communication. Vol. 43, no. 2, pp. 68-84. https://doi.
org/10.1111/j.l460-2466.1993.tb01263.x.
RUTLEDGE, Paul E.; LARSEN PRICE, Heather A. (2014). The President as Agenda Setter-in-Chief:
The Dynamics of Congressional and Pre-sidential Agenda Setting: President as
Agenda Setter-in-Chief. Policy Studies Journal. Vol. 42, no. 3, pp. 443-464. https://doi.
org/10.1111/psj.12068.
SEEBERG, Henrik Bech (2017). How Stable Is Political Parties' Issue Ownership? A Cross-Time,
Cross-National Analysis. Political Studies. Vol. 65, no. 2, pp. 475-492. https://doi.
org/10.1177/0032321716650224.
65
2021 I Vol. 13 I No. 3
STUBAGER, Rune (2013). What Can a Party Do? Parties' Potentials for Influencing Voters'
Issue Ownership Perceptions. Annual Meeting of the Midwest Political Science Association,
Chicago.
ŠEDO, Jakub; VÉRTEŠI, Martin (2018). První prezidentství Miloše Zemana. In ŠEDO, Jakub
(ed.). České prezidentské volby v roce 2018: jiný souboj, stejný vítěz. Brno: CDK, pp.
8-49.
TRAMPOTA, Tomáš (2008). Mediální agenda. In ŠKODOVÁ, Markéta, ČERVENKA, Jan (eds.).
Agenda-setting: teoretické přístupy. Praha: Sociologický ústav Akademie věd ČR, pp.
40-47.
66