a 2021

Srdeční elektrofyziologie a pohlaví: podklad rozdílů a důsledky pro klinickou praxi

BÉBAROVÁ, Markéta

Basic information

Original name

Srdeční elektrofyziologie a pohlaví: podklad rozdílů a důsledky pro klinickou praxi

Name (in English)

Cardiac electrophysiology and sex: the basis of differences and implications for clinical practice

Authors

Edition

48. pracovní konference Komise experimentální kardiologie, 2021

Other information

Language

Czech

Type of outcome

Konferenční abstrakt

Country of publisher

Czech Republic

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

References:

Organization unit

Faculty of Medicine
Změněno: 19/10/2021 12:41, doc. MUDr. Markéta Bébarová, Ph.D.

Abstract

V originále

U dospělých žen a mužů lze pozorovat charakteristické rozdíly v srdeční elektrofyziologii. Nejvíce patrný a dnes již dobře charakterizovaný rozdíl spočívá v pomalejším průběhu repolarizace u žen, který se projevuje prodloužením intervalu QT (i QTc) na elektrokardiogramu. Tento rozdíl se rozvíjí během puberty, lze tedy předpokládat jeho vazbu na změny v hladinách pohlavních hormonů. Pro tento podklad svědčí i kolísání délky intervalu QTc během ovariálního cyklu či třeba dopad transplantace mužského srdce do ženského těla a naopak. Mezipohlavní rozdíly v expresi a/nebo funkci byly prokázány u mnoha srdečních iontových kanálů. Z depolarizačních proudů je u žen/samic významně navýšen vápníkový proud typu L (ICa,L), zejména na bázi levé komory. Podkladem je jak zvýšená exprese, tak akutní změny funkce ICa,L kanálu pod vlivem estrogenů. Naopak testosteron ICa,L akutně inhibuje, cestou navýšení produkce NO. Stejným mechanismem testosteron navyšuje jeden z repolarizačních proudů, konkrétně pomalou složku zpožděného draslíkového proudu z buňky (IKs). U IKs bylo rovněž prokázáno navýšení pod vlivem progesteronu a ve většině publikovaných studií naopak snížení pod vlivem estrogenu. U mužů/samců jsou navýšeny i další repolarizační proudy, konkrétně rychlá složka draslíkového proudu z buňky (IKr), přechodný draslíkový proud z buňky (Ito) a inward rectifier draslíkový proud (IK1), u kterých byly prokázány změny exprese pod vlivem pohlavních hormonů. Lze tedy shrnout, že u žen je většina repolarizačních draslíkových proudů nižší a naopak významný depolarizační proud ICa,L je vyšší než u mužů, což obojí vede k významnému zpomalení srdeční repolarizace u žen pozorovanému v klinické praxi. S delším trváním intervalu QTc koreluje zvýšené riziko rozvoje syndromu dlouhého QT (včetně léky navozeného). U žen je riziko rozvoje život ohrožující polymorfní komorové tachykardie typu torsades de pointes při daném intervalu QTc významně vyšší než u mužů. Pokud si interval QT rozdělíme na 3 části, na část tvořenou depolarizací (tj. QRS komplexem), časnou repolarizací (od konce komplexu QRS po vrchol vlny T) a pozdní repolarizací (od vrcholu po konec vlny T), je možné pozorovat, že hlavním důvodem kratšího trvání QTc u mužů je významně kratší fáze časné repolarizace. S tím pak souvisí vyšší riziko rozvoje syndromu časné repolarizace, Brugada syndromu a idiopatické fibrilace komor u mužů.

Links

MUNI/A/1246/2020, interní kód MU
Name: Kardiovaskulární systém: od iontového kanálu k celotělovému modelu (Acronym: KAVASYKAMO)
Investor: Masaryk University