Podrobný výpis o publikaci

MÜHLOVÁ, Klára Hedvika. Hudebně-pedagogické podněty kognitivních tendencí v české systematické muzikologii. In XXX. MUSICA VIVA IN SCHOLA - "Hudební výchova v době postmoderní", online, 19.–20. října 2021, KHV PdF MU. 2021.

Další formáty: BibTeX LaTeX RIS

Základní údaje
Originální název	Hudebně-pedagogické podněty kognitivních tendencí v české systematické muzikologii
Název česky	Hudebně-pedagogické podněty kognitivních tendencí v české systematické muzikologii
Název anglicky	Music-pedagogical Stimuli of Cognitive Tendencies in Czech Systematic Musicology
Autoři	MÜHLOVÁ, Klára Hedvika.
Vydání	XXX. MUSICA VIVA IN SCHOLA - "Hudební výchova v době postmoderní", online, 19.–20. října 2021, KHV PdF MU. 2021.

Další údaje
Originální jazyk	čeština
Typ výsledku	Prezentace na konferencích
Obor	60403 Performing arts studies
Stát vydavatele	Česká republika
Utajení	není předmětem státního či obchodního tajemství
WWW	Stránky konference Program konference
Organizační jednotka	Filozofická fakulta
Klíčová slova česky	Československo; systematická muzikologie; hudební pedagogika; kognitivní přístupy
Klíčová slova anglicky	Czechoslovakia; systematic musicology; music pedagogy; cognitive approaches
Změnil	Změnil: doc. PhDr. Martin Flašar, Ph.D., učo 40864. Změněno: 19. 4. 2022 13:13.

Anotace
Česká, potažmo československá, systematická muzikologie 20. století, i přes 40 let trvající izolaci po roce 1948, rozvíjela ve svých přístupech a koncepcích trendy, které lze zpětně hodnotit jako velmi moderní, a dobově na čele pelotonu aktuálních výzkumných snah. Etablující se hudební psychologie, o příchod nových technologií svým rozvojem opřená, moderní psychoakustika, vznikající hudební informatika (rozvíjející se s využitím samočinných počítačů), podněty elektroakustické hudby a elektronického zpracování zvuku, či nově rozvíjená hudební sémiotika; nabídly domácí systematické muzikologii nové podněty, využitelné při rozvíjení nového, hlubinného pohledu na vztah člověka a hudby, a jeho oborových aplikací. Do centra pozornosti se tak dostávají jak starší psychologizující koncepce (jakými je např. „hudební slyšení“, či „hudebnost“), tak i jednotlivé kognitivní funkce ve svém novodobém vymezení, jakými jsou hudební vnímání, hudební paměť, pozornost, či hudební myšlení. Jedná se přitom o postupně, živelně, dynamicky a mnohovrstevnatě se vyvíjející prostupy kognitivních perspektiv systematickou problematikou muzikologie. Příspěvek se pokusí zmapovat kognitivní perspektivu v československé systematické muzikologii mezi lety 1948 – 1989, a položí si otázku, které z dobových trendů by mohly být inspirací pro současnou hudební pedagogiku.

Anotace

Česká, potažmo československá, systematická muzikologie 20. století, i přes 40 let trvající izolaci po roce 1948, rozvíjela ve svých přístupech a koncepcích trendy, které lze zpětně hodnotit jako velmi moderní, a dobově na čele pelotonu aktuálních výzkumných snah. Etablující se hudební psychologie, o příchod nových technologií svým rozvojem opřená, moderní psychoakustika, vznikající hudební informatika (rozvíjející se s využitím samočinných počítačů), podněty elektroakustické hudby a elektronického zpracování zvuku, či nově rozvíjená hudební sémiotika; nabídly domácí systematické muzikologii nové podněty, využitelné při rozvíjení nového, hlubinného pohledu na vztah člověka a hudby, a jeho oborových aplikací. Do centra pozornosti se tak dostávají jak starší psychologizující koncepce (jakými je např. „hudební slyšení“, či „hudebnost“), tak i jednotlivé kognitivní funkce ve svém novodobém vymezení, jakými jsou hudební vnímání, hudební paměť, pozornost, či hudební myšlení. Jedná se přitom o postupně, živelně, dynamicky a mnohovrstevnatě se vyvíjející prostupy kognitivních perspektiv systematickou problematikou muzikologie. Příspěvek se pokusí zmapovat kognitivní perspektivu v československé systematické muzikologii mezi lety 1948 – 1989, a položí si otázku, které z dobových trendů by mohly být inspirací pro současnou hudební pedagogiku.

Anotace anglicky
Czech, and therefore Czechoslovak, systematic musicology of the 20th century, despite 40 years of isolation after 1948, developed trends in its approaches and concepts, which can be retrospectively assessed as very modern, and at the forefront of the peloton of current research efforts. Establishing music psychology, the advent of new technologies supported by its development, modern psychoacoustics, emerging music informatics (developing with the use of automatic computers), stimuli of electroacoustic music and electronic sound processing, or newly developed musical semiotics; offered domestic systematic musicology new stimuli, usable in developing a new, in-depth view of the relationship between man and music, and its field applications. Thus, both older psychologizing concepts (such as "musical hearing" or "musicality") and individual cognitive functions in their modern definition, such as musical perception, musical memory, attention, or musical thinking, come to the fore. These are gradually, spontaneously, dynamically and multi-layered developments of cognitive perspectives through the systematic disciplines of musicology. The paper tries to map the cognitive perspective in Czechoslovak systematic musicology between 1948 and 1989, and asks which of the trends could be an inspiration for contemporary music pedagogy.

Anotace anglicky

Czech, and therefore Czechoslovak, systematic musicology of the 20th century, despite 40 years of isolation after 1948, developed trends in its approaches and concepts, which can be retrospectively assessed as very modern, and at the forefront of the peloton of current research efforts. Establishing music psychology, the advent of new technologies supported by its development, modern psychoacoustics, emerging music informatics (developing with the use of automatic computers), stimuli of electroacoustic music and electronic sound processing, or newly developed musical semiotics; offered domestic systematic musicology new stimuli, usable in developing a new, in-depth view of the relationship between man and music, and its field applications. Thus, both older psychologizing concepts (such as "musical hearing" or "musicality") and individual cognitive functions in their modern definition, such as musical perception, musical memory, attention, or musical thinking, come to the fore. These are gradually, spontaneously, dynamically and multi-layered developments of cognitive perspectives through the systematic disciplines of musicology. The paper tries to map the cognitive perspective in Czechoslovak systematic musicology between 1948 and 1989, and asks which of the trends could be an inspiration for contemporary music pedagogy.

Návaznosti
MUNI/A/1254/2020, interní kód MU	Název: Kognitivní procesy v koncepcích české hudební teorie 2. poloviny 20. století
MUNI/A/1254/2020, interní kód MU	Investor: Masarykova univerzita, Kognitivní procesy v koncepcích české hudební teorie 2. poloviny 20. století