2021
Z historie ženských pojmenování v českých zemích
PLESKALOVÁ, JanaBasic information
Original name
Z historie ženských pojmenování v českých zemích
Name (in English)
On the history of naming women in the Czech lands
Authors
PLESKALOVÁ, Jana (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution)
Edition
Jazykovedný časopis, Bratislava, Jazykovedný ústav Ľudovíta Štúra Slovenskej akadémie vied, 2021, 0021-5597
Other information
Language
Czech
Type of outcome
Article in a journal
Field of Study
60203 Linguistics
Country of publisher
Slovakia
Confidentiality degree
is not subject to a state or trade secret
References:
RIV identification code
RIV/00216224:14210/21:00122656
Organization unit
Faculty of Arts
EID Scopus
2-s2.0-85117912323
Keywords (in Czech)
onomastika; antroponyma; ženy; vývoj; české země
Keywords in English
onomastics; anthroponyms; women; development; Czech lands
Tags
Tags
International impact, Reviewed
Changed: 25/3/2022 13:46, Mgr. et Mgr. Lucie Racyn
In the original language
Studie sleduje vývoj ženských pojmenování užívaných na veřejnosti v době před uzákoněním příjmení (do r. 1786). Analýza antroponym ukázala, že pojmenování žen reflektuje jejich postavení ve společnosti. Dcery byly nejčastěji identifikovány svým křestním jménem a vztahem k otci, manželky a vdovy rovněž svým křestním jménem a vztahem k manželovi. Vznikala tak popisná pojmenování, která v průběhu dalšího vývoje směřovala ke zjednodušení: např. Anna manželka Matěje Jírova … Anna Matěje Jíry …Anna Jírova. Majetné vdovy, popř. manželky, které měly významnější postavení než manžel, měly stejná příjmí jako muži (Anna mlynářka skalická) a jejich děti či manžel se často nazývali podle nich: Martin Evka < Eva, Ondřejovi, Kateřininému synu. Z uvedeného vyplývá, že o způsobu pojmenování žen na veřejnosti nerozhodovalo primárně pohlaví, nýbrž společenské postavení.
In English
The study follows the development of naming women with names used in public during the period before surnames were introduced by law (i.e. before 1786). The analysis of anthroponyms proved that naming women reflects their social status. Daughters were most frequently identified by their first names and by their relations to their fathers, as well as wives and widows were most frequently identified by their first names and by their relations to their husbands. Naming units of a descriptive nature have originated in this way, with a tendency towards simplification during further development, e.g. Anna manželka Matěje Jírova … Anna Matěje Jíry …Anna Jírova (these are several stages of naming a person referred to as “Ann, the wife of Matěj Jíra”). Wealthy widows or wives of a more prominent social status than their husbands had the same complementary anthroponyms as men (Anna mlynářka skalická - “Ann, the miller of Skalice”) and their children or husbands were often referred to in the way they particular women were, e.g. Martin Evka (derived from Eva), Ondřejovi, Kateřininému synuI (“to Andrew, the son of Catherine”). These facts prove that the way of naming women with names used in public was primarily determined by their social status, rather than by the gender.
Links
| MUNI/A/1181/2020, interní kód MU |
|