Výzkumná studie Prolnflow: časopis pro informační vědy
Vol. 13, No. 2,2021, str. 25^9
https:lldoi.org/10.5817IProIn2021-2-3
CC BY 4.0 CZ
http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow
VÝZKUM NÁZORU EDITORŮ ČESKÝCH BIOMEDICÍNSKÝCH
ČASOPISŮ NA PRAVIDLA CITOVÁNÍ: PILOTNÍ STUDIE
THE VIEW OF C Z E C H BIOMEDICAL JOURNALS EDITORS
ON THE CITATION RULES: A PILOT STUDY
Jiří Kratochvíl, Helga Abrahámova, Marta Fialová, Martina Stodůlková
Masarykova univerzita, Knihovna univerzitního kampusu
Abstrakt
Účel - Víc jak 40 let se diskutuje otázka příčiny existence více citačních stylů. Cílem této pilotní studie
bylo provést výzkum mezi českými biomedicínskými časopisy a jejich editory, jaké citační styly
používají a jak důležité jsou pro ně údaje v citacích včetně jejich podoby a citačních metod.
Design/metodologie/přístup - Na webech 185 českých biomedicínských časopisů byly vyhledány
citační pokyny a expertní analýzou identifikovány používané citační styly a podle vzorů
bibliografických citací požadované citační údaje. Formou dotazníkového šetření bylo osloveno 185
editorů českých biomedicínských časopisů za účelem zjištění, proč používají jiný citační styl než A M A ,
Vancouver/NLM a Uniform requirements a jak jsou důležité údaje v bibliografických citacích článku,
knihy/kapitoly v knize a webové stránky a kterou preferují citační metodu.
Výsledky - Ze 185 periodik styly A M A , NLM/Vancouver nebo Uniform requirements používá
16 časopisů a 34 v nějak modifikované úpravě. Ze 185 oslovených editorů 37 zodpovědělo první část
dotazníku k údajům v citacích a 31 k citačním metodám. Podle nich je důležité vždy uvést autory, název
článku/kapitoly, název časopisu/knihy a rok vydání. Ostatní údaje v citacích čtvrtina a více respondentů
nepovažuje za důležité. Z citačních metod editoři preferují citation-seqence. Při srovnání názoru editorů
a vzorů citací v jimi zastupovaných časopisech se ukázalo, že ani v jednom časopise požadované údaje
neodpovídají názoru editora.
Originalita/hodnota - Zatímco podle dosud publikovaných názorů jsou příčinou užívání více stylů místo
standardizovaného rozdílné potřeby autorů a vydavatelů, tento pilotní výzkum odhalil možnost příčiny
i v samotných standardizovaných stylech nedostatečně reflektujících reálnou praxi ve vědeckém
publikování.
Klíčová slova: bibliografické citace, citace, citační styly, české biomedicínský časopisy, editoři
Výzkum názoru editorů českých biomedicínských časopisů na pravidla citování 26
Abstract
Purpose - The cause of the existence of various citation styles has been discussed for more than
40 years. This pilot study aimed to examine Czech biomedical journals and their editors to find what
citation style is recommended and editors' bibliographic references and citation methods preferences.
Design/Methodology/Approach - The research sample consisted of 185 Czech biomedical journals.
Expert analysis was applied to identify citation styles used by the journals and a structure of
bibliographic references. Then 185 editors were asked to fill a survey on reasons for using different
citation styles than A M A , Vancouver/NLM or Uniform requirements and how important data is in
bibliographic references of articles, books/chapters in books and websites. They were also asked for
their citation method preferences.
Results - From the 185 periodicals, A M A , NLM/Vancouver or Uniform requirements are used by
16 journals and in some modified form by 34 journals. From the 185 editors, 37 replied to the first part
of the questionnaire on citation data and 31 on citation methods. According to them, authors, the title of
the article/chapter, the title of the journal/book and the year of publication are the most important data
in bibliographic references. However, a quarter or more respondents do not consider other data in
references to be important and editors prefer citation-sequence as a citation method. Comparing the
editors' opinion and the examples of references in their journals showed that none of the journals'
reference data comply with the editor's opinion.
Originality/Value - Formerly published studies declared a different need of authors and publishers as
the main reason for using various citation styles instead of the standardized one. This pilot study brings
a new view on Czech biomedical journal customs concerning references and suggests drawing attention
to the fact that standardized styles may insufficiently reflect real practice in scientific publishing.
Keywords: bibliographic references, citation, citation rules, citation styles, Czech biomedical journals,
editors
27 Kratochvíl, Abrahámova, Fialová, Stodůlková
Úvod
Přinejmenším od 80. let se mezi odbornou veřejností i autory odborných textů včetně vysokoškolských
studentů diskutuje otázka příčiny existence více citačních stylů (Freimer & Perry. 1986; Mansfield.
1984). Podle Freimerové a Perryové (1986) je příčinou potřeba autorů uvádět své informační zdroje,
citovat z nich a převzaté informace různě komentovat a rozebírat a potřeba nakladatelů snížit kvůli
nárůstu vydávané vědecké literatury své výrobní náklady mimo jiné i úsporou místa v textu. V důsledku
toho vznikaly různé citační styly snažící se obě tyto potřeby nějak skloubit. Naopak podle Terbilla
(1990) existují různé citační styly proto, aby vyhověly odlišným potřebám či zvyklostem autorů
i vydavatelů. Podle něj například některé citační styly nevyžadují název článku nikoli z důvodu úspory
místa v textu, ale aby nevsugerovávaly čtenáři, co v textu očekávat. Nebo citační styly užívají různou
interpunkci (např. rovné versus oblé uvozovky) v bibliografických citacích kvůli odlišným
typografickým zvyklostem v jednotlivých státech. A konečně některé styly podle něj preferují citační
metodu author-date, protože umožňuje čtenářům přímo v textu identifikovat citovaného autora, zatímco
jiné styly upřednostňují číselné metody, při nichž vizuálně není text citacemi přerušován a působí více
kompaktněji.
Již před desetiletími započala diskuse o kladech a záporech případné standardizace citačního stylu
alespoň v rámci oborů. Kupříkladu Eugene Garfield (1977. 1980) opakovaně zdůrazňoval potřebu
jednoho citačního stylu požadujícího maximální úplnost citací ze dvou důvodů. Prvním bylo usnadnit
čtenářům orientaci v citacích a umožnit autorům, aby v případě zamítnutí článku v jednom časopise
nemuseli upravovat citace před zasláním textu do jiného periodika. Druhým bylo umožnit podle citací
rekonstruovat záznamy dříve vydaných publikací a doplňovat jimi databázi Science Citation Index,
dnešní součást Web of Science. Samozřejmě druhý Garfieldův argument byl poplatný době bez
technologických výdobytků spojených s internetem. Faktem aleje, že zhruba v téže době Blaise Cronin
(1982) publikoval průzkum mezi editory a zástupci 60 psychologických časopisů, z nichž 87 % sice
projevilo skepsi, že by citování bylo možno svázat pravidly, ale 55 % zároveň připustilo dodržování
určitých postupů v rámci oboru.
V českém prostředí se již dříve touto otázkou zabýval jeden ze spoluautorů této studie, který mezi
přínosy užívání standardizovaného stylu spatřoval eliminovat chyby v citacích díky užívání a znalosti
jednoho stylu a citačního manažeru užívajícího standardizovaný styl, zlepšení evidence článků
v databázích, zvýšení citačního potenciálu či i finančních úspor v nákladech spojených s kontrolou
citací (Kratochvíl, 2014).
Přes všechny tyto desetiletí staré proklamace o potřebě standardizace citačního stylu nedošlo ke zlepšení
situace. Ačkoliv vznikly a opakovaně byly aktualizovány příručky s oborovou specializací jako
Publication manuál of the American Psychological Association, The ACS style guide, American
Sociological Association style guide a řada dalších, problém existence různých citačních stylů
Výzkum názoru eáitorů českých biomedicínských časopisů na pravidla citování 28
pokračuje. Příčinou této situace je pokračující trend časopiseckých redakcí různě modifikovat oborové
styly ve vlastní (Onwuegbuzie et al.. 2011). což podle Errola C. Friedberga (2005). bývalého šéfeditora
časopisu DNA Repair, komplikuje citování i autorům používajícím citační manažery. Podle jeho
zkušeností z práce v časopiseckých redakcích i při používání těchto aplikací se autoři dopouštějí
nemalého množství chyb v citacích. Jeho tvrzení dokládá například Gurayaova (2014) studie, která mezi
450 citacemi z 10 lékařských časopisů odhalila 81 citací s alespoň jednou chybou, či studie Montenegra
et al. (2021). podle které 162 z 240 citací ve 4 neurochirurgických časopisech mělo alespoň jednu chybu.
S ohledem na výše uvedené pak není bez zajímavosti, že v obou studiích bylo nej častější chybou
nesprávné nebo chybějící číslo časopisu. Tato zjištění totiž mohou souviset s existencí různých citačních
stylů.
V obou případech se jednalo o časopisy z oblasti biomedicíny, pro kterou existují tři standardizované
citační styly. Jedním je styl A M A (Christiansen et al.. 2020) vytvořený primárně pro účely American
Medical Association a užívaný od 60. let. Druhým je styl Uniform requirements for manuscripts
submitted to biomedical journals (dále jen "Uniform requirements"), který vznikl v roce 1978 dohodou
editorů vybraných biomedicínských časopisů (Barclay et al.. 1978) a pro nějž se mezi odbornou
veřejností zažilo označení Vancouver. Během let prošel řadou revizí, aby nakonec vyústil v dokument
Recommendations for the Conduct, Reporting, Editing, and Publication of Scholarly Work in Medical
Journals (ICMJE. 2019. c2021) stanovující jako vzor citování a třetí citační styl citační manuál Citing
Medicíne, tzv. N L M styl (Patrias & Wendling. 2007). Odtud se v praxi můžeme setkávat s třemi
biomedicínskými standardizovanými styly - a zde se vracíme ke studiím o chybách v citacích - kdy
zatímco Vancouver/NLM a A M A doporučují při citování časopiseckého článku uvádět číslo časopisu,
Uniform requirements tento údaj nevyžaduje. A právě v případě studie Montenegra et al. (2021) se
ukázalo, že příčinou chybějících čísel byly vlastní styly vydavatelů, kteří navzdory existenci A M A ,
Vancouver/NLM a Uniform requirements jako standardizovaných stylů pro biomedicínské časopisy si
tyto pokyny modifikovaly. Jinými slovy na tomto příkladu demonstrujeme pokračující bludný kruh
existence standardizovaných citačních stylů a stále potřeby vydavatelů je modifikovat.
Za této situace jsme si začali pokládat otázky Kolik časopisů preferuje vlastní styl místo
standardizovaného? Proč tak činí? Co když je naopak chyba ve standardizovaných stylech, že požadují
uvádět v citacích některé zbytečné údaje? Abychom získali odpovědi na tyto otázky, rozhodli jsme se
s nimi oslovit ty nej povolanější - editory biomedicínských časopisů s nejvyšším impakt faktorem coby
představitele titulů, o něž je mezi autory i čtenáři největší zájem. Nežli jsme však k tomuto kroku
přikročili, v souladu s metodickými doporučeními (Adams et al.. 2014. pp. 127-128; Tolmie et al.. 2011.
p. 40) jsme se nejdříve rozhodli realizovat pilotní výzkum mezi editory českých biomedicínských
časopisů. V této pilotní studii představujeme průběh a výsledky pilotního výzkumu mezi českými
editory, který nejenže pomohl připravit finální podobu výzkumu mezi editory zahraničních časopisů,
29 Kratochvíl, Abrahámova, Fialová, Stoáůlková
ale jehož výsledky přinesly místy zajímavá zjištění naznačující možnou potřebu revidovat
standardizované citační styly.
Metoda
Výzkum jsme realizovali prostřednictvím dvou dotazníků v aplikaci Formulář služby Google Disk.
Kromě identifikačních otázek zjišťujících funkci respondenta a jím zastupovaný časopis první dotazník
obsahoval polootevřenou otázku zjišťující, proč časopis nedodržuje A M A nebo NLM/Vancouver a tři
sady uzavřených otázek, jak jsou pro respondenta důležité údaje v bibliografické citaci časopiseckého
článku, kapitole v knize/knize a webové stránce. Dotazník uzavírala otevřená otázka, zdali časopis
zvažuje změnu citačního stylu, a prostor pro případný komentář. Po odeslání dotazníku jsme shledali za
vhodné zeptat se i na citační metody. Připravili jsme proto druhý dotazník se stejnými identifikačními
otázkami a uzavřenými otázkami zjišťujícími, kterou z citačních metod respondent preferuje a jak jsou
pro něj důležité vybrané formální aspekty citace v textu (např. tvar závorek u číselné citace). I druhý
dotazník byl zakončen prostorem pro komentář.
Souběžně s přípravou dotazníku jsme kvůli maximální podobnosti respondentů připravovali seznam
českých biomedicínských časopisů a jejich editorů. Dne 12. 2. 2021 jsme z databáze Medvik exportovali
kolekci Excerpované tituly v B M C s 269 časopisy. K nim jsme ve dnech 12. 2. - 1. 3. 2021 pomocí
vyhledávače Google a databáze Medvik vyhledávali webové stránky jednotlivých časopisů a z nich si
poznamenali nacionále a kontakt šéfeditora a webovou adresu s instrukcemi pro autory obsahujícími
citační pokyny. Přitom jsme seznam z původních 269 časopisů zredukovali na 185 titulů, protože 84
periodik nebyla časká, neměla zveřejněn žádný kontakt nebo měla ukončeno jejich vydávání. Konečný
seznam tak čítal 185 titulů včetně údajů o editorech a citačních pokynech.
Při výše uvedeném zjišťování jsme si u českých časopisů poznamenali časopisem používaný citační styl
podle příkladů bibliografických citací v citačních pokynech. Pokud časopis proklamoval některý ze
standardizovaných citačních stylů a odpovídaly tomu vzory bibliografických citací, poznamenali jsme
si název stylu (např. A M A , N L M , Vancouver apod.). Stejně tak jsme název stylu přiřadili i časopisům,
které sice standardizovaný styl neproklamovaly, ale expertní analýzou jsme seznali, že vzory
bibliografických citací demonstrují některý ze standardizovaných citačních stylů. V případě, že se
bibliografické citace nějak od standardu odchylovaly (např. citace byly podle stylu A M A , ale chybělo
číslo časopisu), přidali jsme k němu slovo "odchylky", např. APA-odchylky. Pokud bibliografické
citace představovaly starou verzi standardizovaného stylu, přidali jsme k jeho názvu slovo "starý", např.
ISO 690-starý. Jestliže příklady bibliografických citací nebyly podobné žádnému standardizovanému
stylu a používaly číselnou citační metodu, přiřadili jsme k časopisu poznámku "vlastní styl-číslice".
V případě časopisů, které užívají citační metodu author-date, ale nikoli v rámci standardizovaných stylů
jako např. APA či ISO 690, jsme použili označení "vlastní styl-author-date". Pro časopisy bez
zveřejněných citačních pokynů jsme použili spojení "pokyny neuvedeny".
Výzkum názoru editorů českých biomedicínských časopisů na pravidla citování 30
Po přípravě seznamu jsme dne 2. 3. 2021 zaslali 185 šéfeditorům (při neznalosti jejich kontaktu
redakcím) jako hromadný individualizovaný e-mail prosbu o zodpovězení prvního dotazníku s možností
jej vyplnit do 21. 3. 2021. Dne 22. 3. jsme rozeslali druhý dotazník s termínem vyplnění do 4. 4. 2021,
ale již jen adresátům z časopisů, kteří nám zodpověděli první dotazník.
Po uplynutí termínů pro vyplnění jsme odpovědi z obou formulářů exportovali do excelovských
souborů. Z nich jsme za účelem zpracovávání maximálně reprezentativních odpovědí vyřadili odpovědi
časopisů, jejichž zástupci uvedli zaměření titulu na jiný obor než medicínu (např. na parazitológii či
tělesnou výchovu). Odpovědi na polootevřené otázky jsme spočítali manuálně, protože někteří
respondenti uvedli více odpovědí. V případě odpovědí na uzavřené otázky jsme pro sečtení odpovědí
použili funkci COUNTIF. U odpovědí na otevřené otázky jsme si v případě podobných odpovědí
poznamenali četnost jejich výskytu.
Kromě tohoto zpracování výsledků jsme u časopisů, jejichž zástupci zodpověděli dotazníky, provedli
i srovnání podoby bibliografických citací a preferencí respondentů v otázce důležitosti údajů
v bibliografické citaci a jejich podobě. Z citačních pokynů těchto časopisů jsme vykopírovali vzory
bibliografických citací pro tištěnou i online verzi časopiseckého článku, kapitoly v knize, knihy
a webové stránky. Ty jsme pak srovnali s odpověďmi respondentů k jednotlivým údajům v citacích za
účelem zjištění, zdali se názor respondenta na potřebu uvést údaj v citaci shoduje s citačním pokynem
jím zastupovaného časopisu.
Výsledky
Při přípravě seznamu 185 českých biomedicínských časopisů (Obr. 1) bylo zjištěno, že pouze 16 (8,6 %)
z nich používá některý ze standardizovaných biomedicínských citačních stylů, tj. A M A ,
NLM/Vancouver nebo Uniform requirements. S nějakou odchylkou některý z těchto stylů pak používá
34 (18,4 %) periodik, zatímco 81 (43,8 %) titulů používá vlastní nebo ne biomedicínský standardizovaný
styl (např. APA, ISO 690) a 54 (29,0 %) časopisů nemá pokyny uvedeny.
31 Kratochvíl, Abrahámova, Fialová, Stodůlková
Z Medvik vygenerováno 269 excerpovaných
časopisů v Bibliographia medica Cechoslovaca
Zjišťování jmen a kon
citačními pokyny A
používaného c
taktů editorů a webu s
/četně identifikace
-itačního stylu
Z 269 časopisů vyřa
nedostupnému kontaktu,
že jde o zahraní
zeno 84 titulů kvůli
ukončení vydávání nebo
ční periodikum
Sestaven výsledný seznam 185 časopisů.
I
Šéfeditorům 185 časopisů rozeslán e-mail s
prosbou o zodpovězení prvního dotazníku.
48 respondentů zodpovědělo první dotazník.
Z 48 odpovědí na první dotazník vyřazeno
11 odpovědí (2 odpovědi duplicitní, 9
odpovědí z časopisu, ve kterém převažuje
jiný obor než biomedicína).
Z prvního dotazníku
vyhodnocováno 37 odpovědí
48 respondentů požádáno o
vyplnění i druhého dotazníku.
1
40 respondentů
zodpovědělo druhý
dotazník.
Z 40 odpovědí vyřazeno 9 odpovědí z
časopisu, ve kterém převažuje jiný
obor než biomedicína.
Z druhého dotazníku
vyhodnocováno 31
odpovědí
Obr. 1 Postup při sestavení zkoumaného vzorku časopisů a realizaci dotazníkového šetření
Výzkum názoru editorů českých biomedicínských časopisů na pravidla citování 32
Z těchto 185 časopisů zodpovědělo první dotazník 48 (25,9 %) respondentů, ze kterých 40 (21,6 %)
vyplnilo i druhý dotazník na citační metody. Z došlých odpovědí bylo v případě prvního dotazníku
vyřazeno 11 responsí (2 odpovědi byly duplicitní a v 9 případech dle vyjádření respondenta převažuje
v časopise jiný obor než biomedicína) a v případě druhého 10 odpovědí. Ve výsledku tak bylo
vyhodnocováno 37 (20 %) odpovědí z prvního dotazníku a 31 (16,8 %) odpovědí z druhého dotazníku,
tj. 6 zástupců časopisů zodpovědělo pouze první dotazník. První dotazník zodpovědělo 28 šéfredaktorů
(editor-in-chief), 5 redaktorů časopisů, 4 členové redakční rady a 1 vedoucí redakce časopisů, zatímco
druhý dotazník vyplnilo 26 šéfredaktorů, 2 redaktoři časopisů, 2 členové redakční rady a 1 vedoucí
redakce časopisů.
Z hlediska užívaných citačních stylů bylo u výše zmíněných 37 periodik zjištěno, že pouze 3 používají
některý ze standardizovaných biomedicínských citačních stylů a l l s nějakou odchylkou, zatímco
v dalších případech 11 užívá vlastní styl-číslice, 8 žádné pokyny neuvádí, 2 tituly preferují vlastní stylauthor-date
a po jednom časopise je užíván standardizovaný styl ISO 690 s odchylkou a ve staré verzi
(Tab. 1). Zároveň bylo zjištěno, že z hlediska obvykle citovaných dokumentů, jako jsou tištěná a online
verze časopiseckého článku, knihy, kapitoly v knize a webová stránka, žádný časopis neobsahuje vzory
bibliografických citací pro všechny tyto typy dokumentů (Tab. 1).
Časopis
Používaný
styl
Tištěný
článek
Online
článek
Tištěná
kniha
Online
kniha
Tištěná
kapitola
v knize
Online
kapitola
v knize
Webová
stránka
Acta
chirurgiae
plasticae
N L M -
odchylky
ano ano ano ano ano ne ano
Acta
medicinae
pokyny
neuvedeny
ne ne ne ne ne ne ne
Acta
veterinaria
vlastní styl-
author-date
ano ne ano ne ano ne ano
Akustické
listy
pokyny
neuvedeny
ano ano ano ano ne ne ano
Alergie
Vancouver-
odchylky
ano ne ano ne ano ne ne
Bioprospect
vlastní styl-
číslice
ano ne ano ne ano ne ano
33 Kratochvíl, Abrahámova, Fialová, Stoáůlková
Central
European
journal of
N L M ano ne ano ne ano ne ne
public health
Uniform
Cor et vasa Requiremen
ts
ano ne ano ne ano ne ne
Cor et Vasa
Case Reports
vlastní styl-
číslice
ano ne ano ne ano ne ano
Časopis
lékařů
českých
vlastní styl-
číslice
ano ne ano ne ano ne ano
Česká a
slovenská
farmacie
vlastní styl-
číslice
ano ano ano ne ano ne ano
Česká oční
optika
pokyny
neuvedeny
ne ne ne ne ne ne ne
Česká
revmatologie
N L M -
odchylky
ano ano ano ano ano ne ne
Česká
stomatologie
a Praktické
zubní
N L M -
odchylky
ano ne ano ne ano ne ano
lékařství
Česká
urologie
N L M -
odchylky
ano ne ano ne ano ne ne
Farmakoterap
eutická revue
vlastní styl-
číslice
ano ne ano ne ne ne ne
Homeopatick
á revue
pokyny
neuvedeny
ne ne ne ne ne ne ne
Výzkum názoru editorů českých biomedicínských časopisů na pravidla citování 34
Journal of
applied
biomedicine
vlastní styl-
author-date
ano ne ano ne ano ne ano
Kapitoly z
kardiológie
pro praktické
lékaře
pokyny
neuvedeny
ne ne ne ne ne ne ne
Kazuistiky v
alergologii,
pneumologii a
ORL
vlastní styl-
číslice
ano ne ano ne ne ne ne
Klinická
biochemie a
metabolismus
vlastní styl-
číslice
ano ne ano ano ano ne ne
Klinická
mikrobiologie
a infekční
lékařství
N L M -
odchylky
ano ano ano ano ano ne ne
LKS -
Časopis
České
stomatologick
é komory
N L M -
odchylky
ano ano ano ne ano ne ano
Neurologie
pro praxi
vlastní styl-
číslice
ano ne ano ano ne ne ano
Nukleární
medicína
Uniform
Requiremen
ts-odchylky
ano ne ano ne ne ne ano
Physiological
research
vlastní styl-
číslice
ano ne ano ne ano ne ne
Podpůrná
léčba
pokyny
neuvedeny
ne ne ne ne ne ne ne
35 Kratochvíl, Abrahámova, Fialová, Stoáůlková
Postgraduální
nefrologie
pokyny
neuvedeny
ne ne ne ne ne ne ne
Praktický
lékař
ISO 690-
odchylky
ano ne ano ano ano ne ano
Psychiatrie
Uniform
Requiremen
ts-odchylky
ano ano ano ne ano ne ne
Rozhledy v
chirurgii
Uniform
Requiremen
ts-odchylky
ano ne ano ano ano ne ano
Transfuze a
hematologie
dnes
Uniform
Requiremen
ts-odchylky
ano ano ne ne ano ne ne
Urgentní
medicína
ISO 690-
stary
ano ano ano ne ano ne ne
Vnitřní
lékařství
vlastni styl-
cislice
ano ano ne ne ano ne ano
Vojenské
zdravotnické
listy
Vancouver ano ano ano ne ano ne ne
Výhledy a
výzvy
diabetológie
pokyny
neuvedeny
ne ne ne ne ne ne ne
Zaostřeno
pokyny
neuvedeny
ne ne ne ne ne ne ne
Tab. 1 Časopisy, které zodpověděly dotazníky (*jen první), a jimi užívaný citační styl s dostupností vzorů
bibliografických citací
Výzkum názoru eáitorů českých biomedicínských časopisů na pravidla citování 36
Když časopisy měly zdůvodnit preferenci jiného stylu než A M A či Vancouver/NLM style či
odchylování se od nich, některé uvedly i více důvodů. Ze 37 dotazovaných 16 uvedlo, že jde
o dlouhodobý stav a o změně nikdo neuvažoval, a 10 označilo svůj styl za nenáročný na formátování.
Osm časopisů pak volbu svého stylu odůvodnilo potřebou úspory místa v textu, zatímco 5 titulů ji
vysvětlilo rozhodnutím vydavatele. Dále pak časopisy uváděly již vlastní individuální důvody, mezi
nimiž u tří titulů panovala shoda na modifikaci stylu NLM/Vancouver kvůli vyhovění české typografii
(např. vkládat mezeru za interpunkcí, nepsat tečky za zkráceninami názvů periodik apod.). Individuálně
uvedly např. preferenci citační metody author-date kvůli jednodušší manipulaci s citacemi bez nutností
používat citační manažer, opomenutí aktualizovat a vystavit pokyny podle stylu Vancouver na webu
časopisu nebo že volba styluje věcí redakční rady.
V otázkách důležitosti jednotlivých údajů v bibliografických citacích panovala mezi respondenty ve
většině případů shoda. V případě časopiseckého článku (Obr. 2) se respondenti až na jednu výjimku
shodují, že je nutné uvést údaje o autorech, názvu článku a časopisu a roku vydání. Většina pak za velmi
důležité považuje i další údaje obvyklé pro tištěný článek jako ročník a rozsah stran, avšak rozdílné
názory již panují v případě čísla časopisu a DOI. Naopak za spíše nedůležité - vyjma webové adresy
u online časopisů - respondenti považují údaje typické pro online článek, tj. datum
zpřístupnění/zobrazení textu, datum jeho aktualizace a jazyk dokumentu vyžadovaný stylem
NLM/Vancouver u neanglicky psaných publikací.
Jak je podle Vás důležité uvést v bibliografické citaci
časopiseckého článku následující údaje?
Autor/autoři
Název článku
Název časopisu
Rok vydání
Ročník (volume)
Číslo
Rozsah stran
kód DOI
Webová adresa u online článku
Datum zpřístupnění/zobrazení online článku
Datum aktualizace online článku
Jazyk, v jakém je článek psán Z
I Velmi důležité
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90%100%
I Spíš důležité • Spíš nedůležité • Zcela nedůležité
Obr. 2 Důležitost údajů v bibliografické citaci časopiseckého článku
37 Kratochvíl, Abrahámova, Fialová, Stodůlková
V případě citace knihy a knižní kapitoly se respondenti také shodli na důležitosti uvádět autory, název
knihy či kapitoly a rok vydání (Obr. 3). Různost názorů v důležitosti však již panovala u údajů o vydání,
nakladateli, rozsahu stran kapitoly či DOI, kdy zhruba polovina respondentů je označila za spíše důležité
nebo nedůležité. Více jak třetina respondentů pak považuje za nedůležité místo vydání a ISBN. A stejně
jako v případě časopiseckého článku, zhruba polovina a více respondentů nepovažuje za důležité uvádět
datum zpřístupnění/zobrazení e-knihy, datum její aktualizace a jazyk, v jakém je napsána.
Jak je podle Vás důležité uvést v bibliografické citaci
knihy/kapitoly v knize následující údaje?
Autor/autoň ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ B = I
Název knihy ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ H = I
Místo vydání ^^^^^^^^^^^^^^^^^^m
Rok vydání ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ H
Celkový rozsah stran knihy/e-knihy ^^^^^^^^^^m
kód DOI ^ ^ ^ ^ ^ ^ m ^^^^M
Datum zpřístupnění/zobrazení e-knihy ^^^^^^^^^^^^^^^^^B
Jazyk, v jakém je e-kniha napsána ^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^H=
0% 2 0 % 4 0 % 6 0 % 80% 100%
• Velmi důležité • Spíš důležité • Spíš nedůležité Zcela nedůležité
Obr. 3 Důležitost údajů v bibliografické citaci knihy/knižní kapitoly
Výzkum názoru editorů českých biomedicínských časopisů na pravidla citování 38
Nejvíce rozdílné názory respondentů se vztahovaly k údajům v bibliografické citaci webové stránky
(Obr. 4). Zhruba dvě třetiny respondentů nepovažují za důležité uvádět jazyk citovaného webu, rozsah
stran/obrazovek, na kterých je web zobrazen, a místo vydání. Zhruba polovina respondentů nepovažuje
za důležité údaje o roku vydání webu (homepage), datu aktualizace webové stránky a nakladateli a
třetina respondentů považuje za nedůležité datum zpřístupnění/zobrazení webu. Naopak za spíš důležité
a velmi důležité respondenti považují údaje jako autor, rok vydání příspěvku na webu, název homepage,
název příspěvku na webu a datum zveřejnění příspěvku.
Jak je podle Vás důležité uvést v bibliografické citaci webové
stránky následující údaje?
Autor/autoři ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ E J
Název webu (homepage) ^^^^^^^^^^^^^^^^EI^H
Nakladatel ^ ^ ^ ^ ^ ^ H Z ^ ^ ^ ^ E :
Datum zveřejnění příspěvku/webu ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ H
Rok vydání webu (homepage) ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ H Z :
Webová adresa ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ H ^ ^ ^ ^ ^ M Z Z
Jazyk, v j akém j e web psán ^ M ^ H I^^^^^K:
0% 2 0 % 4 0 % 60% 80% 100%
• Velmi důležité • Spíš důležité • Spíš nedůležité Zcela nedůležité
Obr. 4 Důležitost údajů v bibliografické citaci webové stránky
39 Kratochvíl, Abrahámova, Fialová, Stodůlková
Pokud se jedná o formální atributy údajů v bibliografické citaci (Obr. 5) jako např. formát písma, podoba
interpunkce či různé slovní vsuvky, dominoval mezi respondenty názor, že nejsou důležité. Zhruba
polovina respondentů považuje za důležité umístit před webovou adresu slovní uvození typu Available
from či Dostupné z a vyjmenovat v citaci všechny autory citovaného zdroje. Zhruba dvě třetiny
respondentů považuje za důležité, v jakém jazyce se píší různé slovní vsuvky, ať již jde o zmíněné
uvození webové adresy nebo údaje o vydání, ročníku, čísle apod. Zbylé formální atributy údajů v citaci
považuje téměř třetina respondentů za nedůležité.
Jak jsou pro Vás důležité následující aspekty bibliografických
citací?
Uvádět všechny autory
Graficky odlišit autory (např. tučně, kurzívou)
Graficky odlišit název (např. tučně, kurzívou)
Graficky odlišit ročník (např. tučně, kurzívou)
Podoba interpunkce (např. čárka místo středníku
Uvést "Available from" či "Dostupné z" před
Jazyk, ve kterém se píše vydání či uvození
Uvést "doi:" před kódem DOI.
• Velmi důležité • Spíš důležité • Spíš nedůležité Zcela nedůležité
Obr. 5 Důležitost formální úpravy údajů v bibliografické citaci
Někteří z respondentů své odpovědi k údajům v citacích rovněž okomentovali, když kupříkladu uvedli,
že by měl být citační styl co nejjednodušší, bez grafických úprav a pouze s nezbytnými údaji.
Stejně tak jen někteří respondenti uvedli, za jakých podmínek by uvažovali o změně citačního stylu,
a naopak proč o změně neuvažují. O užívání stylu A M A nebo NLM/Vancouver by uvažovalo
11 časopisů, z nichž tři neuvedly žádné podmínky, zatímco ostatní zmínily souhlas redakční rady
a případně i vydavatele, podmínku pro indexaci časopisů ve Scopusu či v seznamu recenzovaných
periodik nebo všeobecnou shodu časopisů na jednom citačním stylu. Naproti tomu volbu zůstat
u dosavadního stylu uvedlo 14 časopisů, z nichž 6 má aktuální styl již v podstatě totožný stylu
NLM/Vancouver, dalších 6 jej má za vyhovující všem včetně autorů a po jednom časopise nepřikládá
volbě stylu význam a nikdo je ke změně ne vybízí.
Výzkum názoru editorů českých biomedicínských časopisů na pravidla citování 40
Pokud se jedná o doplňující dotazy z druhého dotazníku, tak v případě preference citační metody z 31
respondentů 24 upřednostňuje metodu citation-sequence, 4 metodu author-date, 2 metodu průběžných
poznámek (footnotes) a 1 metodu citation name.
Z hlediska formální podoby citací v textu (Obr. 5) tři čtvrtiny respondentů nepovažují za důležité uvádět
všechny autory v citaci při citování metodou author-date a psát citace v textu tučným písmem, zatímco
za důležitý považují formát číselné citace v textu. Zhruba polovina respondentů nepřikládá význam
tvaru závorek u číselné citace v textu a přibližně třetina respondentů formátu číselné citace v textu.
Někteří respondenti své odpovědi navíc i okomentovali. Z hlediska používané citační metody jeden
respondent preferuje author-date jako více vypovídající o citovaném zdroji a kvůli jednoduššímu
abecednímu řazení bibliografických citací, zatímco druhý má za přehlednou pro kontrolu práce se zdroji
metodu citation sequence. Další dva respondenti v souvislosti s psaním chemických či matematických
vzorců nebo měrných jednotek a podobou číselných citací nepovažují za vhodné psát je horním
indexem, a naopak považují za důležitou podobu závorek. Podle jiného respondenta podoba citace
v textu užívaná v jeho časopise se přizpůsobuje preferencím autorů a čtenářů. Omezený počet autorů
v citaci v textu pak další respondent zdůvodnil existencí řady multicentrických studií s velkým
množstvím autorů. A konečně jeden respondent podotkl, že žádný citační styl není ideální.
Jak jsou pro Vás důležité následující aspekty citací v textu?
formát číselné citace v textu
tvar závorek u číselné citace v textu
tloušťka písma citace v textu
při author-date uvést všechny autory v..
0% 20% 40% 60% 80% 100%
• velmi důležité • spíš důležité • spíš nedůležité • zcela nedůležité
Obr. 6 Důležitost formální úpravy údajů v bibliografické citaci
41 Kratochvíl, Abrahámova, Fialová, Stodůlková
Při vyhodnocování odpovědí bylo nakonec zjišťováno, zdali s názory respondentů na údaje
v bibliografických citacích a jejich aspekty koresponduje podoba citací v pokynech pro autory. Přitom
bylo zjištěno, že z 37 hodnocených periodik pouze v časopisech Central European Journal of Public
Health, Journal of Applied Biomedicine a Physiological Research koresponduje podoba citací
v pokynech pro autory s názorem respondentů. V případě časopisů Česká oční optika, Podpůrná léčba,
Postgraduální nefrologie, Výhledy a výzvy diabetológie a Zaostřeno nebylo možno kvůli
nezveřejněným pokynům pro autory toto srovnání provést. Zbylých 28 titulů se alespoň v nějakém
aspektu bibliografické citace odlišovaly od názoru respondentů. V i l případech se jednalo o odlišný
názor, zdali v bibliografické citaci uvádět všechny autory nebo některé vynechávat. V souvislosti
s knihami nepovažuje za nutné uvádět místo vydání 10 respondentů a rozsah stran 7 respondentů,
přičemž však jimi zastupované časopisy tyto údaje ve vzorech citací prezentují. Z jednotlivých titulů
vždy šest respondentů uvítalo uvádět v bibliografické citaci článku číslo časopisů, název a nakladatele
webové stránky (homepage) či psát název knihy, časopisu nebo webové stránky kurzívou. V ostatních
případech se 5 a méně respondentů lišilo v nejrůznějších aspektech jako např. uvádění autora příspěvku
na webu, grafické zvýraznění ročníku časopisů, místo vydavatele webu apod.; celkem se jednalo o 38
aspektů.
Výzkum názoru editorů českých biomedicínských časopisů na pravidla citování 42
Diskuse
Naše zjištění o citačních stylech užívaných v českých biomedicínských časopisech dokládají v úvodu
zmíněný dlouhodobý trend odchylování se v citačních pokynech od standardizovaných stylů (Freimer
& Perry. 1986; Mansfield. 1984; Onwuegbuzie et al.. 2011). Bohužel jsme v jejich interpretaci nemálo
limitováni, neboť přes veškerou snahu i při využití vyhledávače Discovery indexujícího desítky databází
(Masaryk University. c2019) se nám nepodařilo nalézt studie prezentující obdobný průzkum. Proto je
následující část založena především na srovnání odpovědí respondentů s citačními pokyny jejich
časopisů a tematicky příbuzných studií.
Jak ukázala naše zjištění, navzdory existenci biomedicínských standardizovaných citačních stylů je
české biomedicínské časopisy užívají ojediněle. V případě 37 časopisů, jejichž zástupci zodpověděli
dotazník, jsme pak jejich citační pokyny shledali neúplné, když postrádaly zejména vzory
bibliografických citací pro online verze časopiseckého článku, knihy a zejména kapitoly v knize. Tento
stav není ničím výjimečným, protože již na počátku 80. let Basefsky (1982) zaznamenal existenci
různých citačních manuálů a stylů, které ne vždy postihovaly způsob citování všech možných typů
publikací. Samozřejmě toto nemůže být pro časopisy omluvou a důvodem, aby své citační pokyny
nedoplnily o vzory citací obvykle citovaných dokumentů. Jinak se autoři mohou dopouštět zbytečných
chyb, které kvůli opravám zcela zbytečně prodlužují recenzní řízení, nebo které při jejich neodstranění
snižují kredibilitu časopisu (Leslie & Hamilton. 2003; Lok et al.. 2001).
V souvislosti s tímto naše výsledky ukázaly, že české biomedicínské časopisy mají v této oblasti nemalé
rezervy zejména u online publikací, kdy pro online článek má vzory 11 časopisů a pro online knihu
8 titulů. Naproti tomu vzor pro online kapitolu v knize nemá žádný časopis. Přitom s ohledem na rozvoj
internetu a návazně na to obecně přechod vědecké veřejnosti od tištěných médií k těm online je
aktualizace citačních pokynů o vzory pro online publikace velmi žádoucí. Ostatně standardizované styly
A M A a NLM/Vancouver na to již zareagovaly. Autoři stylu A M A , vědomi si potřeby citovat různě nově
vzniklá média jako například interaktivní obsah, podcasty, sociální média či videa na webových
stránkách, rozšířili nové vydání svého citačního stylu o příslušné vzory citací (Christiansen et al.. 2020.
pp. 95-102). Taktéž tvůrci příručky Citing Medicine prezentující styl NLM/Vancouver a v současnosti
odkazovaná pokynem LIniform requirements tento vývoj od roku 2015 reflektují průběžnými
aktualizacemi příslušných kapitol (Patrias & Wendling. 2007. p. xiii). Je proto i pro povolané osoby
v českých biomedicínských časopisech výzvou, zdali nepřehodnotit svůj názor a nepřepracovat citační
pokyny svého časopisu. Nejde totiž jen o to reagovat na výše zmíněný vývoj v publikování, ale i na
podněty z vlastního zázemí časopisu.
Náš výzkum totiž ukázal mnohdy rozcházející se představu o podobě citací mezi respondentem a jeho
časopisem. Srovnáme-li vyjádření respondentů k jednotlivým údajům v citacích se vzory citací,
zjišťujeme, že kupříkladu v případě citace článku 21 časopisů a v případě citace knihy 22 časopisů se
43 Kratochvíl, Abrahámova, Fialová, Stodůlková
liší v názoru na uvádění kódu DOI, když převažuje názor respondentů uvádět jej. Nebo naopak
u 12 časopisů se respondenti liší v názoru na uvádění čísla časopisů a u 10 periodik na psaní místa vydání
v citaci knihy a považují je za nadbytečné. Zmiňujeme zde jen několik těchto nej výraznějších rozdílů,
protože jinak bychom takto mohli alespoň o jednom časopisu lišícím se v pokynech od respondentova
názoru komentovat téměř každý údaj v citaci. Časopisecké pokyny a názory respondentů se v podstatě
shodují jen v případě údajů o autorech, názvu článku/kapitoly, názvu časopisu/knihy a roku vydání.
Samozřejmě názorová různost není ničím výjimečná. Kupříkladu ve studiích zabývajících se chybami
v citacích se můžeme setkat s různou vahou důležitosti přidávané jednotlivým citačním údajům. Zatímco
někteří považují chybu v čísle časopisu za méně významnou chybu (Lok et al.. 2001; Montenegro et al..
2021). jiní naopak za významnou (Guraya. 2014; Oermann et al.. 2001). Tento názorový rozdíl stejně
jako ten výše uvedený u českých biomedicínských časopisů může být způsoben tradicí v citování, kterou
téměř polovina jejich respondentů zdůvodňovala užívání aktuálního stylu. Ovšem právě na
standardizovaném stylu Uniform requirements lze demonstrovat potřebu otevřeného přístupu.
Od roku 1978, kdy se editoři předních biomedicínských časopisů ve Vancouveru shodli na tomto
citačním stylu (Barclay et al.. 1978) a uvedli tím v život tzv. styl Vancouver, prošel postupně několika
aktualizacemi (ICMJE. c2021; Kojima & Barron. 2010). než vyústil v doporučení řídit se při tvorbě
citací příručkou Citing Medicine (ICMJE. 2019; Patrias & Wendling. 2007). Vezmeme-li jako příklad
časopisecký článek coby obecně nej citovanější typ dokumentu v biomedicíně, byla při vzniku stylu jeho
struktura následující (Barclay et al.. 1978): Autor: Název článku. Zkrácený název časopisu
Ročník:Rozsah stran, Rok vydání. O rok později (Barclay et al.. 1979) ale již došlo k její revizi, kdy
namísto dvojtečky je mezi autorem a názvem článku tečka a rok vydání je přesunut z konce citace za
název časopisu: Autor. Název článku. Zkrácený název časopisu Rok vydání;Ročník: Rozsah stran.
V roce 1982 pak došlo k další revizi, když se za ročníkem začalo psát číslo časopisu (Harlem et al..
1982). Ukazuje se tak, že vývoj citačních pokynů je přirozenou součástí fungování časopisu a že se ani
české biomedicínské časopisy nemusejí obávat případných změn.
Samozřejmě je pravdou, že přes výše popsaný vývoj citačního stylu stále existují časopisy, které je
nedodržují zejména vynecháváním čísla časopisu ve svých vzorech citací (Montenegro et al.. 2021). To
vrací zpět otázku, proč mají časopisy potřebu vytvářet vlastní styly či modifikovat ty standardizované.
Naše zjištění potvrdila dřívější Terbillovo (1990) tvrzení o různých potřebách a zvyklostech v citování
včetně mezinárodně odlišné typografie jako příčinách různých citačních pokynů. V dotazníku ze
37 respondentů téměř polovina zdůvodnila užívání stávajícího stylu letitým status quo, zhruba třetina
nenáročností svého stylu na formátování a necelá čtvrtina snahou o úsporu textu. Čtyři respondenti pak
zmínili potřebu modifikovat styl NLM/Vancouver kvůli české typografii. Tato zjištění naznačují
tendenci k jednoduchosti a úspornosti, s níž ostatně korespondovaly i odpovědi respondentů na otázky
o citační metodě a aspektech podoby citací textu a bibliografických citací. V nich dominovala
preference číselných citací a nezájem graficky odlišovat údaje v citacích či všechny autorů, což vizuálně
Výzkum názoru editorů českých biomedicínských časopisů na pravidla citování 44
vždy povede v textu k úsporám (např. číselná citace zabere méně textu než autor a rok stejně jako limit
autorů v bibliografické citaci kvůli dnes běžným multicentrickým studiím).
V kontextu všeho dosud uvedeného se ukazuje, že příčinou modifikace stylu nemusí být zejména
požadavek nakladatele (pouze 5 respondentů uvedlo volbu stylu jako záležitost nakladatele), ale spíš
rozdílný pohled respondentů a tvůrců citačních stylů na podobu citací. Kupříkladu podle stylu A M A se
název knihy či časopisu má psát kurzívou, avšak podle respondentů není úprava formátu důležitá. Nebo
zatímco citace v textu se podle stylu A M A mají psát formou horního indexu a podle NLM/Vancouver
v oblých závorkách, dva respondenti upozornili na riziko splynutí citací s chemickými vzorci či
měrnými jednotkami. A případně ještě třetí příklad, zatímco styl NLM/Vancouver požaduje v citaci
knihy celkový rozsah stran a jazyk neanglické publikace, respondenti tyto údaje označili za nedůležité.
Ve výsledku se ukazuje, že náš průzkum namísto odpovědí přinesl spíš další otázku, a to, jestli aktuální
revize standardizovaných biomedicínských stylů jsou dostačující. Faktem je, že kupříkladu styl A M A
kromě zmíněného přidání vzorů citací k online dokumentům učinil jako nej významnější změnu vyjmutí
místa vydání z citací knih, webových stránek, kvalifikačních prací apod. (Christiansen et al.. 2020).
Jedná se o krok, který více než třetina našich respondentů jistě uvítá a ke kterému se mimochodem
rozhodli i autoři dalšího standardizovaného stylu APA (American Psychological Association. 2019).
Otázkou však je, zdali v citacích nejsou ještě další nadbytečné údaje. Náš průzkum ukázal, že za ně
považuje například jazyk dokumentu, celkový rozsah stran knihy nebo třeba i datum aktualizace
dokumentu.
Toto je však již téma na další diskusi, pro kterou v tomto textu již není prostor. Navíc je zde nově
nastolená otázka potřeby další revize standardizovaných stylů vyplývající z diskuse nad výsledky
pilotního průzkumu. Ten je samozřejmě limitován počtem responsí (byť 20% návratnost je obvyklá)
a zejména omezením pohledu na problematiku českým regionem. I proto považujeme za nezbytné
realizovat průzkum mezi zahraničními top biomedicínskými časopisy, o které je z hlediska vydání
článků mezi autory i čtenáři největší zájem a které budou představovat komplexnější pohled na zde
diskutovanou problematiku.
45 Kratochvíl, Abrahámova, Fialová, Stodůlková
Závěr
Představili jsme výsledky pilotního průzkumu mezi českými biomedicínskými časopisy, který jsme
realizovali za účelem zjistit, jaké používají citační styly a jaký názor na podobu citací mají jejich editoři.
Z výsledků vyplynulo, že tyto časopisy používají některý z biomedicínských standardizovaných stylů
jen ojediněle a že podoba užívaných citací v řadě případů nekoresponduje s názorem editorů či jiných
zástupců oslovených časopisů. Z diskuse nad výsledky vyplynulo, že příčinou odchylek v citačních
pokynech časopisů může být i nedostatečná revize standardizovaných pokynů, která by reflektovala
zejména potřebu nakladatelů i časopiseckých redakcí používat úsporný citační styl. Protože však tento
pilotní průzkum byl zúžen jen na český biomedicínský region, je třeba dosavadní zjištění ověřit, zdali
jsou obdobná i v rámci mezinárodní biomedicínské scény.
Poděkování
Děkujeme PhDr. Jaroslavu Nekudovi a Mgr. Lukáši Plchovi za poskytnuté konzultace při přípravě
dotazníku.
Výzkum názoru editorů českých biomedicínských časopisů na pravidla citování 46
Soupis literatury
Adams, J., Khan, H. T. A., & Raeside, R. (2014). Research Methods for Business and Social Science
Students (Vol. 2). Sage Publications Pvt. Ltd; eBook Collection (EBSCOhost).
http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=nlebk&AN=784882&site=ehost4ive
American Psychological Association. (2019). Publication manual of the American psychological
association (7th ed.). American Psychological Association.
Barclay, W. R , Crawford, S., Huth, E. J., Lock, S., Mayo, R. W., Meiss, H. R , Munro, I., Porcher, R,
Relman, A. S., Shephard, D. A. E., & Southgate, T. (1979). Uniform requirements for manuscripts
submitted to biomedical journals. International Steering Committee of Medical Editors. British
Medical Journal, 7(6162), 532-535. https://doi.org/10.1136/bmj.L6162.532
Barclay, W. R , Crawford, S., Huth, E. J., Lock, S., Meiss, H. R , Munro, I., Porcher, E , Relman, A.
S., Shepard, D., Southgate, T., & Murray, J. F. (1978). Uniform requirements for manuscripts
submitted to biomedical journals. International Steering Committee of Medical Editors. British
Medical Journal, 7(6123), 1334-1336.
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1604723/pdf/brmedj00126-0038.pdf
Basefsky, S. M. (1982). Citation training: Why and how. Reference Services Review, 70(4), 89-91.
Scopus, https://doi.org/10.1108/eb048780
Christiansen, S. L., Iverson, C , Flanagin, A., Livingston, E. H., Fischer, L., Manno, C , Gregoline, B.,
Frey, T., Fontanarosa, P. B., & Young, R. K. (Eds.). (2020). AMA manual of style: A guide for authors
and editors (1 Ith ed.). Oxford University Press.
Cronin, B. (1982). Norms and functions in citation: The view of journal editors and referees in
psychology. Social Science Information Studies, 2(2), 65-77. https://doi.org/10.1016/0143-
6236(82)90001-1
Freimer, G. R., & Perry, M. M. (1986). Student problems with documentation. Journal of Academic
Librarians hip, 77(6), 350.
Friedberg, E. C. (2005). Call for a cull of pointlessly different reference styles. Nature, 437(7063),
1232-1232. https://doi.org/10.1038/4371232a
Garfield, E. (1977). Uniformity of editorial policy on titles in citations will aid referees, librarians, and
authors. In Essays of an Information Scientist, Vol. 2 (pp. 229-230). ISI Press.
http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v3p440yl977-78.pdf
47 Kratochvíl, Abrahámova, Fialová, Stodůlková
Garfield, E. (1980). Style in cited references. In Essays of an Information Scientist, Vol. 3 (pp. 440-
447). ISI Press, http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v3p440yl977-78.pdf
Guraya, S. Y. (2014). Accuracy of references in scholarly journals: An analysis of 450 references in
ten biomedical journals. European Science Editing, 40(4), 88-90.
Harlem, O., Huth, E. J., Lock, S., Munro, I., Relman, A. S., Riis, P., Robinson, R., Sherrington, A.,
Southgate, T., & Vartiovaara, I. (1982). Uniform requirements for manuscripts submitted to
biomedical journals. International Committee of Medical Journal Editors. British Medical Journal,
284(6331), 1766-1770. https://doi.org/10.1136/bmj.284.6331.1766
ICMJE. (2019). Recommendationsfor the Conduct, Reporting, Editing, and Publication of Scholarly
Work in Medical Journals. International Committee of Medical Journal Editors,
http: //w ww.icmje.org/icmje-recommendations. pdf
ICMJE. (c2021). History of the Recommendations. International Committee of Medical Journal
Editors. American College of Physicians, http://www.icmje.org/recommendations/archives/
Kojima, T., & Barron, J. P. (2010). Changes in the ethos of medical publications as reflected in
progressive alterations in the Uniform Requirements for Manuscripts Submitted to Biomedical
Journals (1979-2008). Chest, 137(6), 1479-1482. https://doi.org/10.1378/chest.09-3024
Kratochvíl, J. (2014). Přínosy standardizace citačních pokynů pro české lékařské časopisy. IT lib,
18(4), 62-66. https://itlib.cvtisr.sk/clanky/prinosy-standardizace-citacnich-pokynu-pro-ceske-lekarske-
casopisy/
Leslie, D. M., & Hamilton, M . J. (2003). Multitude of reference styles delays publication. Nature,
424(6945), 127-128. https://doi.org/10.1038/424127c
Lok, C. K. W., Chan, M . T. V., & Martinson, I. M. (2001). Risk factors for citation errors in peerreviewed
nursing journals. Journal of Advanced Nursing, 34(2), 223-229.
https://doi.Org/10.1046/j.1365-2648.2001.01748.x
Mansfield, J. W. (1984). Why not a uniform citation system?. Journal of Academic Librarians hip,
10(4), 220.
Masaryk University. (c2019). Resources indexed in EDS. Portal of Electronic Information Resources.
https://ezdroje.muni.cz/prehled/index.php?lang=en&type=discovery
Montenegro, T. S., Hines, K., Gonzalez, G. A., Fatema, U , Partyka, P. P., Thalheimer, S., & Harrop,
J. (2021). How accurate is the neurosurgery literature? A review of references. Acta Neurochirurgica,
Výzkum názoru editorů českých biomedicínských časopisů na pravidla citování 48
163(1), 13-18. https://doi.org/10.1007/s00701-020-04576-3
Oermann, M. H., Cummings, S. L., & Wilmes, N. A. (2001). Accuracy of references in four pediatric
nursing journals. Journal of Pediatric Nursing, 16(4), 263-268.
https://doi.org/10.1053/jpdn.2001.25537
Onwuegbuzie, A. J., Hwang, E., Frels, R. K., & Slate, J. R. (2011). Editorial: evidence-based
guidelines for avoiding reference list errors in manuscripts submitted to journals for review for
publication. Research in the Schools, 18(2), i-xli. ProQuest Central.
https://search.proquest.com/scholarly-journals/editorial-evidence-based-guidelinesavoiding/docview/
1284539884/se-2?accountid= 16531
Patrias, K., & Wendling, D. (2007). Citing Medicine: The NLM Style Guidefor Authors, Editors, and
Publishers (2nd ed.). National Library of Medicine (US).
https://www.ncbi.nlm.nih.gOv/books/n/citmed/pdf/
Terbille, C. (1990). Students and rules of style for reference citations. Libri, 40(3), 242-254.
https://doi.org/10.1515/libr.1990.403.242
Tolmie, A., Muijs, D., & McAteer, E. (2011). Quantitative Methods In Educational And Social
Research Using Spss. Open University Press; eBook Collection (EBSCOhost).
http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=nlebk&AN=524864&site=ehost-live
49 Kratochvíl, Abrahámova, Fialová, Stodůlková
Poznámka o autorech
Jiří Kratochvíl
Pracuje jako vedoucí Knihovny univerzitního kampusu Masarykovy univerzity a specializuje se na
oblast informační gramotnosti a podpory knihoven ve vědě a výzkumu.
E-mail: kratec@ukb.muni.cz
Helga Abrahámova
Pracuje jako knihovnice v Knihovně univerzitního kampusu Masarykovy univerzity a specializuje se na
jmennou a věcnou katalogizaci periodik z oblasti přírodovědných věd.
E-mail: habraham@ukb.muni.cz
Marta Fialová
Pracuje jako knihovnice v Knihovně univerzitního kampusu Masarykovy univerzity a specializuje se na
jmennou a věcnou katalogizaci monografií z oblasti sportovních věd.
E-mail: mfialova@ukb.muni.cz
Martina Stodůlková
Pracuje jako knihovnice v Knihovně univerzitního kampusu Masarykovy univerzity a specializuje se na
akvizici a jmennou i věcnou katalogizaci periodik a monografií z oblasti biomedicínských a sportovních
věd.
E-mail: stodůlková@ukb.muni.cz