V originále
Cíl studie: Zhodnocení perinatálních výsledků v souboru gravidit komplikovaných eklampsií. Metodika: Analýza 67 304 porodů odvedených na Gynekologicko-porodnické klinice LF MU a FN Brno v letech 2008–2018. Za dané období byla diagnostikována eklampsie u 16 rodiček (0,2 ‰). Hodnoceno bylo časové období výskytu eklampsie (týden gestace, výskyt prepartálně, intrapartálně, postpartálně), stav plodu a novorozence (známky intrauterinní tísně, pH pupečníkové arterie, Apgar skóre, intrauterinní úmrtí plodu, úmrtí v časném neonatálním období). Sledovány byly symptomy a průběh eklamptického záchvatu, mateřské komorbidity, přidružené porodnické komplikace (abrupce placenty, operační komplikace, krevní ztráta, nutnost postpartální hysterektomie) a neporodnické komplikace (koagulopatie, porucha funkce ledvin a jater, neurologické komplikace). Výsledky: Z celkového souboru 16 případů eklampsie bylo 13 případů (81,3 %) potvrzeno v průběhu gravidity, jeden případ (6,2 %) za porodu a dva případy (12,5 %) do 24 hod po porodu. Průměrný gestační týden výskytu eklampsie byl 33 týdnů a 3 dny. Typický průběh eklamptického záchvatu charakterizovaný cefaleou a poruchami vizu s následným rychlým nástupem křečí byl zaznamenán v pěti případech (31 %). Hypoxie plodu s hodnotou pH z pupečníkové arterie < 7,10 se vyskytla ve čtyřech případech (25 %). Byla prokázána závislost poklesu hodnoty pH na časovém intervalu od stanovení diagnózy eklampsie do ukončení gravidity. Hodnota pH pupečníkové arterie poklesla průměrně o 0,054 každých 30 min od začátku eklamptického záchvatu do ukončení gravidity. V souboru byly zaznamenány 3 perinatální úmrtí (19 %). K intrauterinnímu úmrtí plodu došlo v jednom případě z důvodu parciální abrupce placenty v průběhu eklamptického záchvatu, dva novorozenci zemřeli v časném neonatálním období. Příčinou úmrtí byla v jednom případě sepse a ve druhém případě perforace střeva při nekrotizující enterokolitidě. Úmrtí rodičky v souboru nebylo zaznamenáno. Četnost výskytu preeklampsie v další graviditě dosáhla 18,8 %. Z neporodnických komplikací se v souboru vyskytly neurologické obtíže (amauróza, subarachnoidální krvácení, amnézie) ve třech případech (18,8 %) a renální selhání ve dvou případech (12,5 %). Závěr: Incidence eklampsie na Gynekologicko-porodnické klinice LF MU a FN Brno dosáhla 0,2 ‰ a je dlouhodobě stálá. Přidružené závažné mateřské komplikace se vyskytly ve 38 % případů a neonatální komplikace ve 31 % případů. Nutným předpokladem snížení rizika výskytu přidružených komplikací je především časné stanovení diagnózy eklampsie a minimalizace časové prodlevy do ukončení gravidity. V rámci léčby eklampsie a následných komplikací je nezbytný interdisciplinární přístup.
In English
Objective: Evaluation of perinatal results in a set of pregnancies complicated by eclampsia. Methods: Analysis of 67,304 births performed at the Department of Gynecology and Obstetrics, Masaryk University, Faculty of Medicine and University Hospital, Brno from 2008-2018. During the given period, eclampsia was diagnosed in 16 mothers (0.2960). The during the time of eclampsia (week of gestation, prepartum, intrapartum, postpartum) fetal and neonatal status (signs of intrauterine distress, pH of the umbilical artery, Apgar score, intrauterine fetal death, death in the early neonatal period) were evaluated. Symptoms and course of the eclamptic attack, maternal comorbidities, associated obstetric complications (placental abruption, surgical complications, blood loss, hysterectomy) and non-obstetric complications (coagulopathy, renal and hepatic impairment, neurological complications) were monitored. Results: Out of a total of 16 cases of eclampsia, 13 cases (81.3%) were confirmed during pregnancy, one case (6.2%) during childbirth, and two cases (12.5%) within 24 hours after childbirth. The mean gestational week of eclampsia was 33 weeks and 3 days. The typical course of an eclamptic attack characterized by headache and visual disturbances followed by a rapid onset of convulsions was noted in five cases (31%). Fetal hypoxia with a pH of the umbilical artery less than 7.10 occurred in four cases (25%). The dependence of the decrease in pH value on the time interval from the diagnosis of eclampsia to the termination of pregnancy was demonstrated. The pH of the umbilical artery decreased on average by 0.054 every 30 minutes from the onset of the eclamptic attack until the end of pregnancy. There were 3 perinatal deaths in the group (19%). Intrauterine fetal death occurred in one case due to partial abruption of the placenta during an eclamptic attack; two newborns died in the early neonatal period. The cause of death was sepsis in one case and perforation of the intestine in necrotizing enterocolitis in the other. The death of the mother was not recorded in the file. The incidence of preeclampsia in subsequent pregnancies reached 18.8%. Non-obstetric and neurological complications (amaurosis, subarachnoid hemorrhage, amnesia) occurred in the group in three cases (18.8%), and renal failure occurred in two cases (12.5%). Conclusion: The incidence of eclampsia at the Department of Gynecology and Obstetrics, Masaryk University, Faculty of Medicine and University Hospital, Brno reached 0.2%o and was stable for a long time. Associated serious maternal complications occurred in 37.5% of cases and neonatal complications in 31.3% of cases. Early diagnosis of eclampsia and minimization of the time delay until the end of pregnancy is a prerequisite for reducing the risk of associated complications. An interdisciplinary approach is needed.