Idiopatická intrakraniální hypertenze je klinickou jednotkou, která je charakterizována zvýšenými hodnotami intrakraniálního tlaku bez prokazatelné příčiny. Pokud je příčina známá, označuje se jako sekundární intrakraniální hypertenze, typicky při trombózách splavů. Toto onemocnění představuje pro pacienta především riziko vážného poškození zraku. Z počátku jsou změny reverzibilní, ale při prolongovaném průběhu pak již mohou být změny ireverzibilní. Pro stanovení diagnózy je nutná přítomnost příznaků nitrolební hypertenze, edému papil na očním pozadí, normální složení mozkomíšního moku a verifikovaný zvýšený nitrolební tlak pomocí lumbální punkce. Jde tedy o diagnózu per exclusionem. Autoři prezentují na souboru pacientů zkušenosti s použitím zevní lumbální drenáže u pacientů s idiopatickou a sekundární nitrolební hypertenzí. Všichni pacienti byly vyšetřeni na magnetické rezonanci včetně MR angiografie a podstoupili před a po zavedení zevní lumbální drenáže kompletní oční vyšetření včetně vyšetření očního pozadí a perimetru. Před zavedením zevní lumbální drenáže byl u všech pacientů změřen otevírací tlak Zevní lumbální drenáž je přínosná v managementu pacientů s idiopatickou a sekundární nitrolební hypertenzí a zpřesňuje diagnostiku a predikci efektu případné zkratové operace.