Paratexte, ohne die es keine Literatur gäbe Zur Rezeption des Werkes von Paul Celan und der Funktion von Paratexten in der totalitären Tschechoslowakei (1948-1989)

PYTLÍK, Petr. Paratexte, ohne die es keine Literatur gäbe Zur Rezeption des Werkes von Paul Celan und der Funktion von Paratexten in der totalitären Tschechoslowakei (1948-1989) (Paratexts without which there would be no literature On the reception of the work of Paul Celan and the function of paratexts in totalitarian Czechoslovakia (1948-1989)). In XIV. Kongress der Internationalen Vereinigung für Germanistik (IVG). 2021.

Basic information

• Original name: Paratexte, ohne die es keine Literatur gäbe Zur Rezeption des Werkes von Paul Celan und der Funktion von Paratexten in der totalitären Tschechoslowakei (1948-1989)
• Name in Czech: Paratexty, bez kterých by nebyla literatura K recepci díla Paula Celana a funkci paratextů v totalitním Československu (1948-1989)
• Name (in English): Paratexts without which there would be no literature On the reception of the work of Paul Celan and the function of paratexts in totalitarian Czechoslovakia (1948-1989)
• Authors: PYTLÍK, Petr.
• Edition: XIV. Kongress der Internationalen Vereinigung für Germanistik (IVG), 2021.

Other information

• Original language: German
• Type of outcome: Presentations at conferences
• Field of Study: 60200 6.2 Languages and Literature
• Country of publisher: Italy
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• Organization unit: Faculty of Education
• Keywords (in Czech): Paul Celan; Recepční estetika; Paratexty; Československo; Literatura v totalitním režimu
• Keywords in English: Paul Celan; Reception aesthetics; Paratexts; Czechoslovakia; Literature in the totalitarian regime
• Tags: International impact

Abstract

Die Rezeption des Werks von Paul Celan in der ČSSR war, genauso wie bei vielen modernen deutschen Lyrikern der Nachkriegszeit, kompliziert. Das kommunistische Regime mit seinem Zensurapparat bestimmte im Großen und Ganzen das Kulturleben in der Tschechoslowakei auf allen Ebenen. Der Rezeption von Celans Werk half nicht, dass das Regime grundsätzlich antizionistisch und antisemitisch orientiert war. Trotzdem wurden Celans Gedichte ins Tschechische übersetzt und seine Texte fanden ihre Leser. Um die Rezeption von Celans Werken hat sich der Brünner Dichter Ludvík Kundera in Tschechien wohlverdient. Dabei musste er, wie auch andere Celan-Übersetzer, Celans Texte nicht nur co-genial übersetzen, sondern auch vor dem Zensurapparat des totalitären Regimes überzeugend behaupten können. Im vorliegenden Beitrag werden Vorworte, Nachworte zu tschechischen Übersetzungen von Celans Texten und Kritiken in literarischen Zeitschriften analysiert. Dabei werden Strategien untersucht, die jeweilige Autoren von Paratexten gewählt haben, um Celans Texte einerseits bei der Zensur möglicherweise akzeptierbar zu machen, andererseits ihren literarischen Wert für die tschechische Leserschaft nicht in nichtssagenden, regimehörigen Phrasen zu reduzieren. Die Übersetzer und Kritiker haben sich mit dieser Herausforderung auf unterschiedliche Weise auseinandergesetzt, wie dies im vorliegenden Beitrag an einzelnen Textbeispielen anschaulich gemacht wird. Der vorliegende Beitrag knüpft an umfangreiche Forschungen an, die auf diesem Gebiet die Literaturwissenschaftler der Palacký Universität in Olomouc und der Masaryk Universität in Brno realisierten, und bietet die spannende Geschichte der Rezeption eines der bedeutendsten deutschsprachigen Dichter des 20. Jahrhunderts in Paratexten in der Zeit von 1945 bis 1989.

Abstract (in Czech)

Recepce díla Paula Celana v Československu, stejně jako u mnoha moderních německých básníků poválečné doby, byla komplikovaná. Komunistický režim se svým cenzurním aparátem do značné míry určoval kulturní život v Československu na všech úrovních. Recepci Celanova díla nepomohl ani fakt, že režim byl zásadně antisionistický a antisemitský. Přesto byly Celanovy básně přeloženy do češtiny a jeho texty si našly své čtenáře, zejména brněnský básník Ludvík Kundera významně přispěl k recepci Celanova díla v České republice. Stejně jako ostatní Celanovi překladatelé musel Celanovy texty nejen kogeniálním způsobem překládat, ale také je umět přesvědčivě prosadit před cenzurním aparátem totalitního režimu. Tento příspěvek analyzuje předmluvy, doslovy k českým překladům Celanových textů a recenze v literárních časopisech. Zkoumá přitom strategie, které příslušní autoři paratextů zvolili, aby byly Celanovy texty na jedné straně přijatelné pro cenzuru a na druhé straně nesnížily jejich literární hodnotu pro české čtenáře v prázdných frázích. Překladatelé a kritici se s touto výzvou vypořádali různými způsoby, jak ukazuje tento příspěvek na příkladech jednotlivých textů. Předkládaný příspěvek navazuje na rozsáhlý výzkum, který v této oblasti provedli literární vědci na Univerzitě Palackého v Olomouci a Masarykově univerzitě v Brně, a nabízí fascinující příběh recepce jednoho z nejvýznamnějších německy mluvících básníků 20. století v paratextech. v letech 1945 až 1989.

Abstract (in English)

The reception of Paul Celan's work in the Czechoslovakia, as with many modern German poets of the post-war period, was complicated. The communist regime with its censorship apparatus largely determined cultural life in Czechoslovakia on all levels. The reception of Celan's work was not helped by the fact that the regime was fundamentally anti-Zionist and anti-Semitic. Nevertheless, Celan's poems were translated into Czech and his texts found their readers. The Brno poet Ludvík Kundera made a good contribution to the reception of Celan's works in the Czech Republic. Like other Celan translators, he not only had to be able to translate Celan's texts in a co-genius manner, but also to be able to convincingly assert them in front of the censorship apparatus of the totalitarian regime. This article analyzes forewords, afterwords to Czech translations of Celan's texts and reviews in literary journals. In doing so, strategies are examined which the respective authors of paratexts have chosen to make Celan's texts possibly acceptable to the censorship on the one hand, and on the other hand not to reduce their literary value for the Czech readership in meaningless, regimen-related phrases. The translators and critics have dealt with this challenge in different ways, as is illustrated in this article using individual text examples. The present contribution builds on extensive research carried out in this field by literary scholars at Palacký University in Olomouc and Masaryk University in Brno, and offers the fascinating story of the reception of one of the most important German-speaking poets of the 20th century in paratexts in the time of 1945 to 1989.