Balkán a střední Evropa jako etnokulturní areály. Příspěvek k evropské interkulturní komparaci

BOČKOVÁ, Helena. Balkán a střední Evropa jako etnokulturní areály. Příspěvek k evropské interkulturní komparaci (Balkans and Central Europe as Ethnocultural Areas. A Contribution to European Intercultural Comparison). In Stanoev, Stanoy; Baeva, Vihra; Penčev, Vladimír; Tončeva, Veselka; Kolarska, Irina. Stranstvašti idei po pătištata na chumanitaristikata. Izsledvanija po folkloristika, kulturna antropologija i slavistika v čest na doc. d-r Katja Michajlova II. Sofija: BAN. Institut za etnologija i folkloristika s Etnografski muzej, 2021, p. 469-490. ISBN 978-619-245-033-5. Available from: https://dx.doi.org/10.7546/WIPH.2021.

Basic information

• Original name: Balkán a střední Evropa jako etnokulturní areály. Příspěvek k evropské interkulturní komparaci
• Name in Czech: Balkán a střední Evropa jako etnokulturní areály. Příspěvek k evropské interkulturní komparaci
• Name (in English): Balkans and Central Europe as Ethnocultural Areas. A Contribution to European Intercultural Comparison
• Authors: BOČKOVÁ, Helena (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
• Edition: Sofija, Stranstvašti idei po pătištata na chumanitaristikata. Izsledvanija po folkloristika, kulturna antropologija i slavistika v čest na doc. d-r Katja Michajlova II, p. 469-490, 22 pp. 2021.
• Publisher: BAN. Institut za etnologija i folkloristika s Etnografski muzej

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Proceedings paper
• Field of Study: 50404 Antropology, ethnology
• Country of publisher: Bulgaria
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• Publication form: printed version "print"
• WWW: URL
• RIV identification code: RIV/00216224:14210/21:00123551
• Organization unit: Faculty of Arts
• ISBN: 978-619-245-033-5
• Doi: http://dx.doi.org/10.7546/WIPH.2021
• Keywords (in Czech): etnické oblasti; Balkán; střední Evropa; lidová kultura; modernizace
• Keywords in English: ethnocultural areas; Balkans; Central Europe; folk culture; moder­nisation
• Tags: rivok
• Tags: International impact, Reviewed

Abstract

Cílem autora je identifikovat rozdíly mezi střední Evropou a Balká­ nem jako etnokultúrne oblasti v kontextu historického a společenského vývoje. V příspěvku se používá etnologický přístup, ale i nálezy sociální historie. Text porov­ nává sociální a kulturní stratifikaci společnosti, definici lidové kultury a specifikaci nositelů lidové tradice. Zabývá se sociální a osídlujicí mobilitou a nehybností, vli­ vem regimentace a zárukou životních a kulturních standardů a týká se účinků mo­ dernizace na lidovou kulturu až do jejího konce. Omezená definice lidové kultury ve střední Evropě a vyrovnání lidové kultury kontrastují s širokou definicí lidové kultury na Balkáně, kde existuje široká škála forem (zejména dům, dvůr, šaty, tka­ nina, strava). Autor považuje historickou sociální mobilitu na Balkáně za důležitou. Mobilita umožnila obyvatelstvu svobodnější přístup k kulturním hodnotám bez pri­ vilegovaných omezení než ve střední Evropě. Moment poklesu lidové kultury se lišil v závislosti na různých stadií modernizace. Na Balkáně poklesl později a tato skutečnost znamenala větší kontrast mezi starým a novým.

Abstract (in English)

The author aims to identify differences between Central Europe and the Balkans as ethnocultural areas in the context of historical and social develop­ ment. The study uses the ethnological approach but also the findings of social history. The text compares social and cultural stratification of society, folk culture definition and specification of folk tradition bearers. It deals with social and settlement mo­ bility and immobility, impacts of regimentation and guarantee of living and cultural Helena Bočková. Balkán a střední Evropa jako etnokulturní areály. Příspěvek... 490Странстващи идеи по пътищата на хуманитаристиката standards and concerns the effects of modernisation on the folk culture until its end. The limited folk culture definition in Central Europe and the equalisation of the folk culture contrast with a broad definition of the folk culture in the Balkans, where a broad variety of forms exists (especially house, courtyard, dress, cloth, diet). The author considers historical social mobility in the Balkans important. The mobility provided the population with freer access to cultural values without privilege limits as in Central Europe. The moment of folk culture decline was different depending on the different stages of modernisation. In the Balkans, the decline came later and the fact signified bigger contrast between old and new.