Ein zweisprachiges Feld – zwei einsprachige Felder? : Brünner Literatur in den 1860er und den 1920er Jahren

BUDŇÁK, Jan. Ein zweisprachiges Feld – zwei einsprachige Felder? : Brünner Literatur in den 1860er und den 1920er Jahren (One Bilingual Field – Two Monolingual Fields? : Literature of Brno in the 1860s and the 1920s). Brünner Beiträge zur Germanistik und Nordistik. Brno: Masarykova univerzita, 2021, vol. 35, No 2, p. 23-39. ISSN 1803-7380. Available from: https://dx.doi.org/10.5817/BBGN2021-2-2.

Basic information

• Original name: Ein zweisprachiges Feld – zwei einsprachige Felder? : Brünner Literatur in den 1860er und den 1920er Jahren
• Name (in English): One Bilingual Field – Two Monolingual Fields? : Literature of Brno in the 1860s and the 1920s
• Authors: BUDŇÁK, Jan (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
• Edition: Brünner Beiträge zur Germanistik und Nordistik, Brno, Masarykova univerzita, 2021, 1803-7380.

Other information

• Original language: German
• Type of outcome: Article in a journal
• Field of Study: 60206 Specific literatures
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• WWW: URL
• RIV identification code: RIV/00216224:14210/21:00119543
• Organization unit: Faculty of Arts
• Doi: http://dx.doi.org/10.5817/BBGN2021-2-2
• Keywords in English: national philology; field theory; literary historiography; multilingual regions; left-wing literature; Czech Studies; German Studies; Moravia; Brno
• Tags: rivok
• Tags: International impact, Reviewed

Abstract

Seit mehr als einem Jahrhundert beruht die Erzählung der Brünner Literatur auf dem genius loci-Prinzip - Brünn, das "mährische Manchester", eine Stadt der Industrie und der Proletarier, "produziert" Industrie- und Proletarierliteratur. Das - selten hinterfragte - Problem dieser Einheit von Ort und Kunst bestand darin, dass die tschechische Version dieses Narrativs gleichzeitig die deutschsprachige Brünner Literatur davon ausschloss, und umgekehrt. Der vorliegende Beitrag schlägt vor, die Theorie des literarischen Feldes (Bourdieu) als Instrument zur Analyse des literarischen Feldes der Stadt zu nutzen, um den monolingualen und monokulturellen Ansatz zur Geschichte der Brünner Literatur in Frage zu stellen. Anhand der synchronen "Schnitte" der 1860er Jahre, als nach der Lockerung der Beschränkungen für die österreichische Zeitschriften- und Buchproduktion sowie für die Aktivitäten der Leser- und Schriftstellervereinigungen in den Jahren 1860/1861 eine neue Literatur entstand, und der 1920er Jahre als einer Periode differenzierter literarischer Felder mit populärer Belletristik, bürgerlicher Literatur und verschiedenen modernistischen und avantgardistischen Gruppen versucht der Beitrag zu zeigen, wie sich die literarischen Felder in Brünn entwickelten. Gab es in den 1860er Jahren trotz bereits vorhandener nationalistischer Ideologien noch ein weitgehend einheitliches Feld der Brünner Literatur, das vor allem darauf beruhte, dass die Verlage zweisprachig arbeiteten und parallele Zeitschriften in deutscher und tschechischer Sprache herausgaben, so spaltete sich dieses Feld in den 1920er Jahren in zwei strukturierte einsprachige Segmente auf, die jedoch noch zahlreiche Überschneidungen und Parallelismen aufweisen.

Abstract (in Czech)

Již více než sto let je vyprávění o brněnské literatuře založeno na principu genia loci - Brno, "Manchester Moravy", město průmyslu a proletářů "produkuje" průmyslovou a proletářskou literaturu. Problémem - jen málokdy zpochybňovaným - této jednoty místa a umění bylo, že česká verze tohoto narativu z něj zároveň vylučovala německy psanou brněnskou literaturu a naopak. Předkládaný příspěvek navrhuje využít teorii literárního pole (Bourdieu) jako nástroj analýzy literárního pole města a zpochybnit tak jednojazyčný a monokulturní přístup k dějinám brněnské literatury. Na synchronních "řezech" 60. let 19. století, kdy po uvolnění omezení rakouské časopisecké a knižní produkce a činnosti čtenářských a spisovatelských spolků v letech 1860/1861 vznikala nová literatura, a 20. let 20. století jako období diferencovaného literárního pole (polí) s populární beletrií, měšťanskou literaturou a různými modernistickými a avantgardními skupinami se příspěvek pokouší ukázat, jak se vyvíjelo literární pole (pole) Brna. V šedesátých letech 19. století existovalo navzdory již existujícím nacionalistickým ideologiím ještě do značné míry jednotné pole brněnské literatury, založené především na tom, že nakladatelství působila v obou jazycích a vydávala paralelní periodika v němčině a češtině, zatímco ve dvacátých letech 20. století se toto pole rozdělilo na dva strukturované jednojazyčné segmenty, které však stále vykazují četné průniky a paralely.

Abstract (in English)

Since over a century, the narrative of Brno literature has been one based on the principle of genius loci – Brno, the “Manchester of Moravia”, a city of industry and proletarians “produces” industrial and proletarian literature. The – barely questioned – problem with this unity of place and art has been that at the same time, the Czech version of this narrative excluded the literature of Brno written in German from it, and vice versa. The present paper suggests to take advantage of the theory of literary field (Bourdieu) as a tool for analyzing the literary field of the city to challenge the monolingual and monocultural approach to the history of Brno literature. Using the synchronic “cuts” of the 1860s when a new literature emerged following the easing of restrictions of Austrian magazine and book production as well as of activities of readers’ and writers’ associations in 1860/1861, and of the 1920s as a period of differentiated literary field(s) with popular fiction, bourgeois literature and various modernist and avantgarde groups, the paper attempts to show how the literary field(s) of Brno evolved. In the 1860s, in spite of already existing nationalist ideologies, there still was a largely unified field of Brno literature, based mainly on the fact that publishing houses operated in both languages and published parallel periodicals in German and Czech, whereas in the 1920s, this field was split in two structured monolingual segments which, however, still display numerous intersections and parallelisms.

Links

• GA21-06511S, research and development project: Name: Dimenze interkulturality v německojazyčné literatuře meziválečné ČSR 1918–1939 na příkladu jejího levicového segmentu

Investor: Czech Science Foundation