p 2021

(Ne)lidská hudba? Hudba 20. století mezi subjektivitou a objektivitou

FLAŠAR, Martin

Basic information

Original name

(Ne)lidská hudba? Hudba 20. století mezi subjektivitou a objektivitou

Name (in English)

(In)human music? 20th century music between subjectivity and objectivity

Authors

FLAŠAR, Martin (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution)

Edition

Festival filozofie, Velké Meziříčí, 10. 9. 2021, 2021

Other information

Language

Czech

Type of outcome

Vyžádané přednášky

Field of Study

60403 Performing arts studies

Country of publisher

Czech Republic

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

RIV identification code

RIV/00216224:14210/21:00119938

Organization unit

Faculty of Arts

Keywords in English

objective music; subjective music; Iannis Xenakis; Milan Kundera

Tags

Tags

Reviewed
Změněno: 6/4/2023 12:14, doc. Mgr. Jana Horáková, Ph.D.

Abstract

V originále

Milan Kundera ve svých esejích přiznává, že v hudbě Varèse a Xenakise nalezl zvláštní útěchu, která spočívá ve smíření s nevyhnutelností konečnosti. Prorokem necitovosti nazval Carl Gustav Jung Jamese Joyce ve své analýze Odyssea. Zde také přichází s tezí, že citovost je nadstavbou brutality. Vyvážení této sentimentality přinášejí proroci asentimentality, podle Junga Joyce, podle Kundery Xenakis. Podle Kundery hudba vždy svojí subjektivitou čelila objektivitě světa. Existují však okamžiky, kdy subjektivita nebo také emocionalita (která za normálních okolností vrací člověka k jeho podstatě a zmírňuje chlad intelektu) stává nástrojem brutality a zla. V takových okamžicích, se naopak objektivní hudba stává krásou, která smývá nánosy emocionality a tlumí barbarství sentimentu. Přednáška Martina Flašara vychází z této Kunderovy teze směrem k dalším úvahám o roli člověka v hudbě 20. a 21. století.

In English

In his essays, Milan Kundera admits that he found a special consolation in the music of Varès and Xenakis, which consists in reconciling with the inevitability of finiteness. Carl Gustav Jung called James Joyce the prophet of insensitivity in his analysis of the Odyssey. Here he also comes up with the thesis that emotionality is an extension of brutality. The balance of this sentimentality is brought about by the prophets of assentimentality, according to Jung Joyce, according to Kundera Xenakis. According to Kundera, music has always faced the objectivity of the world with its subjectivity. However, there are times when subjectivity or emotionality (which normally returns a person to his essence and alleviates the coldness of the intellect) becomes an instrument of brutality and evil. In such moments, on the contrary, objective music becomes a beauty that washes away the layers of emotionality and dampens the barbarity of sentiment. Martin Flašar's lecture is based on Kundera's thesis towards further reflections on the role of man in the music of the 20th and 21st centuries.

Links

MUNI/A/1055/2021, interní kód MU
Name: Umění, média a design: historické proměny, aktuální trendy a výzvy budoucnosti
Investor: Masaryk University