V originále
In the 19th century, historicist restoration projects very often had high stakes and meaning for cities, official figures, and theoreticians alike. The re-Gothicization project of the Church of St James the Great in Brno is no different: as a matter of fact, the sources and writings describing the church’s transformation between circa the 1860s and 1880s provide us with a rich array of materials which allow us to understand both the historiography of the building, and the intertwining of local and global practices in a central European town. With the historian Christian d’Elvert’s text on the restoration as a guideline, and making use of numerous unpublished archival documents, what emerges is a dive into the history of mentalities of a restoration project involving an entire society – from citizens and local authorities to the German master-builder Josef Arnold, and to the famous Viennese architect Heinrich Ferstel. In such a way, the essay follows – in three steps – all the major stages of the restoration, from its intellectual conception as a project to “purify” the appearance of the church to practical issues, such as the involvement of votive donations in its financing, and to the global dynamics involved in the idea of neo- Gothic restoration in the second half of the long 19th century.
In Czech
Restaurování starších objektů v duchu historismu mělo v 19. století velký význam pro města, jejich představitele i teoretiky. Projekt regotizace kostela svatého Jakuba Většího v Brně není jiný: prameny a spisy popisující proměnu kostela mezi cca 60. a 80. lety 19. století nám totiž poskytují bohatou škálu materiálů, které nám umožňují pochopit jak historiografii stavby, tak prolínání lokálních a globálních praktik ve středoevropském městě. S textem historika Christiana d'Elverta o obnově jako vodítkem a s využitím četných nepublikovaných archivních dokumentů se lze ponořit do dějin mentalit restauračního projektu, na němž se podílela celá společnost - od občanů a místních úřadů přes německého stavitele Josefa Arnolda až po slavného vídeňského architekta Heinricha Ferstela. Esej tak ve třech částech sleduje všechny hlavní etapy obnovy, od jejího intelektuálního pojetí jako projektu "očištění" vzhledu kostela, přes praktické otázky, jako bylo zapojení votivních darů do jejího financování, až po globální dynamiku spojenou s myšlenkou novogotické obnovy v druhé polovině dlouhého 19. století.