V originále
Aim: Epidural hematoma (EDH) is a potentially life-threatening condition that belongs to the complex of traumatic brain injuries. The management of EDH requires early diagnosis with optimal treatment to prevent subsequent neurological impairment. In adults, the clinical course generally corresponds to the extent of an intracranial lesion. However, in pediatric patients, EDH represents a diagnostic challenge due to the different features of this entity. Therefore, the therapeutic approach should be based on the patient‘s clinical status and individual requirements. The aim of this study was to describe and highlight the different aspects of EDH in the various age groups. We also present a cohort study from our hospital. Materials and methods: Adult and pediatric patients admitted to the hospital between 2009 and 2019 with developed EDH were retrospectively reviewed. All data including demographic information, mechanism of injury, characteristics of hematoma, associated brain pathologies, treatment, and duration of hospitalization were acquired and statistically analyzed. Results: Seventy-four adult and eighty pediatric patients were included. The mean age in the adult group was 42.4 years and 8.5 years in the pediatric group. The most common causes of EDH were falls of different etiologies. The majority of adult patients were managed surgically due to significant neurological deficits and other cranial pathologies. Pediatric patients were predominantly treated conservatively. Surprisingly, the difference regarding the type of therapy was not as significant in the pediatric group as we assumed. Conclusion: We described specific features of EDH in adult and pediatric patients with emphasis on clinical and radiological differences. In children, the indolent course is often described, despite the presence of significant EDH. Early diagnosis, optimal choice of therapy, and individual approach can prevent the development of neurological deficits.
Česky
Cíl: Epidurální hematom (EDH) je potencionálně život ohrožující stav, který patří mezi traumatická poranění mozku. Léčba EDH vyžaduje včasnou diagnostiku s optimální léčbou, aby se zabránilo následnému neurologickému poškození. U dospělých pacientů klinický průběh obecně odpovídá rozsahu intrakraniální léze. U pediatrických pacientů však EDH představuje diagnostickou výzvu, a to kvůli různým vlastnostem této entity. Terapeutický přístup by proto měl být založen na klinickém stavu pacienta a na jeho individuálních potřebách. Cílem této studie bylo popsat a zdůraznit odlišné aspekty EDH u různých věkových skupin. Prezentujeme také kohortovou studii z našeho pracoviště. Materiál a metody: Do retrospektivní studie byli zařazeni dospělí i pediatričtí pacienti s rozvinutým EDH, kteří byli hospitalizováni v letech 2009–2019. Statisticky byla analyzována všechna získaná data vč. demografických údajů, mechanizmu poranění, charakteristik hematomu, souvisejících mozkových patologií, typu léčby a délky hospitalizace. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 74 dospělých a 80 dětských pacientů. Průměrný věk u dospělých byl 42,4 let a 8,5 let u dětí. Nejčastějšími příčinami rozvoje EDH byly pády s rozdílnou etiologií. Většina dospělých pacientů byla léčena chirurgicky kvůli významnému neurologickému deficitu a dalším intrakraniálním patologiím. Dětští pacienti byli většinou léčeni konzervativně. Překvapivě nebyl rozdíl týkající se typu terapie u pediatrické skupiny tak významný, jak jsme předpokládali. Závěr: V práci jsme popsali specifika EDH u dospělých i dětských pacientů s důrazem na klinické i radiologické rozdíly. U dětí bývá často popisován indolentní průběh, i přes přítomnost významného EDH. Včasná diagnostika, optimální volba terapie a individuální přístup mohou předcházet rozvoji neurologického deficitu.