V originále
Příspěvek se zabývá toponymy ve frazémech se strukturou propoziční a polypropoziční v češtině, srbochorvatštině a bulharštině. Z hlediska jejich syntaktické struktury má nejvíce jednotek podobu jednoduché věty (např. sch. Puno je vode proteklo Savom), v menší míře pak souvětí (např. bulh. Chodil v/na Stambul, a carja ne vidjal), výjimku představují tzv. intersubjektové struktury, jako např. čes. Jak je ti, Rakousko? – Ouzko!. V syntaktické struktuře může chybět predikát (např. bulh. Nerde Jambol, nerde Stambul nebo sch. Martin u Zagreb, Martin iz Zagreba). Samotná toponyma nemusí mít vždy jen aktuální oficiální podobu, frazeologie zachycuje stylově příznakové formy, jako např. české Tejn, Brandejs, Cařihrad či Sibérie nebo bulharské Šam, Stambul nebo Carigrad.
In English
The text presents the toponyms in the role of components of the Bulgarian, Serbo-Croatian and Czech phraseological units, which have the form of a sentence (traditionally also called proverbs and sayings). From the point of view of the syntactic structure, most examples are with the structure of a simple sentence (e.g. S.-Cr. Puno je vode proteklo Savom), less complex sentences (e.g. Bulg. Ходил в/на Стамбул, а царя не видял), exceptions are the so-called intersubject structures, such as Czech Jak je ti, Rakousko? – Ouzko!. The syntactic structure may lack a predicate – e.g. Bulg. Нерде Ямбол, нерде Стамбул or S.-Cr. Martin u Zagreb, Martin iz Zagreba. Within the studied phraseology there are also such toponyms that are not in their standard or modern form (e.g. Czech Tejn, Brandejs, Sibérie or Bulg. Стамбул).