Územní diferenciace nerovností ve zdraví v České republice

B 2021

Územní diferenciace nerovností ve zdraví v České republice

HÜBELOVÁ, Dana, Beatrice-Elena CHROMKOVÁ MANEA, Alice KOZUMPLÍKOVÁ, Jitka COUFALOVÁ, Zuzana DERFLEROVÁ BRÁZDOVÁ et. al.

Basic information

Original name

Územní diferenciace nerovností ve zdraví v České republice

Authors

HÜBELOVÁ, Dana (203 Czech Republic, guarantor), Beatrice-Elena CHROMKOVÁ MANEA (203 Czech Republic), Alice KOZUMPLÍKOVÁ (203 Czech Republic), Jitka COUFALOVÁ (203 Czech Republic), Zuzana DERFLEROVÁ BRÁZDOVÁ (203 Czech Republic, belonging to the institution), Ivana DRAHOLOVÁ, Jana DUDOVÁ (203 Czech Republic), Leona MUŽÍKOVÁ (203 Czech Republic, belonging to the institution), Aleš PEŘINA (203 Czech Republic, belonging to the institution), Ivana TYLČEROVÁ, Martina URBANOVÁ (203 Czech Republic) and Hana VOJÁČKOVÁ

Edition

1. vydání. Praha, 98 pp. 2021

Publisher

Grada

Other information

Language

English

Type of outcome

Odborná kniha

Field of Study

30304 Public and environmental health

Country of publisher

Czech Republic

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

Publication form

printed version "print"

RIV identification code

RIV/00216224:14110/21:00119966

Organization unit

Faculty of Medicine

ISBN

978-80-271-3529-5

Keywords in English

health inaequalities; planning health strategy; health indicators; health index

Abstract

V originále

Zdraví je multidimenzionální koncept a působení jedné proměnné se může v různých dimenzích lišit. Hodnocení vlivu rozličných determinant na zdraví komplikuje skutečnost, že tyto proměnné navzájem v různé míře korelují, a proto je problematické odhadnout čistý vliv jedné proměnné (Miech, Hauser, 2001). Navíc síla asociace mezi zdravím a jeho determinanty je proměnlivá v průběhu života (Chen et al., 2006). Přesto jsou dané determinanty dobře zavedenými monitorovacími nástroji, a to nejen pro jejich schopnost měřit, ale také z toho důvodu, že konkrétní výsledky umožňují stanovení priority, formulování politik a hodnocení těchto politik (Salmi et al., 2017). Pro prezentované analýzy prostorových diferenciací nerovností ve zdraví a jejich determinant a ukazatelů byla záměrně zvolena územní úroveň okresů (LAU 1) České republiky, a to z toho důvodu, že mezinárodní statistiky a projekty (Eurostat, Euro-Healthy aj.) ve většině případů analyzují stav na úrovni národní, případně regionů soudržnosti (NUTS 2), které ovšem v případě České republiky vytvářejí území s nejednotnou geografickou, sídelní, ekonomickou, sociální, environmentální aj. strukturou uvnitř samotných regionů. K hodnocení nerovností ve zdraví se používá řada metod, mezi nimiž je vytváření indexů (kompozitních indikátorů) ověřenou a používanou metodou na mezinárodní (Saib et al., 2015; Fernandez- Crehuet et al., 2019; Hübelová et al., 2020) i národní úrovni (Pearson-Stuttard et al, 2019; Hübelová et al., 2021). Evropská unie počínaje rokem 2009 zařadila mezi své priority snižování nerovností v oblasti zdraví, a to s podporou Commission Communication Solidarity in Health ve formě sdělení „Reducing Health Inequalities in the European Union“ (EC, 2009). V „sociálním modelu zdraví“ Dahlgrena a Whiteheada (1991) jsou nerovnosti v oblasti zdraví běžně analyzovány v několika dimenzích týkajících se sociálních, ekonomických a environmentálních determinantů. Abychom lépe pochopili, proč jsou některé populace nebo skupiny obyvatel zdravější než ostatní, a aby bylo možné přijmout opatření, která zlepší zdraví a sníží nerovnosti, mělo by monitorování faktorů zdraví přesáhnout rámec měření zdravotních výsledků (WHO, 2017). Z tohoto důvodu je nutný posun v monitorování determinantů a ukazatelů, včetně příčin a rizikových faktorů (Braveman, Gottlieb, 2014). Úkol sledovat nerovnosti zdraví obyvatelstva pomocí indikátorů z více dimenzí vyžaduje především dostupnost prostorově disagregovaných dat. Mít spolehlivé údaje je následně zásadní pro informované rozhodování, identifikaci nedostatků a lepší pochopení dopadů a důsledků tohoto rozhodování (Arcaya et al., 2015). Aktuální celospolečenská situace řeší řadu ekonomických, sociálních a celospolečenských změn, které odrážejí vliv epidemie covid-19. Pro rozhodovací procesy na úrovni národní i regionální je nezbytný efektivní produkt sloužící jako nástroj pro výběr vhodných opatření na zmírnění nerovností ve zdraví. Tato opatření mohou mít o to významnější efekt, pokud budou selektivně cílená.

Links

TL03000202, research and development project

Name: Nerovnosti ve zdraví v České republice: význam a vztah determinant zdravotního stavu obyvatelstva v územních disparitách

Investor: Technology Agency of the Czech Republic

Citovat

HÜBELOVÁ, Dana, Beatrice-Elena CHROMKOVÁ MANEA, Alice KOZUMPLÍKOVÁ, Jitka COUFALOVÁ, Zuzana DERFLEROVÁ BRÁZDOVÁ, Ivana DRAHOLOVÁ, Jana DUDOVÁ, Leona MUŽÍKOVÁ, Aleš PEŘINA, Ivana TYLČEROVÁ, Martina URBANOVÁ and Hana VOJÁČKOVÁ. Územní diferenciace nerovností ve zdraví v České republice (Territorial Differentiation of Health Inequalities in the Czech Republic). 1. vydání. Praha: Grada, 2021, 98 pp. ISBN 978-80-271-3529-5.

@book{1828560,
   author = {Hübelová, Dana and Chromková Manea, BeatriceandElena and Kozumplíková, Alice and Coufalová, Jitka and Derflerová Brázdová, Zuzana and Draholová, Ivana and Dudová, Jana and Mužíková, Leona and Peřina, Aleš and Tylčerová, Ivana and Urbanová, Martina and Vojáčková, Hana},
   address = {Praha},
   edition = {1. vydání},
   keywords = {health inaequalities; planning health strategy; health indicators; health index},
   howpublished = {tištěná verze "print"},
   language = {eng},
   location = {Praha},
   isbn = {978-80-271-3529-5},
   publisher = {Grada},
   title = {Územní diferenciace nerovností ve zdraví v České republice},
   year = {2021}
}

TY  - BOOK
ID  - 1828560
AU  - Hübelová, Dana - Chromková Manea, Beatrice-Elena - Kozumplíková, Alice - Coufalová, Jitka - Derflerová Brázdová, Zuzana - Draholová, Ivana - Dudová, Jana - Mužíková, Leona - Peřina, Aleš - Tylčerová, Ivana - Urbanová, Martina - Vojáčková, Hana
PY  - 2021
TI  - Územní diferenciace nerovností ve zdraví v České republice
VL  - Neuveden
PB  - Grada
CY  - Praha
SN  - 9788027135295
KW  - health inaequalities
KW  - planning health strategy
KW  - health indicators
KW  - health index
N2  - Zdraví je multidimenzionální koncept a působení jedné proměnné se může v různých dimenzích lišit. Hodnocení vlivu rozličných determinant na zdraví komplikuje skutečnost, že tyto proměnné navzájem v různé míře korelují, a proto je problematické odhadnout čistý vliv jedné proměnné (Miech, Hauser, 2001). Navíc síla asociace mezi zdravím a jeho determinanty je proměnlivá v průběhu života (Chen et al., 2006). Přesto jsou dané determinanty dobře zavedenými monitorovacími nástroji, a to nejen pro jejich schopnost měřit, ale také z toho důvodu, že konkrétní výsledky umožňují stanovení priority, formulování politik a hodnocení těchto politik (Salmi et al., 2017). Pro prezentované analýzy prostorových diferenciací nerovností ve zdraví a jejich determinant a ukazatelů byla záměrně zvolena územní úroveň okresů (LAU 1) České republiky, a to z toho důvodu, že mezinárodní statistiky a projekty (Eurostat, Euro-Healthy aj.) ve většině případů analyzují stav na úrovni národní, případně regionů soudržnosti (NUTS 2), které ovšem v případě České republiky vytvářejí území s nejednotnou geografickou, sídelní, ekonomickou, sociální, environmentální aj. strukturou uvnitř samotných regionů. K hodnocení nerovností ve zdraví se používá řada metod, mezi nimiž je vytváření indexů (kompozitních indikátorů) ověřenou a používanou metodou na mezinárodní (Saib et al., 2015; Fernandez- Crehuet et al., 2019; Hübelová et al., 2020) i národní úrovni (Pearson-Stuttard et al, 2019; Hübelová et al., 2021). Evropská unie počínaje rokem 2009 zařadila mezi své priority snižování nerovností v oblasti zdraví, a to s podporou Commission Communication Solidarity in Health ve formě sdělení „Reducing Health Inequalities in the European Union“ (EC, 2009). V „sociálním modelu zdraví“ Dahlgrena a Whiteheada (1991) jsou nerovnosti v oblasti zdraví běžně analyzovány v několika dimenzích týkajících se sociálních, ekonomických a environmentálních determinantů. Abychom lépe pochopili, proč jsou některé populace nebo skupiny obyvatel zdravější než ostatní, a aby bylo možné přijmout opatření, která zlepší zdraví a sníží nerovnosti, mělo by monitorování faktorů zdraví přesáhnout rámec měření zdravotních výsledků (WHO, 2017). Z tohoto důvodu je nutný posun v monitorování determinantů a ukazatelů, včetně příčin a rizikových faktorů (Braveman, Gottlieb, 2014). Úkol sledovat nerovnosti zdraví obyvatelstva pomocí indikátorů z více dimenzí vyžaduje především dostupnost prostorově disagregovaných dat. Mít spolehlivé údaje je následně zásadní pro informované rozhodování, identifikaci nedostatků a lepší pochopení dopadů a důsledků tohoto rozhodování (Arcaya et al., 2015). Aktuální celospolečenská situace řeší řadu ekonomických, sociálních a celospolečenských změn, které odrážejí vliv epidemie covid-19. Pro rozhodovací procesy na úrovni národní i regionální je nezbytný efektivní produkt sloužící jako nástroj pro výběr vhodných opatření na zmírnění nerovností ve zdraví. Tato opatření mohou mít o to významnější efekt, pokud budou selektivně cílená.
ER  -

HÜBELOVÁ, Dana, Beatrice-Elena CHROMKOVÁ MANEA, Alice KOZUMPLÍKOVÁ, Jitka COUFALOVÁ, Zuzana DERFLEROVÁ BRÁZDOVÁ, Ivana DRAHOLOVÁ, Jana DUDOVÁ, Leona MUŽÍKOVÁ, Aleš PEŘINA, Ivana TYLČEROVÁ, Martina URBANOVÁ and Hana VOJÁČKOVÁ. \textit{Územní diferenciace nerovností ve zdraví v České republice (Territorial Differentiation of Health Inequalities in the Czech Republic)}. 1. vydání. Praha: Grada, 2021, 98 pp. ISBN~978-80-271-3529-5.

Detailed Information on Publication Record