V originále
Ve své studii o Janu Fischerovi, která je součástí nového souborného vydání příběhů Rychlých šípů (Albatros 2021), zmiňuje Tomáš Prokůpek, že první „klon“ Rychlých šípů se objevuje již koncem roku 1940 v katolickém časopise Anděl strážný. Ve svém příspěvku se zaměřím právě na tento časopis a život obrázkového seriálu v něm – od prvních krůčků a napodobování úspěšných vzorů přes pokusy se žánrem „komiksové životy světců“ až do úplného zákazu časopisu v roce 1948. Na časově omezené ploše a v nepříliš rozsáhlém materiálu tak můžeme sledovat proces, v němž komiks zabydluje nový prostor, a v němž dochází k artikulaci komiksového komunikačního kódu – nejen s přihlédnutím k výrazovým specifikům vyprávění v panelech, ale také k cílové čtenářské skupině.
Anglicky
In his study of Jan Fischer, which is part of the new collected edition of the stories of Rychlé šípy (Albatros 2021), Tomáš Prokůpek mentions that the first "clone" of Rychlé šípy appeared as early as the end of 1940 in the Catholic magazine Anděl strážný. In my paper I will focus on this magazine and the life of the picture series in it - from the first steps and imitation of successful models through experiments with the genre of "comic lives of saints" until the complete banning of the magazine in 1948. Thus, in a limited space of time and not very extensive material, we can trace the process by which comics occupied a new space, and in which the comic communication code was articulated - not only taking into account the expressive specifics of the narrative in the panels, but also the selected group of readers.