Taktické mapování bariér

TROJAN, Jakub; Tomáš KREJČÍ; Eva NOVÁKOVÁ and Robert OSMAN. Taktické mapování bariér. In Robert Osman. Geografie bariér: příklady dobrých bezbariérových realizací. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2021, p. 235-274. ISBN 978-80-210-9909-8. Available from: https://dx.doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-9910-2021-7.

Basic information

Original name

Taktické mapování bariér

Name in Czech

Taktické mapování bariér

Authors

TROJAN, Jakub ORCID; Tomáš KREJČÍ; Eva NOVÁKOVÁ and Robert OSMAN

Edition

1. vyd. Brno, Geografie bariér: příklady dobrých bezbariérových realizací, p. 235-274, 40 pp. 2021

Publisher

Masarykova univerzita

---

Other information

Type of outcome

Chapter(s) of a specialized book

Confidentiality degree

is not subject to a state or trade secret

Publication form

printed version "print"

References:

URL

ISBN

978-80-210-9909-8

DOI

http://dx.doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-9910-2021-7

Keywords (in Czech)

Taktický urbanismus; přístupnost; bariéra

Keywords in English

Tactical urbanism; accessibility; barrier

Tags

Reviewed

---

Abstract

V originále

Sedmá kapitola se zaměřuje na praktickou ukázku aplikace taktického urbanismu a taktického mapování na příkladu města Brna. Při výzkumu jsme využili šesti souvisejících taktik. Nejprve jsme ve spolupráci s Poradním sborem pro bezbariérové Brno identifikovali typy prostorů prioritního zájmu. Poté (rovněž ve spolupráci s Poradním sborem pro bezbariérové Brno) jsme identifikovali prioritní místa a instituce, které jsou pro osoby se znevýhodněním klíčové. Ve třetí taktice identifikujeme prostorovou koncentraci těchto prioritních míst (s cílem určit prioritní území). Následně na základě terénního výzkumu identifikujeme bariéry v prioritních územích a kategorizujeme je do několika tříd. Každou bariéru pak podrobujeme hodnocení, jak náročné je její odstranění – buď z hlediska povahy bariéry, nebo optikou vlastnictví/správy bariéry. V závěrečné šesté taktice navrhujeme snadno odstranitelné bariéry tak, abychom co nejvíce zpřístupnili prostor v prioritních územích. Tyto návrhy se zaměřují právě na ty bariéry, jejichž odstranění by přineslo největší „užitek“ (tj. nejvíce pomohlo zpřístupnit trasu) ve smyslu taktického urbanismu. Návrh taktického mapování není univerzální a otevřeně se v kapitole zabýváme i slepými uličkami. Ukázalo se například, že k úspěšnému popisu charakteru bariér není nutné používat sofistikované přístroje (postačí obyčejný chytrý telefon) nebo že bariéry nelze zúžit na bodové objekty, ale je třeba pracovat i s liniovými bariérami (např. chybějící vodicí linie, varovné pásy apod.). Důležité je také, aby se na taktickém mapování podílel širší mezioborový tým – kromě sociálních geografů a kartografů sem patří specialisté na bariéry (aby bylo možné bariéry v prostoru jasně identifikovat) a zástupci veřejné správy, kteří mají na starosti přístupnost prostoru. Je však třeba vzít v úvahu, že se jedná o ilustrativní příklad práce v konkrétním městě. Přestože očekáváme, že přenositelnost může být vysoká (zejména do podobně velkých měst), je důležité adaptovat naše metodické postupy na reálie a potřeby konkrétního sídla. Účelem detailního rozboru našeho metodického přístupu v Brně je poskytnout návod, kde je možné začít a jak lze přistupovat k mapování.

In Czech

Sedmá kapitola se zaměřuje na praktickou ukázku aplikace taktického urbanismu a taktického mapování na příkladu města Brna. Při výzkumu jsme využili šesti souvisejících taktik. Nejprve jsme ve spolupráci s Poradním sborem pro bezbariérové Brno identifikovali typy prostorů prioritního zájmu. Poté (rovněž ve spolupráci s Poradním sborem pro bezbariérové Brno) jsme identifikovali prioritní místa a instituce, které jsou pro osoby se znevýhodněním klíčové. Ve třetí taktice identifikujeme prostorovou koncentraci těchto prioritních míst (s cílem určit prioritní území). Následně na základě terénního výzkumu identifikujeme bariéry v prioritních územích a kategorizujeme je do několika tříd. Každou bariéru pak podrobujeme hodnocení, jak náročné je její odstranění – buď z hlediska povahy bariéry, nebo optikou vlastnictví/správy bariéry. V závěrečné šesté taktice navrhujeme snadno odstranitelné bariéry tak, abychom co nejvíce zpřístupnili prostor v prioritních územích. Tyto návrhy se zaměřují právě na ty bariéry, jejichž odstranění by přineslo největší „užitek“ (tj. nejvíce pomohlo zpřístupnit trasu) ve smyslu taktického urbanismu. Návrh taktického mapování není univerzální a otevřeně se v kapitole zabýváme i slepými uličkami. Ukázalo se například, že k úspěšnému popisu charakteru bariér není nutné používat sofistikované přístroje (postačí obyčejný chytrý telefon) nebo že bariéry nelze zúžit na bodové objekty, ale je třeba pracovat i s liniovými bariérami (např. chybějící vodicí linie, varovné pásy apod.). Důležité je také, aby se na taktickém mapování podílel širší mezioborový tým – kromě sociálních geografů a kartografů sem patří specialisté na bariéry (aby bylo možné bariéry v prostoru jasně identifikovat) a zástupci veřejné správy, kteří mají na starosti přístupnost prostoru. Je však třeba vzít v úvahu, že se jedná o ilustrativní příklad práce v konkrétním městě. Přestože očekáváme, že přenositelnost může být vysoká (zejména do podobně velkých měst), je důležité adaptovat naše metodické postupy na reálie a potřeby konkrétního sídla. Účelem detailního rozboru našeho metodického přístupu v Brně je poskytnout návod, kde je možné začít a jak lze přistupovat k mapování.

In English

The chapter focuses on a practical demonstration of the application of tactical urbanism and tactical mapping on the example of the city of Brno. Six related tactics were used in our research. First, we identified the types of spaces of priority interest in collaboration with the Advisory Board for a Barrier-Free Brno. Then (also in collaboration with the Advisory Board for Barrier-Free Brno) we identified priority places and institutions that are key for people with disabilities. In the third tactic we identify the spatial concentration of these priority places (in order to identify priority areas). Then, based on field research, we identify barriers in the priority territories and categorize them into several classes. We then subject each barrier to an assessment of how challenging it is to remove - either in terms of the nature of the barrier or through the lens of ownership/management of the barrier. In the final sixth tactic, we design easily removable barriers to make space in priority areas as accessible as possible. These suggestions focus on precisely those barriers whose removal would provide the greatest "benefit" (i.e., help most to make the route more accessible) in the sense of tactical urbanism. The tactical mapping proposal is not a one-size-fits-all, and dead ends are openly addressed in the chapter. For example, it has been shown that it is not necessary to use sophisticated instruments to successfully describe the nature of barriers (a simple smartphone will suffice) or that barriers cannot be reduced to point objects, but that linear barriers (e.g. missing guide lines, warning strips, etc.) also need to be worked with. It is also important that a broader interdisciplinary team is involved in tactical mapping - in addition to social geographers and cartographers, this includes barrier specialists (so that barriers in the space can be clearly identified) and public administration representatives who are responsible for accessibility of the space. However, it should be borne in mind that this is an illustrative example of work in a specific city. Although we expect that transferability may be high (especially to similarly sized cities), it is important to adapt our methodological approaches to the realities and needs of a particular settlement. The purpose of detailing our methodological approach in Brno is to provide guidance on where to start and how to approach mapping.

---

Links

TL01000013, research and development project

Name: Strategické nástroje pro utváření bezbariérového prostoru města Investor: Technology Agency of the Czech Republic