Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
@inbook{1856077, author = {Večeřa, Pavel}, address = {Boskovice, Brno}, booktitle = {Jiří Mahen v množném čísle}, edition = {1. vyd.}, editor = {POLÁČEK, Jiří a kol.}, keywords = {Jiří Mahen; Establishment of Czechoslovakia 28 October 1918; discursive analysis}, howpublished = {tištěná verze "print"}, language = {cze}, location = {Boskovice, Brno}, isbn = {978-80-7326-324-9}, pages = {45-59}, publisher = {Albert}, title = {Pozdrav svobodné vlasti : diskursivní analýza Mahenovy básně reagující na 28. říjen 1918}, year = {2021} }
TY - CHAP ID - 1856077 AU - Večeřa, Pavel PY - 2021 TI - Pozdrav svobodné vlasti : diskursivní analýza Mahenovy básně reagující na 28. říjen 1918 VL - Neuveden PB - Albert CY - Boskovice, Brno SN - 9788073263249 KW - Jiří Mahen KW - Establishment of Czechoslovakia 28 October 1918 KW - discursive analysis N2 - Text představuje diskursivní analýzu jedné jediné básně Jiřího Mahena vydané v bezprostřední souvislosti se vznikem Československa 28. října 1918. Po provedené analytické části diskursivní analýzy dochází text k ústřednímu diskursivnímu modelu nalezenému ve zkoumané básni. Konstruované vztahy mezi aktéry básně mají nejblíže životu ve včelíně (vlast), v němž se vše točí kolem královny-matky (matka-vlast jako personifikovaná vlast), s včelami-dělnicemi (věrní občané), případně i trubci (ne-věrní občané). „Včelí matka(-vlast)“ je v centru vší pozornosti a zároveň zaujímá veškerý prostor nárokovaný my-skupinou, tedy Čechoslováky, respektive Čechy. Tento diskursivní model se jeví jako velmi výhodný v situaci, kdy je třeba mobilizovat všechny síly příslušníků my-skupiny ve prospěch vznikajícího státu, jenž zatím nemá jasné hranice, ani ukotvení v Evropě, a jehož budoucnost může být nejistá nebo problematická. Další funkcí tohoto diskursivního modelu je zastírat reálné sociální rozpory uvnitř my-skupiny tím, že se zdůrazněním společného národního cíle ze sociální reality vyloučí parciální sociální zájmy jednotlivých společenských vrstev, a samozřejmě i konflikty mezi nimi. Diskursivní model včelína s královnou-matkou v centru měl tedy zřetelně sociálně harmonizační (konzervativní) charakter. V samém středu královny-matky si pak lze představit soudobé politické, ekonomické a kulturní elity s dvojdomou rolí vůdců, tedy těch, kdož kráčejí v čele zápasu – v tomto případě národního o národní stát – zároveň však těch, kteří se nacházejí v epicentru podstaty přežívání, jak o ní uvažoval Elias Canetti ve své Mase a moci. Diskurs včelína s královnou-matkou uprostřed – tedy s vůdci a elitami – tak v posledku souběžně posiluje privilegované postavení těchto elit a vůdců, dodává jim jako královnám-matkám nimbus dárců a udržovatelů rodu (národa), pro něž se mají neprivilegovaní příslušníci národa/společnosti obětovat v podobě těl coby stavebního materiálu tvořícího hradby, za nimiž vůdci, respektive elity (déle) „přežijí“. To je samo o sobě poněkud absurdní, ba groteskní vyznění básně vytvořené někdejším anarchistickým bouřlivákem. ER -
VEČEŘA, Pavel. Pozdrav svobodné vlasti : diskursivní analýza Mahenovy básně reagující na 28. říjen 1918. In POLÁČEK, Jiří a kol. \textit{Jiří Mahen v množném čísle}. 1. vyd. Boskovice, Brno: Albert. s.~45-59. ISBN~978-80-7326-324-9. 2021.
|