Anestezované morče je využíváno v rámci preklinického testování potenciálních léčiv. Registrace EKG na tomto modelu umožňuje posoudit eventuální arytmogenní potenciál takových látek. Cílem této práce bylo hodnocení arytmogenního potenciálu klinicky užívaných léčiv s účinky na beta-adrenergní receptory. Zvířata byla uvedena do hluboké anestezie inhalací isofluranu a poté byla provedena kanylace jugulární vény. Na hrudník morčete byly připevněny vpichové elektrody a pro kontinuální monitorování tělesné teploty byla zavedena rektální sonda. Zvířata byla rozdělena do tří skupin: VEH (zvířata dostávala fyziologický roztok), DOB (zvířata dostávala beta-sympatomimetikum dobutamin) a ESM (zvířata dostávala beta-lytikum esmolol). Experiment sestával z fáze stabilizace (15 min), následované třemi fázemi aplikování testované látky či fyziologického roztoku (10, 5 a 5 min) prostřednictvím kontinuální intravenózní infuze a fází zotavení (5 min). EKG bylo registrováno a analyzováno pomocí LabChart 8 Pro softwaru. Hodnotili jsme RR interval (resp. srdeční frekvenci), PR interval, QRS komplex a QT interval. QT interval byl následně korigován podle Framinghama. Spolehlivost zavedeného modelu byla prokázána neměnností sledovaných parametrů během celého experimentu u zvířat ve skupině VEH. Aplikace beta-blokátoru esmololu snížila srdeční frekvenci, prodloužila PQ interval i trvání QRS komplexu, a zároveň neovlivnila QTc. Aplikace dobutaminu vedla ke zvýšení srdeční frekvence a ke zkrácení QT intervalu. Model anestezovaného morčete je spolehlivý a cenný pro testování léčiv s účinkem na kardiovaskulární systém zprostředkovaným přes beta-adrenergní receptory.