Instrumente für ein demokratisches Sprachenlernen

KÁŇA, Tomáš. Instrumente für ein demokratisches Sprachenlernen (Tools for a democratic Language Learning). In XVII. Internationale Tagung der Deutschlehrerinnen und Deutschlehrer. 2022.

Basic information

• Original name: Instrumente für ein demokratisches Sprachenlernen
• Name in Czech: Nástroje demokratičnosti výuky
• Name (in English): Tools for a democratic Language Learning
• Authors: KÁŇA, Tomáš.
• Edition: XVII. Internationale Tagung der Deutschlehrerinnen und Deutschlehrer, 2022.

Other information

• Original language: German
• Type of outcome: Conference abstract
• Field of Study: 60202 Specific languages
• Country of publisher: Austria
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• WWW: URL
• Organization unit: Faculty of Education
• Keywords (in Czech): němčina jako cizí nebo druhý jazyk; demokratická výuka; jazyková norma; jazykové poradenství; jazykové korpusy; SEAH; InterCorp
• Keywords in English: German as a foreign or second language; democratic teaching; language norm; language counselling; language corpora; SEAH; InterCorp
• Tags: International impact

Abstract

Im Beitrag geht es darum, Möglichkeiten aufzuzeigen, welche Bandbreite sich den Deutschlehrer*innen und Deutschlernenden öffnet, wenn sie gezielt nach verschiedenen sprachlichen Phänomenen suchen, wenn sie Angaben in Lehrwerken oder Wörterbüchern überprüfen und erweitern wollen, wenn sie recherchieren, ob Formulierungen, die ihnen bekannt vorkommen, auch wirklich häufig verwendet werden, oder z.B. eine regionale Variante oder ein Soziolekt sind. Für eine solche Arbeit mit dem sprachlichen Usus gibt es relativ zuverlässige Instrumente – die Sprachkorpora und korpusähnliche Instrumente, die authentische, aktuelle und dadurch auch von den Reglementierer*innen unabhängige Sprachdaten erfassen. Der Umgang mit diesen Instrumenten und die Deutung der in ihnen beinhalteten Daten ist nicht immer einfach. Im Beitrag wird anhand von Korpora SEAH und InterCorp gezeigt, wie sich diese Instrumente für den Deutschunterricht eignen und wie sie zum autonomen Lernen beisteuern können. Ausgehend von einem korpusbasierten und korpusgesteuerten Ansatz werden einfach zugängliche Portale präsentiert, die sich als geeignete Hilfsmittel sowohl für den Unterricht als auch für eine einfache, schulgerechte Sprachforschung eignen. Einerseits werden für den Unterricht Beispiele für ein induktives und deduktives Lernen vorgeschlagen und die Arbeit mit korpusähnlichen und korpusbasierten Instrumenten dargestellt. Diese Impulse werden von einer Kritik an der Zuverlässigkeit und Repräsentativität gängiger Quellen abgerundet, die wir als Deutschlernende und -lehrende verwenden. Andererseits muss festgehalten werden, dass Korpora bereits den Eingang in die universitäre Lehrer*innen-Ausbildung sowie die Sprach(lehr- und -lern)forschung gefunden haben. In diesem Zusammenhang stellt sich die Frage der Repräsentativität der Korpusdaten und nach Grenzen der Anwendung.

Abstract (in Czech)

Cílem tohoto článku je ukázat, jaké možnosti se otevírají učitelům a žákům němčiny, když cíleně pátrají po různých jazykových jevech, když si chtějí ověřit a rozšířit informace v učebnicích nebo slovnících, když zkoumají, zda formulace, které se jim zdají být známé, jsou skutečně často používané, nebo zda jde například o regionální variantu či sociolekt. Pro tento druh práce s jazykovým úzu existují poměrně spolehlivé nástroje - jazykové korpusy a korpusům podobné nástroje, které shromažďují autentická, aktuální jazyková data a jsou tak nezávislé na (samozvaných) reglementátorech. Pracovat s těmito nástroji a interpretovat údaje, které obsahují, není vždy snadné. Článek využívá korpusy SEAH a InterCorp, aby ukázal, jak jsou tyto nástroje vhodné pro výuku němčiny a jak mohou přispět k autonomnímu učení. Vycházejíce z korpusového a korpusově orientovaného přístupu jsou představeny snadno dostupné portály, které jsou vhodnými nástroji jak pro výuku, tak pro jednoduchý jazykový výzkum vhodný pro školy. Na jedné straně jsou navrženy příklady induktivního a deduktivního učení pro výuku a je představena práce s korpusovými a korpusově založenými nástroji. Tyto podněty doplňuje kritika spolehlivosti a reprezentativnosti běžných zdrojů, které jako studenti a učitelé němčiny používáme. Na druhou stranu je třeba poznamenat, že korpusy si již našly cestu do vysokoškolské přípravy učitelů a do výzkumu jazyků (výuky a učení). V této souvislosti vyvstává otázka reprezentativnosti korpusových dat a limitů jejich využití.

Abstract (in English)

The aim of this article is to show the range of possibilities open to German teachers and learners when they specifically search for various linguistic phenomena, when they want to check and expand information in textbooks or dictionaries, when they research whether formulations that seem familiar to them are actually frequently used, or are, for example, a regional variant or a sociolect. There are relatively reliable instruments for this kind of work with linguistic usage - the language corpora and corpus-like instruments that collect authentic, current language data and are thus independent of the regulators. Dealing with these instruments and interpreting the data they contain is not always easy. The article uses the SEAH and InterCorp corpora to show how these instruments are suitable for teaching German and how they can contribute to autonomous learning. Starting from a corpus-based and corpus-driven approach, easily accessible portals are presented that are suitable tools both for teaching and for simple, school-based language research. On the one hand, examples of inductive and deductive learning are suggested for the classroom and work with corpus-like and corpus-based tools is presented. These impulses are rounded off by a critique of the reliability and representativeness of common sources that we use as learners and teachers of German. On the other hand, it must be noted that corpora have already found their way into university teacher training and language (teaching and learning) research. In this context, the question of the representativeness of the corpus data and the limits of its use arises.

Links

• 2020-1-IT02-KA203-079511, interní kód MU: Name: Sharing European architectural heritage: innovative language teaching tools for academic and professional mobility in Architecture and Construction (Acronym: ERA)

Investor: European Union, Strategic Partnerships in the field of education, training and youth