Výukové metody v období omezení výuky v důsledku COVID-19

PĚKNÝ, Jan and Peter MARINIČ. Výukové metody v období omezení výuky v důsledku COVID-19 (Teaching Methods in the Period of restrected Teaching due to COVID-19). In 14. ročník mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2022. 2022. ISBN 978-80-7509-845-0.

Basic information

• Original name: Výukové metody v období omezení výuky v důsledku COVID-19
• Name (in English): Teaching Methods in the Period of restrected Teaching due to COVID-19
• Authors: PĚKNÝ, Jan and Peter MARINIČ.
• Edition: 14. ročník mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2022, 2022.

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Conference abstract
• Field of Study: 50301 Education, general; including training, pedagogy, didactics [and education systems]
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• WWW: Sborník abstraktů
• Organization unit: Faculty of Education
• ISBN: 978-80-7509-845-0
• Keywords (in Czech): distanční vzdělávání; online výuka; formy výuky; výukové metody; kvalita výuky
• Keywords in English: distance learning; online teaching; forms of teaching; teaching methods; quality of teaching
• Tags: Reviewed

Abstract

V roce 2020 byl svět zasažen šířením onemocnění COVID-19. V důsledku zavádění opatřením, zaměřených na ochranu zdraví obyvatel, byla omezená klasická forma výuky. Žáci tak byli zapojování do výchovně-vzdělávacího procesu z prostředí domova. V následujícím roku se rovněž střídali období klasické a distanční výuky. Situaci a dopady omezení v oblasti výchovně-vzdělávacího procesu průběžně monitorovala Česká školní inspekce (Pavlas, Pražáková et al., 2020; Pavlas, Zatloukal et al., 2020; Pavlas et al., 2021). Zajímavé informace přinášeli rovněž šetření různých výzkumných skupin (Brom et al., 2020; Švaříček et al., 2020). I když v polovině roku 2022 vypadá situace s onemocněním COVID-19 nadějně, a snad ve školách nebude nutnost znovu přistupovat k omezování klasické formy výuky, je vhodné se za obdobím distanční výuky ohlédnout a získané poznatky využít i v budoucnu. Jejich využití totiž nemusí v budoucnosti souviset jenom s opakováním omezování výchovno-vzdělávacího procesu z důvodu ohrožení zdraví, ale například v souvislosti se zvýšením dostupnosti výukového procesu, a jeho schopnosti aktivně zapojovat žáky do výuky. A to v souvislosti s narůstajícím počtem žáků, které lze označit jako digitální domorodce, a širším uplatněním koncepcí konektivismu v školním prostředí, lze chápat jako významný přínos k pedagogické praxi na školách. I když v současné době již existují šetření ohledně dopadů omezení výchovně-vzdělávacího procesu, nicméně považujeme za vhodně se k této problematice opětovně vracet a situaci nadále monitorovat, jelikož se pohled a zpětné vyhodnocování zejména přímých účastníků v čase proměňuje. Proto bylo provedené dotazníkové šetření na vzorku 162 respondentů, kterými byli žáci vybrané střední školy s ekonomickým zaměřením na obor Obchodní akademie. Sběr dat probíhal březnu 2022 formou elektronicky vyplňovaného dotazníku kombinujícího uzavřené a otevřené otázky. Uzavřené otázky byly vyhodnocené popisní statistikou a otevřené otázky byly vyhodnoceny prostřednictvím seskupení významově podobných odpovědí. Získané data jsou konfrontovány se zjištěními z jiných šetření. Výsledky šetření naznačují připravenost žáků na distanční formu výuky z hlediska vybavení domácnosti technikou i zázemím (71 % odpovědí). Malé využívání webkamery ze strany žáků (3 %) i ze strany učitelů (41 %) mohlo být podmíněno problémy s připojením (86 %). V distanční výuce byly využity vlastní prezentace (30 %) a čistý přenos (27 %). Učitelé využívali i aplikace (75 %), i když jenom občasně (70 %) až zřídkavě (22 %). Ve výuce byl prostor pro dotazy (93 %) a komunikace s učitelem byla srozumitelná (85 %). Žáci však museli výuce věnovat více času (72 %), co může být způsobeno nedostatkem času pro zadané úkoly (50 %). Žáci hodnotí kvalitu výuky spíš negativně (78 %) a jako příčinu pro doučování (28 %). I když dávají přednost klasické formě výuky (55 %), kvůli přímému kontaktu se spolužáky (40 %) a učitelem (23 %), volili by možnost hybridní formy výuky (58 %).

Abstract (in English)

In 2020, the world was hit by the spread of COVID-19. As a result of the introduction of measures aimed at protecting the health of the population, the classical form of teaching was limited. Pupils were thus involved in the educational process from the home environment. The following year, the periods of classical and distance teaching also alternated. The situation and impacts of restrictions in the area of the educational process were continuously monitored by the Czech School Inspectorate (Pavlas, Pražáková et al., 2020; Pavlas, Zatloukal et al., 2020; Pavlas et al., 2021). Surveys of various research groups also provided interesting information (Brom et al., 2020; Švaříček et al., 2020). Although in mid-2022 the situation with COVID-19 diseases seems promising, and perhaps in schools there will be no need to re-approach the restriction of the classical form of teaching, it is appropriate to look back on the period of distance learning and use the knowledge gained in the future. The use of such knowledge may not be related in the future only to the repetition of the reduction of the educational process due to health threats, but also, for example, in connection with the increasing availability of the teaching process and its ability to actively involve pupils in teaching. This, in connection with the growing number of pupils who can be described as digital natives and the wider application of the concepts of connectivism in the school environment, can be seen as a significant contribution to pedagogical practice in schools. Although there are currently surveys of the effects of restrictions of the educational process available, we nevertheless consider it appropriate to return to this issue and continue to monitor the situation, as the view and retrospective evaluation of direct participants is changing over time. Therefore, a questionnaire survey was conducted on a sample of 162 respondents, who were students at selected secondary school with a economic focus on the field of Business Academy. Data collection took place in March 2022 in the form of an electronically completed questionnaire combining closed and open questions. Closed questions were evaluated by descriptive statistics and open questions were evaluated through a grouping of semantically similar answers. The obtained data are confronted with the findings of other surveys. The results of the survey indicate the readiness of pupils for distance learning in terms of household equipment and background (71% of responses). The low use of the webcam by pupils (3%) and teachers (41%) could be due to connection problems (86%). Own presentations (30%) and net transmission (27%) were used in distance learning. Teachers also used the applications (75%), although only occasionally (70%) to rarely (22%). There was room for questions (93%) and communication with the teacher was clear (85%). However, students had to spend more time learning (72%), which may be due to lack of time for assigned tasks (50%). Pupils evaluate the quality of teaching rather negatively (78%) and as a reason for tutoring (28%). Although they prefer the classic form of teaching (55%), due to direct contact with classmates (40%) and the teacher (23%), they would choose the option of a hybrid form of teaching – blended learning (58%).

Links

• MUNI/A/1472/2021, interní kód MU: Name: Přírodovědné, technické a odborné vzdělávání na základních a středních školách

Investor: Masaryk University