Odpovědnost za ztrátu podzemní vody

BERÁNEK, Dominik. Odpovědnost za ztrátu podzemní vody (Liability for Loss of Groundwater). České právo životního prostředí. Česká společnost pro právo životního prostředí, 2022, vol. 64, No 2, p. 29-43. ISSN 1213-5542.

Basic information

• Original name: Odpovědnost za ztrátu podzemní vody
• Name in Czech: Odpovědnost za ztrátu podzemní vody
• Name (in English): Liability for Loss of Groundwater
• Authors: BERÁNEK, Dominik (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
• Edition: České právo životního prostředí, Česká společnost pro právo životního prostředí, 2022, 1213-5542.

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Article in a journal
• Field of Study: 50501 Law
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• WWW: Open access časopisu
• RIV identification code: RIV/00216224:14220/22:00126633
• Organization unit: Faculty of Law
• Keywords (in Czech): odpovědnost; voda; ztráta vody; objektivní odpovědnost
• Keywords in English: Liability; Water; Water Loss; Strict Liability
• Tags: odpovědnost za ztrátu vody, rivok, vodní právo, vodní zákon
• Tags: Reviewed

Abstract

Článek se zabývá institutem zvláštní odpovědnosti za ztrátu podzemní vody, který je upravený vodním zákonem v § 29 odst. 2. Po krátkém úvodu nejprve upozorňuji na historický vývoj právní úpravy, na to, jak se vyvíjela v čase. Na pozadí historického přehledu pak ukazuji, že smysl tohoto zvláštního zákonného institutu je v současné době velmi nejistý, což stěžuje další možnosti výkladu. Následně podrobně rozebírám aplikační předpoklady § 29 odst. 2 vodního zákona, což odhaluje velmi nestandardní konstrukci odpovědnosti a omezenou praktickou použitelnost. Ukazuje se, že škodou v tomto případě vodní zákon nerozumí ztrátu podzemní vody, neboť ta není předmětem vlastnictví a její ztrátou tedy nedochází ke zmenšení majetku; škodou se proto v tomto případě rozumí zmenšení hodnoty nemovitosti, se kterou odběr podzemní vody souvisí. Aktivně věcně legitimovaný ale není vlastník nemovitosti, nýbrž ten, kdo má povolení k odběru podzemní vody. To je pochopitelně problematické ve chvíli, kdy vlastník nemovitosti a nositel veřejného subjektivního práva k odběru podzemní vody není jedna osoba. Dokazování ztráty vody je navíc poměrně obtížné, a jakkoli zde podle názoru judikatury hovoříme o objektivní odpovědnosti, důkazní břemeno ohledně vzniku škody tíží poškozeného v postavení žalobce. Poukazuji ale i na to, že změny obecné právní úpravy, které do značné míry vedly k omezení použitelnosti zvláštní odpovědnosti podle § 29 odst. 2 vodního zákona, zároveň otevřely dveře uplatnění odpovědnosti za ztrátu podzemní vody podle obecných pravidel pro náhradu škody podle občanského zákoníku, což dříve nebylo možné.

Abstract (in English)

The article concerns with the institute of special liability for groundwater loss, which is regulated by the Water Act in Section 29(2). After a brief introduction, I first draw attention to the historical development of the legislation and how it has evolved over time. It the light of the historical overview, I then show that the meaning of this special statutory institution is currently very uncertain, which makes further interpretation more difficult. I then discuss in detail the application assumptions of Section 29(2) of the Water Act, which reveals a very non-standard construction of liability and limited practical applicability. It turns out that the Water Act does not understand damage in this case to be the loss of groundwater, since groundwater is not an object of ownership and its loss does not result in a diminution of property; therefore, damage in this case means a diminution in the value of the property to which the right to groundwater pumping is related. However, it is not the owner of the property who has the claim in the matter, but the person who has the authorization to pump the groundwater. This is, of course, problematic when the owner of the property and the holder of the public right to groundwater pumping are not the same person. Moreover, proving the loss of water is rather difficult and, although the case-law holds that there is strict liability, the burden of proof as to the occurrence of the damage is on the injured party as the claimant. However, I would also point out that the changes in the general legislation, which have to a large extent led to a restriction on the applicability of special liability under section 29(2) of the Water Act, have also opened the door to the application of liability for loss of groundwater under the general rules on compensation for damage under the Civil Code, which was not possible before.