2023
Deutsche Spuren in Namen der mährischen Weinbauriede
BOHÁČOVÁ, MichaelaZákladní údaje
Originální název
Deutsche Spuren in Namen der mährischen Weinbauriede
Název česky
Německé stopy v názvech moravských viničních tratí
Název anglicky
German traces in the names of Moravian vineyards
Autoři
BOHÁČOVÁ, Michaela (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Österreichische Namenforschung, Wien, Praesens Verlag, 2023, 1028-1495
Další údaje
Jazyk
němčina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60203 Linguistics
Stát vydavatele
Rakousko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14210/23:00130040
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
toponyma; názvy viničních tratí; Morava; pohraničí; němčina
Klíčová slova anglicky
toponyms; names of vineyards; Moravia; borderland; German
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 29. 12. 2023 14:39, Mgr. Michaela Boháčová, Ph.D.
V originále
Die Studie analysiert die offiziellen Namen von Weinbauriede aus zwei Weinbaugebieten der Tschechischen Republik (Mikulov und Znojmo), deren heutige Form durch die Anpassung der ursprünglichen deutschen Namen entstanden ist. Trotz der Standardisierungsbemühungen nach dem Zweiten Weltkrieg, geografische Namen deutschen Ursprungs zu eliminieren, haben viele dieser Namen im Sprachgebrauch bis heute überlebt. Die Namen werden auf der Grundlage der deutschen lexikalischen Bestandteile in mehrere Gruppen eingeteilt (Namen, die Berg-/-berg, Heide, frýd/frejd/fréd, Los/-los enthalten, und andere), wobei versucht wird, die ursprüngliche (deutsche) Form sowie die Motivation aufzuzeigen (z. B. Šusfeldy aus Schosfeld, Svidrunk aus Suchentrunk, Plotny aus Platten, Kolimberk aus Galgenberg usw). Der Artikel befasst sich auch mit den Möglichkeiten der Integration deutscher Namen ins Tschechische.
Česky
Studie analyzuje oficiální názvy viničních tratí ze dvou vinařských podoblastí České republiky (Mikulovská a Znojemská), jejichž současná podoba vznikla adaptací původních německých názvů. I přes standardizační snahy po 2. sv. válce, jejichž cílem bylo eliminovat zeměpisné názvy německého původu, řada z nich přežila v mluveném úzu až do dnešních dnů. Názvy jsou rozděleny do několika skupin na základě německých lexikálních komponentů (názvy obsahující Berg-/-berg, Heide, frýd/frejd/fréd, Los/-los, a ostatní), přičemž snahou je odhalit výchozí (německý) tvar a rovněž motivaci (např. Šusfeldy z pův. Schosfeld, Svidrunk z pův. Suchentrunk, Plotny z pův. Platten, Kolimberk z pův. Galgenberg apod.). Článek se zabývá rovněž způsoby integrace německých názvů do češtiny.
Návaznosti
MUNI/A/1249/2022, interní kód MU |
|