k 2022

Koncentrace lysozymu ve slinách sportovců

JUŘÍKOVÁ, Jana, Petr VÁŇA, Alena ŽÁKOVSKÁ and Martina BERNACIKOVÁ

Basic information

Original name

Koncentrace lysozymu ve slinách sportovců

Name (in English)

Content of lysozyme in saliva of athlets

Authors

Edition

Mezioborová konference Život ve zdraví 2022, 2022

Other information

Language

Czech

Type of outcome

Prezentace na konferencích

Field of Study

10609 Biochemical research methods

Country of publisher

Czech Republic

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organization unit

Faculty of Education

Keywords in English

lysozyme; athlets; saliva; perfomance

Tags

Reviewed
Změněno: 22/3/2023 11:10, Mgr. Daniela Marcollová

Abstract

ORIG EN

V originále

Cíle: Cílem práce bylo zjistit změny v koncentraci lysozymu po klidovém období a po sportovní zátěži. Materiál a metodika: Výzkumu se zúčastnilo 12 sportovních gymnastů – chlapců ve věku 8-18 let. U těchto sportovců byl odebrán vzorek slin po období klidu a poté po období intenzivního tréninku. Odebraný vzorek slin byl následně centrifugován, průzračná část byla odtáhnuta pipetou do umělohmotné zkumavky. Poté byl vzorek opatřen číslem vyšetřeného sportovce a ihned zmrazen. Lysozym byl ve vzorcích slin stanoven jednoduchou radiální difúzí v agarose. Lysozym rozkládá polysacharid murein, který je základní složkou grampozitivních bakterií. Enzymaticky narušuje glykosidickou vazbu mezi N-acetylglukosaminem a N-acetylmuramovou kyselinou. Při této metodě je využíván Micrococcus luteus, který patří k nejcitlivějším mikroorganismům rozpouštěným lysozymem. Nejprve byly připraveny agarosové plotny. Agarosa byla smíchána s borát-fosfátovým pufrem, do něhož byl přidán Micrococcus luteus. Směs byla povařena do úplného rozpuštění agarosy a dokonalého rozptýlení buněk Micrococcus luteus. Poté byla nalita na víčka od mikrotitračních destiček. Po jejím vychladnutí a ztuhnutí byly do gelu vysekány jamky. Do jamek byla napipetována kalibrační řada a vzorky slin. Poté byly destičky inkubovány ve vlhké komůrce. Po inkubaci byl odečten průměr difúzní zóny pomocí speciálního měřidla. Množství lysozymu ve vzorku bylo stanoveno odečtem z kalibrační křivky sestavené dle kalibrační řady. Výsledky a diskuse: Bylo zjištěno, že po fyzické zátěži došlo k poklesu hladiny lysozymu u všech sledovaných sportovních gymnastů. K podobným výsledků dospěli i Vest s kolektivem (2010) u dospělých veslařů a Cunniffe s kolektivem (2011) u ragbistů. Závěr: Změny koncentrace lysozymu po odpočinkovém období a po odbobí intenzivního tréninku naměřené v této práci ukazují na jeho potenciál jako možného biomarkeru dlouhodobé sportovní zátěže (Váňa et al., 2020). Zatím šlo o pilotní studii s malým počtem účastníků, kterou bude třeba ověřit na větším souboru sportovců obou pohlaví.

In English

Objectives: The aim of the work was to determine changes in the concentration of lysozyme after a rest period and after sports. Material and methodology: 12 sports gymnasts - boys aged 8-18 years old - took part in the research. A saliva sample was collected from these athletes after a period of rest and then after a period of intense training. The collected saliva sample was subsequently centrifuged, the clear part was withdrawn with a pipette into a plastic tube. After that, the sample was given the number of the examined athlete and immediately frozen. Lysozyme was determined in saliva samples by simple radial diffusion in agarose. Lysozyme breaks down the polysaccharide murein, which is a basic component of gram-positive bacteria. It enzymatically disrupts the glycosidic bond between N-acetylglucosamine and N-acetylmuramic acid. This method uses Micrococcus luteus, which belongs to the most sensitive microorganisms dissolved by lysozyme. First, agarose plates were prepared. The agarose was mixed with borate-phosphate buffer to which Micrococcus luteus had been added. The mixture was boiled until the agarose completely dissolved and the Micrococcus luteus cells were completely dispersed. It was then poured onto the lids of the microtitre plates. After it cooled and solidified, wells were cut into the gel. A calibration series and saliva samples were pipetted into the wells. The plates were then incubated in a humid chamber. After incubation, the diameter of the diffusion zone was read using a special gauge. The amount of lysozyme in the sample was determined by reading from the calibration curve constructed according to the calibration series. Results and discussion: It was found that after physical exertion there was a decrease in the level of lysozyme in all monitored sports gymnasts. Similar results were reached by Vest with the team (2010) among adult rowers and Cunniffe with the team (2011) among rugby players. Conclusion: The changes in lysozyme concentration after the rest period and after the cessation of intensive training measured in this work show its potential as a possible biomarker of long-term sports load (Váňa et al., 2020). So far, it was a pilot study with a small number of participants, which will need to be verified on a larger group of athletes of both sexes.

Links

MUNI/A/1340/2021, interní kód MU
Name: Podpora výuky a výzkumné činnosti studentů v oblasti fyziologie, vývojové biologie a imunologie živočichů 2022 (Acronym: Podpora studentů v r. 2022)
Investor: Masaryk University
MUNI/IGA/1547/2020, interní kód MU
Name: cfDNA as a potential biomarker of prolonged intense training load in adolescent athletes.
Investor: Masaryk University